Delirantní stavy u interně nemocných vyššího věku

MUDr. Jan Šlapák, Ph.D.

Doctoral thesis

Delirium in the elderly patients

Abstract:

Delirium je u pacientů vyššího věku jednou z nejčastějších a nejzávažnějších psychických poruch. Tato práce byla zaměřena na stanovení deliria jako markeru prognózy pacientů s deliriem, zhodnocení rizikových faktorů pro vznik delirantních stavů, příčin jejich vzniku a posouzení vlastních terapeutických postupů. Materiál a metodika: byl analyzován datový soubor 1 158 jedinců, a sice 579 jedinců, u nichž došlo k deliriu, a 579 jedinců, u nichž k výskytu deliria nedošlo. Podmínkou zařazení pacienta do souboru byl věk nad 65 let. Přítomnost deliria byla hodnocena testem Confusion Assessement Method. Jedinci v kontrolním souboru byli náhodně vybráni ze všech pacientů, u kterých k výskytu deliria nedošlo. Těchto pacientů bylo celkem 3496. Výsledky: delirantní pacienti měl významně vyšší mortalitu, dobu hospitalizace, potřebu institucionalizace, vyšší věk, horší kognitivní a funkční stav (hodnoceno MMSE a ADL). Rizikovými faktory pro rozvoj deliria byly vysoký věk, polymorbidita, demence, anémie zejména nejasné etiologie, dehydratace, zavedení močového katetru. Nejčastějšími příčinami vzniku deliria byly infekce, hypoxie a metabolické příčiny. Závěr: Delirium je marker špatné prognózy pacienta. Pacient polymorbidní, s demencí, s anemií nejasné etiologie, dehydratovaný, případně se zavedeným močovým katetrem, který má navíc infekci, stav způsobující hypoxii či metabolickou poruchu, má vysoké riziko rozvoje deliria. Takový pacient vyžaduje specifický přístup. Delirantní pacienti mají více anemií nejasné etiologie a významně méně malignit – příčinou mohou být nezachycené malignity. Zachycený počet delirií je relativně nízký – vzhledem ke spektru typů delirií se jich řada nezachytí. Proto je vhodné provádět u všech pacientů nad 65 let věku denně test k diagnostice deliria (CAM).

Abstract:

Delirium in the elderly is very common and servus psychical disturbance. This study was desigend to assess delirium as a prognosis marker, evaluate risk factors and causes of delirium as well as our terapeutic regimens. Methods: 1158 patients was analysed – 579 patients with delirium and 579 patients without delirium. Patients had to be at least 65 years old. Presence of the delirium was assessed by Confusion Assessement Method. Patients in control group were randomly chosen from all patiens (3496 patients) without delirium. Results: patiens with delirium had significantly higer mortality, length of stay, need of institualization, higher age and worse cognitive and functional state (assessed by MMSE and ADL). Risk factors for delirium were high age, polymorbidity, cognitive impairment, anemia of unknown origin, dehydratation and urinal catheter. Most frequent causes were infection, hypoxia and metabolic causes. Conclusion: Delirium is marker of poor prognosis. Polymorbid patient with cognitive impairment, anemia of unknown origin, dehydrated, with urinal catheter, who has infection, hypoxia or metabolic disturbance is in high risk for delirium. Such a patient demands specific approach. Patients with delirium have high number of anemia of unknown origin and low number of malignities – it can be interpreted by undetected malignities. Incidence of delirium is quite low. According to delirium types, we probably weren´t able to record all delirium states. Daily performed diagnostic test for delirium (CAM) in elderly patients is needed.

Keywords

delirium, CAM, rizikové faktory, antipsychotika delirium, risk factors, antipsychotics

Language used: Czech

Date on which the thesis was submitted / produced: 2. 9. 2010

Thesis defence

• Date of defence: 23. 11. 2010
• Supervisor: prof. MUDr. Pavel Weber, CSc.

Masaryk University

Faculty of Medicine

Doctoral programme / field:
Internal Medicine (4-years) / Internal Medicine