From the Belt and Road Initiative to the COVID-19 Pandemic: Discursive Constructions of the Global South and Chinese National Self-Imagination

Mgr. Le Cao, LL.M.

Disertační práce

Anotace:

Má studie zkoumá konstrukci čínské národní identity prostřednictvím Otheringu Globálního jihu. Zkoumání této problematiky se stalo obzvláště naléhavým na pozadí oddělování Číny od Západu a jejího posunu směrem ke stále většímu posilování ekonomických a politických vazeb s globálním Jihem. Na rozdíl od dosavadních vědeckých prací na toto téma využívám ve své studii integrativní rámec kombinující sociologickou teorii (Laclauova a Mouffeova poststrukturalistická teorie diskurzu-PDT) a lingvistickou teorii (Faircloughova kritická analýza diskurzu-CDA), abych prozkoumala prolínání mezi Othering of the Global South a imaginací čínského národního Já. Pro zkoumání této politiky Othering jsem si vybral dva případy: jeden týkající se iniciativy Pásmo a stezka (BRI) a druhý pandemie COVID-19. Na základě těchto dvou případů jsem se rozhodl prozkoumat, zda se jedná o politiku Othering. První případová studie zkoumá, jak jsou země účastnící se BRI, převážně z globálního Jihu, diskurzivně konstruovány prostřednictvím Xiakedao, prominentního státního veřejného účtu WeChat. Zabývám se ospravedlňováním BRI ze strany Xiakedao (tj. líčením jejích přínosů pro Čínu a země BRI) a diskurzivní reprezentací zemí BRI v procesu ospravedlňování. Druhá případová studie zkoumá, jak tvůrce textů na Zhihu (největší čínské online diskusní platformě), Yi Ke Qingmu, zobrazuje indickou vládu a indické lidi v kontextu pandemie COVID-19. V případové studii o BRI jsou textové údaje získány ze všech článků Xiakedao, které se týkají BRI. Přijetím výzkumné metody kvalitativní obsahové analýzy identifikuji všechny "významové jednotky", které ospravedlňují BRI, jejichž prostřednictvím rozkrývám diskurzivní konstrukci zemí BRI v procesu ospravedlňování. Pokud jde o případovou studii o Indii během pandemie COVID-19, zdrojem textového materiálu je Zhihu. Text, který je předmětem studie, pochází z příspěvku na Zhihu, který zaznamenal nejvyšší návštěvnost - více než 21,7 milionu zobrazení stránky k 18. únoru 2021 - ze všech příspěvků diskutujících o zvládání pandemie Indií.Při provádění analýzy integruji Laclauovu a Mouffeho PDT s Faircloughovou CDA a vytvářím tak interdisciplinární teoretický a analytický rámec. Toto spojení sociologie a lingvistiky mi umožňuje odhalit, jak se abstraktní logika Jiného a sebeoslavování uplatňuje v konkrétních jazykových praktikách na mikroúrovni a jak je konstitutivní antagonismus mezi čínským národním Já a Globálním Jihem-Jiným utvářen sociopolitickou dynamikou na makroúrovni. V případové studii o BRI odhaluji měnící se postoj Xiakedao při zdůvodňování BRI a nestabilní zastoupení zemí BRI mezi lety 2014 a 2019. Konkrétně v letech 2014-2016, kdy se spoléhala na strategii neformalizace a kolokvializace používání jazyka, Xiakedao charakterizovala BRI jako sinocentrickou strategii a považovala země BRI za podřízené a zneužitelné Jiné. V letech 2017-2019 však Xiakedao pokračováním ve strategickém kombinování neformálního a formálního jazyka nově definoval BRI jako globální altruistickou iniciativu. V tomto období byly země BRI znovu postaveny do role hlavních příjemců BRI v rámci spolupracujícího společenství, přičemž Čína převzala roli hlavního altruistického přispěvatele. Někdy Xiakedao naplnil BRI protiamerickým nádechem, představující Čínu jako odporce americké hegemonie ve prospěch zemí BRI.Používáním PDT, zejména konceptů jako logiky ekvivalence a rozdílu, konstitutivního Jiného a plovoucích signifikantů, objasňuji diskurzivní dynamiku, prostřednictvím které Xiakedao (znovu) určil významy takových signifikantů jako „Čína“, „země BRI“ a „BRI“, čímž přetvářel veřejné vním

