How does family environment influence adolescent subjective psychosomatic health?

Yi Huang

Doctoral thesis

Abstract:

Tento doktorský projekt představoval komplexní zkoumání složitého vztahu mezi rodinným prostředím a subjektivním psychosomatickým zdravím dospívajících. Zpočátku tato disertační práce představila vývojové charakteristiky v období puberty a zdůraznila náchylnost adolescentů k psychosomatickým symptomům. Dále se zabývala tím, jak psychosomatické symptomy odrážejí celkový zdravotní stav adolescentů a jejich pohodu. Na základě teorie vývojových potřeb projekt obecně navrhuje dva potenciální faktory v rodině, které mohou souviset se subjektivními psychosomatickými symptomy adolescentů: demografické charakteristiky rodiny a psychosociální funkce rodiny. V České republice však zůstává několik otázek nevyjasněných. Zaprvé není známo, zda jak demografické charakteristiky rodiny, tak psychosociální funkce rodiny ovlivňují psychosomatické zdraví adolescentů, jak předpokládají hypotézy založené na teoriích. Zadruhé nebylo jasné, co z toho má větší význam, zda demografické zázemí rodiny, nebo rodinné psychosociální faktory? Za třetí, mechanismy, jak rodinné faktory ovlivňují psychosomatické výsledky dospívajících, zůstaly nejasné. K zodpovězení těchto otázek bylo v rámci doktorského projektu provedeno pět studií založených na datech získaných z českého národního šetření Health Behaviors in School-aged Children (HBSC). První studie systematicky přezkoumala předchozí důkazy získané z údajů HBSC a identifikovala šest konkrétních potenciálních rodinných faktorů souvisejících s psychickým a fyzickým zdravím dospívajících: demografické zázemí, obecné psychosociální funkce, rodičovské chování, zdravotní chování rodičů, rodinné aktivity a sourozenci. Jednalo se o čtyři empirické studie. Studie II se zaměřila na vztah mezi bohatstvím rodiny, komunikací mezi rodiči a dospívajícími a psychosomatickým zdravím dospívajících. Výsledky naznačily, že ačkoli nízké rodinné bohatství souvisí s psychosomatickými symptomy dospívajících, mezi skupinami se středním a vysokým rodinným bohatstvím nebyl významný rozdíl v psychosomatických symptomech, což znamená, že rodinné bohatství vysvětluje psychosomatické zdraví dospívajících omezeně. Tato studie zdůraznila, že ve srovnání s rodinným bohatstvím hrála komunikace mezi rodiči a dospívajícími podstatnější roli při ovlivňování psychosomatického zdraví dospívajících. Studie tedy následně obrátila pozornost projektu na psychosociální funkce rodiny. Studie III vycházela z ekologického rámce a konkrétně zkoumala souvislosti podpory rodiny, dalších sociálních podpor (včetně podpory učitelů, podpory vrstevníků a komunitního prostředí) a psychosomatického zdraví dospívajících. Výsledky ukázaly, že na mikrosystémové úrovni hrála podpora učitele významnější roli než podpora rodiny v psychickém a somatickém zdraví dospívajících. Podpora vrstevníků byla pro psychosomatické zdraví zanedbatelná. Na mezo-systémové úrovni navíc nebyly pozorovány interakce mezi podporou rodiny, učitele a vrstevníků. Kvalita sousedského prostředí souvisela s lepším psychosomatickým zdravím adolescentů na exoúrovni. Na úrovni makrosystému byly regionální rozdíly v psychosomatickém zdraví mizivé. Studie IV dále použila přístup založený na datech, model rozhodovacího stromu, a zahrnula všechny proměnné související s rodinou v průzkumu HBSC, aby určila nejsilnější prediktory psychosomatických symptomů související s rodinou. Prediktivní model rozhodovacího stromu navrhl, že demografické údaje o rodině (např. bohatství a zámožnost rodiny) mohou být z modelu vyloučeny. Místo toho byly klíčovými prediktory psychosomatického zdraví dospívajících v rodině psychosociální faktory, jako je podpora rodiny,

