Politická kampaň v postpravdivé éře

Aneta Otýlie ADÁMKOVÁ

Bakalářská práce

Výhody a nevýhody tvorby politické kampaně v postpravdivé éře.

Anotace:

Ve své práci se chci zaměřit na určité charakteristiky postpravdivé doby a jejich vliv na pořádání politické kampaně. Postupně rozeberu tři rysy, kterými se dá definovat doba postfaktická a které ji pomáhají utvářet. Jako první zmíním postmodernismus a s ním spojený relativismus. Tedy to, že faktické informace jsou často považovány za věc názoru a v politické debatě jsou některé názory - nepodložené vědeckými poznatky a ověřováním - prezentovány jako fakta. Tento postfaktický relativismus je dobře vidět na současných politických kampaní a emočně předpojatých politických debatách. Mnohem více potom vyniknul s rozvojem sociálních médií. Vliv sociálních médií na dobu postfaktickou probereme hned jako další, protože díky změnám v technologiích, médiích a politice je snadné přetvářet realitu rychleji než kdykoli předtím. Tyto rysy jsou tedy spolu úzce spjaty. Posledním rysem je potom velký důraz na emoce, které hrají ústřední roli v našem rozhodování. Vojtěch Prokeš ze společnosti Behavio říká, že 95% našeho rozhodování není racionální, ale vstupují do toho emoce, symboly a asociace (DVTV). Jedna věc je, jaká informace koluje, jaký je její obsah, ale druhá, důležitější, na co se přes všechen zájem okolo fakenews nemyslí, je jakým způsobem dokáže vyvolat emoce, reakce uživatelů a případně jak afektivní reakce přispívá k budování skupinových identit (Geduardo: 91). V této části také na emoce nahlédnu z odborného hlediska Damasia a Kahnemana, kteří se věnovali studiu emocí. U každého rysu se zastavím nad tím, zda je výhodný či novýhodný pro tvorbu politické kampaně v postfaktické době, tedy, jaká jsou jeho negativa a pozitiva pro prezentaci politických aktérů. Každou kapitolu potom uzavřeme krátkou diskuzí. Snahou mojí práce je tedy prozkoumat výhody a nevýhody tvorby politické kampaně v postpravdivé éře na základě definování jejích rysů.

Abstract:

The post-truth became the word of the year 2016 of the Oxford Dictionary. This was preceded by two major events, Brexit and the election of the President of the United States. Experts have begun to look more at how emotions and personal beliefs can have a bigger impact than objective facts. This work focuses on certain characteristics of the post-true time and their impact on the organization of a political campaign. Gradually, we will analyze the three features that can be used to define the post-factual period and which help to shape it. We will first mention postmodernism and related relativism. That is, factual information is often considered a matter of opinion, and in political debate, some opinions - unsupported by scientific knowledge and verification - are presented as facts. This post-factual relativism is well seen in current political campaigns and emotionally biased political debates. Secondly, we discuss the influence of social media on the post-factual period, because thanks to changes in technology, media and politics, it is easy to transform reality faster than ever before. These features are therefore closely linked. The last feature is the great emphasis on emotions that play a central role in our decision-making. It says that 95% of our decisions are not rational, but emotions, symbols and associations come into play. One thing is what information circulates, what is its content, but another, more important, what, despite all the interest around fake news, is how it can evoke emotions, user reactions and possibly how affective reactions contribute to building group identities. In this section, we will also look at emotions from the professional point of view of Damasio and Kahneman. For each feature, we will discuss whether it is advantageous or not to create a political campaign in the post-factual period, what are its negatives and positives for the presentation of political actors. We then conclude each chapter with a short discussion. The aim of my work is to explore the advantages and disadvantages of creating a political campaign in the post-true era by defining its features.

Klíčová slova

postpravda, kampaň, emoce, politika, sociální média, volby, populismus, fake news, postmodernismus, relativismus

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 30. 11. 2020

Zveřejnit od: 31. 12. 2999

Obhajoba závěrečné práce

• Vedoucí: Doc. PhDr. Přemysl Rosůlek, Ph.D.

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI

Fakulta filozofická

Bakalářský studijní program / obor:
Politologie / Politologie