Kognitivní možnosti koně ve vztahu k výcviku

Barbora Hejhalová

Bakalářská práce

Cognitive possibilities of the horse in relation to training

Anotace:

Tato bakalářská práce popisuje a blíže analyzuje kognitivní možnosti koní a to v rámci mezidruhové komunikace. Cílem je tedy popsat poznané kognitivní možnosti koní ve vztahu k jejich výcviku člověkem. Přiblížit jednotlivé typy učení a jejich využití v současném výcviku sportovního koně. Aby bylo možné pochopit současnou situaci ve výcviku koní, je nutné nejprve představit vývoj druhu Equus. Tento druh se začal vyvíjet přibližně před 50 miliony let. Vše započalo Eohippusem, ze kterého se vyvinul Orohippus. Následoval Mesohippus, Miohippus, Parahippus, Merychippus z něhož se vyvinul dnešní Equus, cca před 4 – 4,5 miliony let. Nálezy, které objevili archeologové, naznačují, že k domestikaci koně došlo cca před 6000 let. Od té doby jim lidé nacházeli různá využití. Ať už to byla práce nebo v dnešní době typický sport. S vývojem společnosti se lidé začali více zaměřovat i na chov těchto koní, tj. na výběr vhodných chovných jedinců a jejich specifické rysy. V pozdějších dobách začali lidé zkoumat i anatomickou stránku koně. Koňský mozek je zdrojem jejich myšlení. Dělí se na tři hlavní části a to velký mozek, mozeček a mozkový kmen. V těchto jednotlivých částech jsou uložena centra, která řídí pohyb končetin, myšlení, sluchová a zraková centra a také zajišťují pohybové reflexy. Mezi kognitivní možnosti koní řadíme vnímání, paměť a učení. Jsou to psychické děje, které probíhají v nervové soustavě koně. A oni díky nim komunikují a koexistují s okolním světem. Základním rozdílem mezi viděním koně a člověka je, že koně disponují tzv. dichromatickým viděním. Koně tak barevný svět kolem sebe nevnímají takovým způsobem jako lidé. Dalším dobře vyvinutým smyslem je u koní čich, který mají ze všech hospodářských zvířat nejlépe vyvinutý. Vzhledem k tomu, že koně s lidmi nemohou komunikovat slovně, jsou lidé odkázáni na porozumění koňské mimiky a jejich emočních stavů. Koně ke komunikaci používají většinu svého těla: oči, uši, tlamu, ocas, hlavu, krk a také řeč těla. Dokáží také vnímat lidské emoce podle mimiky obličeje a postavení těla a jsou schopni rozeznat emoce lidí i podle jejich pachu. Stejně jako se lidé začali zajímat a více se věnovat tomu jak koně chovat a jak vybrat vhodné chovné jedince, bylo také důležité koně vycvičit. Od dob Xenophona, který si již ve své době uvědomoval pravidlo, které pustil do světa a řada lidí se tím řídí i v dnešní době: „Nikdy nepracuj s koněm, když s tebou cloumají emoce.“ V pozdější době již pohoda zvířat nebyla na denním pořádku a výcvik probíhal ne vždy vhodným způsobem. Teprve kolem 16. století se opět společnost pokoušela znovu objevovat jezdecké umění v pravém slova smyslu. Začalo vycházet více hipologických děl a objevovat se více hipologických znalců. V rámci novodobého pohledu se navíc lidé snažili inspirovat antickými autory a i pozdějšími znalci a vznikla dnešní šesti-bodová stupnice vzdělávání: takt, uvolnění, přilnutí, kmih, narovnání a shromáždění.

Abstract:

This bachelor thesis describes and analyzes in more detail the cognitive possibilities of horses in interspecies communication. The aim is to describe the known cognitive possibilities of horses in relation to their human training. To describe the various types of learning and their use in the current training of a sport horse. In order to understand the current situation in horse training, it is first necessary to present the development of the Equus species. This species began to develop approximately 50 million years ago. It all started with Eohippus, from whom Orohippus evolved. This was followed by Mesohippus, Miohippus, Parahippus, Merychippus, from which today's Equus evolved, about 4 - 4.5 million years ago. Finds discovered by archaeologists suggest that the horse was domesticated about 6,000 years ago. Since then, people have found different uses for them. Whether it was work or a typical sport today. With the development of society, people began to focus more on the breeding of these horses, ie on the selection of suitable breeding individuals and their specific features. In later times, people began to study the anatomical side of the horse. The horse's brain is the source of their thinking. It is divided into three main parts: the big brain, the cerebellum, and the brainstem. In these individual parts, there are centers that control the movement of the limbs, thinking, auditory and visual centers, and also provide movement reflexes. The cognitive possibilities of horses include perception, memory, and learning. These are psychological processes that take place in the horse's nervous system. And thanks to them, they communicate and coexist with the outside world. The basic difference between a horse and human vision is that horses have so-called dichromatic vision. Horses do not perceive the colorful world around them in the same way as humans. Another well-developed sense in horses is the sense of smell that is best developed of all livestock. Because horses cannot communicate verbally with humans, humans rely on an understanding of equine facial expressions and their emotional states. Horses use most of their body to communicate: eyes, ears, muzzle, tail, head, neck, and also body language. They are also able to perceive human emotions according to facial expressions and body position and are able to recognize people's emotions according to their smell. Just as people became interested and more concerned with how to breed horses and how to choose suitable breeders, it was also important to train horses. Since the days of Xenophon, who was already aware of the rule he had released into the world and many people still follow it today: "Never work with a horse when emotions are lingering with you." order and training were not always appropriate. It was not until around the 16th century that society again tried to rediscover equestrian art in the true sense of the word. More hippological works began to be published and more hippological experts appeared. In addition, as part of the modern perspective, people tried to inspire ancient authors as well as later experts, and today's six-point scale of education was created: rhythm, suppleness, contact, impulsion, straightness, and collection.

Klíčová slova

welfare, učení, paměť, emoce, behaviorální

Keywords

learning, memory, emotions, welfare, behavioral

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 2. 5. 2021

Obhajoba závěrečné práce

• Vedoucí: Ing. Cyril Neumann

Česká zemědělská univerzita v Praze

Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů

Bakalářský studijní program / obor:
Zootechnika / Chov koní