Abstract:

komunikace mezi rodiči a dospívajícími a rodičovský monitoring. Pro adolescenty s chronickými onemocněními byla zvláště významná rodičovská podpora související se školou. Poslední empirická studie sondovala mechanismus komunikace mezi rodiči a dospívajícími ve vztahu mezi nadměrným používáním digitálních technologií u dospívajících a psychosomatickými symptomy. Zjistila, že po vstupu do post-PC ušního věku je komunikace rodičů a dospívajících klíčová pro tlumení negativních účinků nadměrného používání digitálních technologií na psychosomatické zdraví dospívajících, protože komunikace rodičů a dospívajících zprostředkovává vztah mezi nadměrným používáním obrazovky a psychosomatickým zdravím dospívajících. Závěrem lze říci, že zjištění vyplývající z projektu naznačují, že ve srovnání s demografickými údaji o rodině jsou psychosociální funkce rodiny pro vývoj psychosomatického zdraví dospívajících zásadnější, zejména u dospívajících se znevýhodněným SES statusem a chronickými onemocněními. Tato studie na jedné straně potvrzuje platnost teorie vývojových potřeb, která naznačuje, že jak demografické údaje, tak psychosociální funkce mají vliv na psychosomatické zdraví dospívajících. Na druhé straně empirické důkazy z této studie odpovídají teorii sociálního mozku, která naznačuje, že během dospívání je mozek vysoce citlivý na sociální prostředí. V průběhu dospívání interakce s prostředím, včetně rodinného prostředí, dlouhodobě významně ovlivňují fyzické i duševní zdraví. V důsledku toho tento projekt poskytuje doplňující pohled k teorii vývojových potřeb a zdůrazňuje, že ve srovnání s demografickými údaji má větší význam psychosociální fungování rodiny. S cílem zlepšit psychosomatické zdraví českých adolescentů proto tento projekt prosazuje čtyři klíčová opatření. V první řadě je nutné zlepšit psychosociální fungování rodiny, aby se snížil výskyt psychosomatických příznaků v České republice. Za druhé je třeba věnovat zvláštní pozornost zranitelným dospívajícím, jako jsou ti, kteří žijí v chudobě nebo se potýkají s chronickými onemocněními. Za třetí, posílit spolupráci mezi rodinou a školou, aby se posílil jejich pozitivní vliv na psychosomatické zdraví dospívajících. Za čtvrté, v éře mobilního internetu by rodiče měli monitorovat nadměrné používání elektronických zařízení dospívajícími, zvýšit komunikaci a zmírnit negativní dopady internetu, jako je sociální stažení a problémy se spánkem. Tento výzkum nabízí cenné poznatky pro psychosomatické studie dospívajících i v jiných zemích.

Abstract:

