Ideologie v postmoderně: komparace

Mgr. Martin Nový, Ph.D.

Bakalářská práce

Ideology in postmodenity: comparation

Anotace:

Práce se v širší perspektivě politické sociologie zaměřuje na představení a srovnání konceptu ideologie u Fredrica Jamesona a Slavoje Žižka. Oba dva začínají své analýzy u marxistického vymezení ideologie, které definuje tento pojem jako ´falešné vědomí´, nicméně ani jeden u toho pojetí nekončí. Jameson rozvíjí svou kritiku s pomocí Mandelova modelu kapitalistického vývoje; chápe postmodernismus jako specifickou a historicky bezprecedentní kulturní logiku pozdního kapitalismu. Postmoderní kultura je podle něj charakterizována ztrátou zájmu o pravdivé zobrazení skutečnosti a namísto toho se vyžívá v jednoduché ratifikaci všech rozporů postmoderní společnosti. Pro Jamesona, který chápe koncept ideologie jako neustále se dynamicky obměňující v závislosti na společenském dění, je jeho fundamentálním atributem vysoká varibilita – v souladu s obsahem jeho mediatorní funkce. Žižek poukazuje na neadekvátnost tradiční marxistické konceptualizace ideologie jako falešného vědomí kontrastem s takzvaným ´cynickým rozumem´, jenž se stal v postmoderně běžnou součástí individuálního postoje k životu. Marxovo “nevědí o tom, a proto to dělají” nahrazuje Sloterdijkovo “velmi dobře vědí, co dělají, ale přesto to dělají”. Proto se Žižek obrací k Lacanovi, jenž podle jeho názoru poskytuje adekvátnější pojmový aparát k uchopení postmoderních ideologických mutací: ideologie je zde pokusem zakrýt zbytek Reálna, který se nepovedlo Symbolizovat. Jediné neideologické místo se pak nachází právě v Reálnu, je tedy nedosažitelné, ale potvrzuje oprávnění ideologické kritiky.

Abstract:

This work focuses on introduction and comparison of Fredric Jameson´s and Slavoj Žižek´s conceptualization of ideology in a broader perspective of political sociology. They both start their analysis from the Marxist delimitation of ideology which defines this notion as ´false consciousness´ - nevertheless none of them stops at this point. Jameson developes his critique using Mandel´s model of the capitalist development; he grasps postmodernism as a specific and historically unprecedented cultural logic of late capitalism. According to him, postmodern culture is characterized by loss of interest in the true depiction of reality: instead, it is fascinated with simple ratification of all the contradictions of postmodern society. The fundamental attribute of concept of ideology is for Jameson, who grasps this concept as constantly and dynamically changing and dependent upon the course of social events, its high variability – in harmony with content of its [ideological] mediatory function. Žižek remits to unadeqacy of the traditional Marxist conceptualization of ideology as ´false consciousness´ contrasting it with so-called ´cynical reason´ which has become common part of an individual human´s attitude in the postmodern. Marx´s “they do not know it, so they act like this” is replaced with Sloterdijk´s “they know very well what they do but they are still doing it”. That is the reason why Žižek turns to Lacan who provides much more adequate conceptual apparatus for handling with postmodern ideological mutations: in this notion, ideology tries to hide the unSmybolized rest of the Real. The only ideology-free space is situated in the Real, so it is unattainable, but affirms the project of ideological critique.

Klíčová slova

ideologie, postmoderna, marxismus, Žižek, Jameson, Lacan, komparace, ideology, postmodern, marxism, comparation

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 4. 5. 2009

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 25. 1. 2010
• Vedoucí: Mgr. Igor Nosál, Ph.D.
• Oponent: Mgr. Jiří Bláha

Masarykova univerzita

Fakulta sociálních studií

Bakalářský studijní program / obor:
Sociologie / Sociologie