Anotace:

ání těchto pojmů. V souladu s důrazem Laclaua na afekt odhaluji způsob, jakým Xiakedao legitimoval BRI, který byl provázán s afektem nabitou národní sebepředstavou. Nestabilita a nejistota charakterizují diskurzivní reprezentaci zemí BRI a vztahů Číny s nimi, závislé zásadně na proměnlivých propagačních cílech čínské vlády. Ve vztahu ke studii případu Indie během krize COVID-19 rozkrývám, jak je othering Indie jazykově realizován především prostřednictvím vzorců tranzitivity a referenčních strategií v rámci teoretického rámce CDA. V zobrazení Yi Ke Qingmu jsou Indové zobrazeni jako lidé lapení mezi extrémy zoufalé pasivity a fraškovité hyperaktivity, přičemž "normální" Indové ve vyprávění téměř chybí. Co se týče indické vlády, Yi Ke Qingmu ji intertextuálně vykresluje jako nekompetentní tím, že implicitně i explicitně srovnává indickou a čínskou vládu. Rámuji svou analýzu jazykového Otheringu Indie (včetně indických lidí a indické vlády) v diskurzech moderní medicíny a účinného řízení pandemie. Na základě PDT a prostřednictvím interrogace těchto dvou diskurzů rozpracovávám diskurzivní mechanismus, který je ve hře při obsazování Indie jako antimoderního a/nebo nemoderního Jiného v lékařské a politické oblasti. Nakonec, zasazením těchto diskurzů do jejich kulturního a sociopolitického kontextu, předkládám kontextualizovanou analýzu toho, jak Indie plní roli konstitutivního Jiného pro sebepojetí Číny jako moderního národa, a to rozborem dialektiky Já-Jiný, která se projevuje v diskurzivních praktikách Yi Ke Qingmu. Přínos mé studie je různorodý. Nejdůležitější je, že navrhuji integrativní teoretický a analytický rámec, který kombinuje sociologický a lingvistický přístup - což je interdisciplinární úsilí, které v dosavadních vědeckých pracích zkoumajících čínskou kulturní konstrukci globálního Jihu chybí. Za druhé, ukazuji, jak je cenné zahrnout globální Jih do oblasti zkoumání, aby bylo možné lépe porozumět vyjednávání čínské národní identity v rámci trojstranného vztahu zahrnujícího Čínu, globální Jih a Západ. A konečně prohlubuji naše chápání politické funkce nacionalismu při upevňování legitimity čínského autoritářského režimu, a to i v případě, že čelí krizi legitimity vyvolané událostmi, jako je mimo jiné vypuknutí COVID-19.

Abstract:

