Postup vegetativní regenerace listnatých dřevin na experimentální ploše obnoveného středního lesa v PR Na Voskopě, Český kras

Martin Cukr

Bakalářská práce

Continuation of vegetative regeneration of broad-leaved woody plants on the experimental site of re-established coppice-with-standards woodland in the NR Na Voskopě, Czech Karst

Anotace:

Práce se zabývá monitoringem parametrů vegetativní regenerace dřevin na experimentální ploše obnoveného středního lesa a jejich následným zhodnocením. Výzkum probíhal v PR Na Voskopě v prostředí teplomilné dubohabřiny v CHKO Český kras a navazuje na předešlé, v této lokalitě provedené výzkumy. Experimentální plocha, na které probíhá série výzkumů od roku 2013, je rozdělena na šest pruhů (každý o rozměru 25 125 m), z nichž jeden byl smýcen v předjaří roku 2015 a druhý v předjaří roku 2016. Mezi zkoumané dřeviny na obou smýcených pruzích patří duby (Quercus sp.), habr obecný (Carpinus betulus), jeřáb břek (Sorbus torminalis), javor babyka (Acer campestre) a javor mléč (Acer platanoides). Celkem bylo na obou experimentálních pruzích zaznamenáno 786 živých, zmlazujících pařezů. U každého z nich bylo měřeno pět parametrů vegetativní regenerace: výška nejvyššího výmladku, počet všech výmladků, průměrná výška všech výmladků, největší horizontální šířka celého výmladkového „chomáče“ a intenzita okusu zvěří. Do analýz byla dále využita převzatá dendrometrická data, získaná měřením individuálních kmenů ještě před experimentální těžbou.Z analyzovaných dat zejména vyplývá, že jedinci generativního původu mají tendenci tvořit z pařezů vyšší výmladky o nižším počtu, kdežto kmeny s vegetativním původem (v minulosti pařezené) tvoří z pařezů větší množství výmladků o nižší výšce. Pozice jedince na svahu má na intenzitu zmlazení rovněž výrazný vliv. Ve střední části svahu dochází k průkaznému poklesu intenzity zmlazení, což zde koreluje s místy koncentrace zvěře při jejím pohybu skrz porost. Intenzita zmlazení mezi zkoumanými druhy dřevin se nejvíce liší u proměnných „výška nejvyššího výmladku“ a „průměrná výška všech výmladků“. Z pozorování je zřejmé, že intenzita zmlazení všech zkoumaných druhů dřevin je výrazně limitována zvěří (mufloní a srnčí), a to především na neoploceném pruhu smýceném v roce 2015. Na oploceném pruhu, smýceném v roce 2016, je vliv zvěře bohužel rovněž patrný, z důvodu častějšího překonávání ledabyle zbudované oplocenky. Naměřená data poskytují silný důvod k domněnce, že pokud by neexistoval tak enormní tlak zvěře, bude nové zmlazení z pařezů probíhat velmi úspěšně po kvantitativní i kvalitativní stránce, a to dokonce i v porostech blízkých extrémní ekologické řadě z hlediska lesnické typologie. S ohledem na výsledky z minulých let můžeme též konstatovat spíše nevýznamnou frekvenci hynutí kořenových soustav i v případě velmi suchého průběhu letní sezóny a jejich dobrou kondici a regenerační schopnost i u poměrně starých poražených jedinců. Dle druhových charakteristik považujeme za pozoruhodnou poměrně intenzivní kořenovou regeneraci v případě jeřábu břeku.

Abstract:

This study focuses on monitoring of vegetative regeneration parametres of broad-leaved woody plants of re-established coppice-with-standards woodland and their evaluation. The study takes place at NR Na Voskopě, Czech Karst, and follows previous studies from this site.The experimental stand, in which studies are being conducted since 2013, is divided to six stripes (each sized 25 125 m), one of which was felled in early spring in 2015 and one in early spring in 2016. Among the examined trees there were classified oaks (Quercus sp.), hornbeam (Carpinus betulus), field maple (Acer campestre), norway maple (Acer platanoides) and wild service tree (Sorbus torminalis). There were recorded 814 living individuals in total on both experimental strips. Following five parameters were measured for each regenerating stump: height of the highest sprout, total number of sprouts, the average height of sprouts, the largest horizontal width of the whole sprouting bunch, and number of sprouts with terminal buds bitten off. For further analysis stand structural and dendrological data were employed, that were obtained beforehand from standing trees.The analyzed data revealed that individuals which originated as seedlings have the tendency to grow higher sprouts in less quantity, and the individals which originated as a sprout have the tendency to grow high numbers of shorter sprouts. The slope gradient affects the intensity of regeneration in majority of species. There is an obvious decrease in regeneration intensity in the middle of the slope, which correlates with more frequent grazing animals occurrence. The regeneration intensity between present tree species varies the most with “highest sprout height“ and “average sprout height“ parametres. There is an evident influence in the collected data of grazing animals (moufflon and doe) on the regeneration intensity, especially on the unfenced stripe extracted in 2015. This influence is also noticeable in the fenced stripe, extracted in 2016, as the fence is not thoroughly built and is often taken down by fleeing animals.The recorded data provide strong foundation for assumption, that if the enormous grazing influence was eliminated, the regeneration intensity would get very high, considering the extreme ecological nature of this site. Taking data from previous years into consideration, we can state that there is no major root system mortality, considering the extreme drought in last three seasons and even old individuals are able to regenerate and sprout abundantly. Truly remarkable is the ability of wild service trees present at the site to sprout from its root systems.

Klíčová slova

pařezina, výmladkový les, nížinný les, střední les, vegetativní zmlazování dřevin, doubravy, habr, regenerace, biologie listnatých dřevin

Keywords

lowland forest, coppice-with-standards forest, vegetative re-sprouting, oakwoods, hornbeam, regeneration, biology of broadleaved trees, coppice

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 23. 4. 2018

Obhajoba závěrečné práce

• Vedoucí: Mgr. Tomáš Černý, Ph.D.
• Oponent: Jan Vítámvás, Ph.D.

Česká zemědělská univerzita v Praze

Fakulta lesnická a dřevařská

Bakalářský studijní program / obor:
Lesnictví / Lesnictví