This Ph.D. project represented a comprehensive exploration of the intricate relationship between family environment and the subjective psychosomatic health of adolescents. Initially, this dissertation thesis introduced the developmental characteristics during puberty, emphasizing adolescent susceptibility to psychosomatic symptoms. It additionally discussed how psychosomatic symptoms reflect adolescents' overall health condition and their wellbeing. Based on the developmental needs theory, the project generally proposes two potential factors within the family that may be associated with adolescent subjective psychosomatic symptoms: family demographics and family psycho-socio functions. However, in the Czech Republic, several questions remain unclear. Firstly, it has not been known whether both family demographics and family psycho-socio functions affect adolescent psychosomatic health as hypotheses based on theories. Secondly, it has not been clear which of the two holds greater significance, family demographic backgrounds or family psychosocial factors? Thirdly, the mechanisms of how family factors influence adolescent psychosomatic outcomes have remained unclear. To address the questions, the Ph.D. project comprised five studies based on the data sourced from the Czech national survey Health Behaviors in School-aged Children (HBSC).The first study systematically reviewed the previous evidence derived from HBSC data and identified six concrete potential family factors linked to adolescent psychological and physical health: demographic backgrounds, general psycho-socio functions, parenting behaviours, parental health behaviours, family activities, and siblings. The following were four empirical studies. Study II focused on the relationship between family affluence, parent-adolescent communication, and adolescent psychosomatic health. The results suggested that even though low family affluence was linked to adolescent psychosomatic symptoms, there was no significant difference in psychosomatic symptoms between the medium and high family affluence groups, which meant family affluence explained to adolescent psychosomatic health limitedly. This study highlighted that compared to family affluence, parent-adolescent communication played a more substantial role in influencing adolescent psychosomatic health. Thus, the study turned the project's attention to family psycho-socio functions subsequently. Study III took the perspective of an ecological framework, and it specifically investigated the associations of family support, other social supports (including teacher support, peer support, and community environment), and adolescent psychosomatic health. The results showed that, at the mico-system level, teacher support played a more significant role than family support in adolescent psychological and somatic health. Peer support was negligible for psychosomatic health. In addition, at the meso-system level, the interactions between family, teacher, and peer support were not observed. Neighbourhood environment quality was correlated to adolescents' better psychosomatic health at the exo-level. At the macro-system, the regional differences in psychosomatic health were scant. Further, Study IV employed a data-driven approach, decision tree model, and included all the family-related variables in the HBSC survey to determine the strongest family-related predictors of psychosomatic symptoms. The predictive decision tree model suggested family demographics (e.g., family wealth and family affluence) could be excluded from the model. Instead, the key predictors of adolescent psychosomatic health within the family were psycho-socio factors, such as family support, parent-adolescent communication, and parental monitoring. For adolescents with chronic diseases, school-related parental support was especially meaningful. The final empirical study probed the mechanism of parent-adolescent communication in the relationship between adolescent excessi

Abstract:

ve digital use and psychosomatic symptoms. It found that after stepping into the post-PC ear, parent-adolescent communication was crucial for buffering the negative effects of excessive digital use on adolescent psychosomatic health because parent-adolescent communication mediated the relationship between adolescent excessive screen use and psychosomatic health. In conclusion, the findings derived from the project indicate that compared to family demographics, family psycho-socio functions are more crucial for adolescent psychosomatic health development, especially for adolescents with disadvantaged SES status and chronic-disease conditions. This study, on the one hand, confirms the validity of the developmental needs theory, indicating that both demographics and psycho-social functioning have an impact on adolescent psychosomatic health. On the other hand, the empirical evidence from this study aligns with the social brain theory, suggesting that during adolescence, the brain is highly sensitive to the social environment. Throughout adolescence, interactions with the environment, including the family environment, significantly influence both physical and mental health in the long run. Consequently, this project provides a supplementary perspective to the developmental needs theory, emphasizing that, in comparison to demographics, family psycho-social functioning holds greater significance. Therefore, with the aim of improving the psychosomatic health of Czech adolescents, this project advocates for four key measures. Firstly, it is necessary to enhance family psycho-social functioning to reduce the occurrence of psychosomatic symptoms in the Czech Republic. Secondly, particular attention should be paid to vulnerable adolescents, such as those living in poverty or dealing with chronic illnesses. Thirdly, strengthening the collaboration between families and schools to amplify their positive influence on adolescent psychosomatic health. Fourthly, in the mobile internet era, parents should monitor adolescents' excessive electronic device use, increase communication, and mitigate the negative impacts of the internet, such as social withdrawal and sleep problems. This research offers valuable insights for adolescent psychosomatic studies in other nations as well.

Keywords

Adolescents, psychosomatic symptoms, emotional symptoms, family environment, demographics, SES, family psycho-socio functions, social support

Language used: English

Date on which the thesis was submitted / produced: 3. 11. 2023

Thesis defence

• Date of defence: 16. 2. 2024
• Supervisor: prof. PhDr. Petr Macek, CSc.
• Reader: prof. Ing. Mgr. et Mgr. Peter Tavel, Ph.D., doc. Mgr. Zuzana Dankulincová, PhD.

Masaryk University

Faculty of Social Studies

Doctoral programme / field:
Psychology / Developmental psychology