My study investigates the construction of Chinese national identity through the Othering of the Global South. The investigation of this issue has become particularly urgent against the backdrop of China’s decoupling from the West and its shift towards increasingly strengthening its economic and political ties with the Global South. Different from existing scholarship on the topic, my study adopts an integrative framework combining sociological theory (Laclau and Mouffe’s poststructuralist discourse theory—PDT) and linguistic theory (Fairclough’s critical discourse analysis—CDA) to explore the interweaving between the Othering of the Global South and the imagination of the Chinese national Self. To interrogate this politics of Othering, I choose to probe two cases: one concerning the Belt and Road Initiative (BRI) and the other concerning the COVID-19 pandemic. The first case study scrutinizes how countries participating in the BRI, predominantly from the Global South, are discursively constructed by Xiakedao, a prominent state-run public WeChat account. I delve into Xiakedao’s justification of the BRI (i.e., the depiction of its benefits to China and BRI countries) and the discursive representation of BRI countries in the process of justification. The second case study examines how a text producer on Zhihu (China’s largest online Q&A platform), Yi Ke Qingmu, portrays the Indian government and Indian people in the milieu of the COVID-19 pandemic. In the case study on the BRI, the textual data is derived from all of Xiakedao’s articles that refer to the BRI. By adopting the research method of qualitative content analysis, I identify all “meaning units” that justify the BRI, through which I unpack the discursive construction of BRI countries in the process of justification. Regarding the case study on India during the COVID-19 pandemic, the source of textual material is Zhihu.The text under study comes from the post on Zhihu that has garnered the highest traffic—over 21.7 million page views as of February 18, 2021—among all posts discussing India’s management of the pandemic. To conduct the analysis, I integrate Laclau and Mouffe’s PDT with Fairclough’s CDA to create an interdisciplinary theoretical and analytical framework. This marriage between sociology and linguistics enables me to uncover how the abstract logic of Othering and self-glorification are enacted in concrete micro-level linguistic practices and how the constitutive antagonism between the Chinese national Self and the Global-South-Other is shaped by macro-level socio-political dynamics. In the case study on the BRI, I unveil Xiakedao’s changing stance in justifying the BRI and the unstable representation of BRI countries between 2014 and 2019. Specifically, in 2014–2016, relying on the strategy of informalizing and colloquializing language use, Xiakedao characterized the BRI as a Sinocentric strategy, treating BRI countries as subordinate and exploitable Others. However, in 2017–2019, by continuing to strategically mix informal and formal language, Xiakedao redefined the BRI as a global altruistic initiative. This period saw BRI countries being repositioned as the principal beneficiaries of the BRI within a collaborative community, with China taking on the role of the foremost altruistic contributor. Sometimes, Xiakedao infused the BRI with an anti-American aura, framing China as a resister of U.S. hegemony for the benefit of BRI countries. Employing PDT, in particular, concepts like the logics of equivalence and difference, constitutive Other, and floating signifiers, I elucidate the discursive dynamics through which Xiakedao (re)fixed the meanings of such signifiers as “China,” “BRI countries,” and “the BRI,” reshaping the public’s perceptions of them. Echoing Laclau’s emphasis on affect, I reveal the way Xiakedao’s legitimization of the BRI was entwined with affect-laden national self-imagination. Instabi

Abstract:

lity and uncertainty characterize Xiakedao’s discursive representation of BRI countries and China’s relations with them, fundamentally contingent upon the Chinese government’s changing propaganda objectives. Regarding the case study on India amidst the COVID-19 crisis, I unravel how the Othering of India is linguistically enacted primarily through the lenses of transitivity patterns and referential strategies within the framework of CDA. In Yi Ke Qingmu’s portrayal, Indian people are shown as ensnared between the extremes of desperate passivity and farcical overactivity, with “normal” Indian people almost absent in the narrative. As for the Indian government, Yi Ke Qingmu intertextually paints it as incompetent by drawing implicit and explicit comparisons between the Indian and Chinese governments. I frame my analysis of the linguistic Othering of India (including Indian people and the Indian government) in the discourses of modern medicine and powerful pandemic governance. By drawing on PDT and through interrogating these two discourses, I elaborate on the discursive mechanism at play in casting India as an anti-modern and/or non-modern Other in the medical and political domains. Finally, by situating these discourses within their cultural and sociopolitical contexts, I present a contextualized analysis of how India serves the role of a constitutive Other for China’s self-perception as a modern nation, by dissecting the Self-Other dialectic manifest in Yi Ke Qingmu’s discursive practices. The contributions of my study are manifold. Most importantly, I propose an integrative theoretical and analytical framework that hybridizes sociological and linguistic approaches—an interdisciplinary effort absent from existing scholarship investigating the Chinese cultural construction of the Global South. Second, I demonstrate the value of including the Global South into the ambit of exploration, to more effectively understand the negotiation of Chinese national identity within a tripartite relationship involving China, the Global South, and the West. Finally, I deepen our understanding of the political function of nationalism in cementing the legitimacy of China’s authoritarian regime, even when faced with legitimacy crises triggered by events such as the COVID-19 outbreak, among others.

Keywords

discourse analysis, Chinese nationalism, Global South, Othering, Belt and Road Initiative, Covid-19, India, empty signifier, antagonism, Laclau, Mouffe, Fairclough, Halliday

Jazyk práce: angličtina

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 23. 4. 2024

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 16. 10. 2024
• Vedoucí: prof. Bernadette Nadya Jaworsky, Ph.D.
• Oponent: RNDr. Mgr. Pavel Doboš, Ph.D., Beatrice Gallelli, Ph.D.

Masarykova univerzita

Fakulta sociálních studií

Doktorský studijní program / obor:
Sociology / Sociology