Vrchnostenská sídla na panství Hluboká nad Vltavou za Adama Františka ze Schwarzenbergu (1703-1732)

Mgr. Bc. Jan IVANEGA

Advanced ('rigorózní') thesis

The seigniorial seats on the Hluboká manor in the time of Adam František of Schwarzenberg (1703 ? 1732)

Abstract:

Vrchnostenská sídla na panství Hluboká nad Vltavou za Adama Františka ze Schwarzenbergu (1703?1732) V předložené rigorózní práci se zabývám tématem vrchnostenských sídel na panství Hluboká nad Vltavou za vlády knížete Adama Františka ze Schwarzenbergu. Teoretická a metodologická východiska poskytly zejména rezidenční studie a kulturně-historicky pojaté dějiny umění. Prameny práce zastupuje korpus úřední korespondence, účtů a plánové dokumentace schwarzenberské provenience. Přihlédnul jsem i k materiálům centrálního původu (fideikomisní inventáře) a dobové literatuře (lovecké a balneologické příručky). Předmětem rozpravy je zkoumání využívání tří vrchnostenských objektů ? zámku v Hluboké nad Vltavou, loveckého zámku Ohrada a lázní v Libníči. Výzkumu využívání staveb nutně předcházelo shrnutí stavebního vývoje objektů, které zejména v případě Libníče přineslo řadu nových poznatků. Pohled na tři sídla ukázal jejich funkční propojenost. Zámek Hluboká nad Vltavou představuji jako sídlo vrchnosti během pravidelných pobytů, sídlo správy a centrum duchovního života panství. Opominuto nezůstalo ani zkoumání pevnostního rozměru objektu. Lovecký zámek Ohrada je třeba na základě rozboru využívání vnímat zejména jako pendant hlubockého zámku. Jeho hlavní úlohou bylo poskytnout zázemí panským lovům na jihočeských majetcích Schwarzenbergů. Dále byl důležitým prvkem vrchnostenské reprezentace a doplnil panskou rezidenční síť o objekt charakteru letohrádku. Libníčský areál představoval dobově módní prvek lázní k očistě těla i ducha. Tamní kaple Nejsvětější Trojice a morových patronů, jež vznikla jako votivní stavba po skončení morové epidemie r. 1713, měla nadregionální význam. Usiloval jsem také o ?zalidnění? objektů. Podařilo se odkrýt dosud neznámé církevní i světské slavnosti na hlubockém zámku. Mimo rekonstrukce průběhu konkrétních lovů bylo možné ojediněle nahlédnout do mysli Adama Františka ze Schwarzenbergu, jehož osobní svědectví jasně ukazují hlubocké panství jako místo odpočinku a loveckých kratochvílí. Obdobně lze na základě analýzy návštěvnosti vnímat libníčské lázně jako místo hojného pěstování sociálních kontaktů. Panství Hluboká nad Vltavou tvořilo jádro schwarzenberské sídelní domény v jižních Čechách. Po získání eggenberského dědictví v roce 1719 se však těžiště zájmu vrchnosti postupně přesunulo na panství Český Krumlov.

Abstract:

The seigniorial seats on the Hluboká manor in the time of Adam František of Schwarzenberg (1703 ? 1732) In the submitted rigorous work, I deal with the topic of suzerainal seats on the Hluboká manor during the reign of Adam František of Schwarzenberg. Theoretical and methodological starting points were provided especially by residential studies and art history. The sources of the work are represented by a corpus of official correspondence, receipts and building projects documentation of Schwarzenberg´s provenance. I have also accounted documents of the central origin and the contemporary literature (e. g. hunting and balneological handbooks). The subject of the work is a research of usage of three seigniorial buildings ? the Hluboká chateau, the Ohrada hunting lodge and the spa in Libníč. The summary of the construction development of the buildings, which has revealed plenty of new knowledge especially in the Libníč area, went necessarily before the search of the usage of the buildings. The survey of these three residences has shown their functional interconnection. I introduce the Hluboká chateau as a seat of nobility during their regular stays, an administration seat and a centre of spiritual life of the manor. Neither the research of the solidity of the building has been negleted in the work. On the basis of the usage research, it is necessary to perceive the Ohrada hunting lodge as a pendant of the Hluboká chateau. Its main role was to provide the posh hunting events with the hinterland. Moreover, it used to be an important element of the nobility representation and completed their residential network by a villa sort of facility. The Libníč area meant then a fashionable spa element designed for cleansing not only the body but also the soul. The local Trinity and Plague Patrons chapel, which was formed as a votive bulding after the plague epidemic in 1713, used to have a supraregional significance. I have also strived to populate? the dwellings. I have managed to uncover yet unknown church and secular celebrations at the Hluboká chateau. Except for the reconstruction of particular huntings, it was possible to look sporadically into Adam František of Schwanzerberg´s mind, whose personal testimony clearly shows the Hluboká manor as a place of relaxation and hunting events. On the basis of the attendance analysis, it is also possible to understand the Libníč spa as a favourite place for keeping social contacts. The Hluboká chateau manor used to represent the core of the Schwarzenberg´s dwelling seat in the south Bohemia county. After gaining the Eggenberg heritage in 1719, the centre of their interest moved gradually to the Český Krumlov manor.

Language used: Czech

Date on which the thesis was submitted / produced: 16. 11. 2012

Accessible from:: 16. 11. 2012

Thesis defence

• Date of defence: 24. 4. 2013

UNIVERSITY OF SOUTH BOHEMIA IN ČESKÉ BUDĚJOVICE

Faculty of Philosophy

Advanced ('rigorózní řízení') programme / field:
Historical Sciences / Historie