Identifikace medikačního pochybení sestrou v rámci nácviku modelových situací

Bc. Kateřina KELBLOVÁ

Master's thesis

Identification of medication errors by nurses during simulated situations

Abstract:

Současný stav: Medikační pochybení je v souvislosti s poskytováním kvalitní a bezpečné péče v poslední době velice diskutovaným tématem. Je součástí léčebného procesu, vyskytuje se v různých formách, u všech věkových kategorií a jeho následkem je snížená kvalita poskytované péče. Předpisy ordinovaných léčiv ve zdravotnické dokumentaci musí být čitelné a opatřené všemi náležitostmi. Sestry a jejich činnost v medikačním procesu fungují jako konečná "ochrana" při zabránění medikačním chybám. Cíle práce: Cílem výzkumu je zjistit znalosti sester o medikačních pochybeních, vyhodnotit schopnost sester detekovat medikační pochybení a zjistit jaké mají sestry znalosti o navazujících postupech a opatřeních nutných při detekci medikačního pochybení. Metodika: Výzkumné šetření probíhalo metodou kvalitativního výzkumu. Hloubkové rozhovory se sestrami probíhaly na oddělení JIP operačních oborů v Nemocnici Jindřichův Hradec a.s.Po sesbírání dostatečného množství dat byly rozhovory kódovány technikou "tužka a papír" a následně kategorizovány. Výzkumný soubor: Pro co nejobjektivnější výsledky bylo výzkumné šetření provedeno se sestrami z jednoho oddělení a z jedné konkrétní ošetřovatelské jednotky. Do výzkumného vzorku byly zařazeny sestry s různým vzděláním a délkou praxe. Výsledky: Sestry na oddělení JIP operačních oborů přesnou definici medikačního pochybení neznají. Přímo o nežádoucí události s následky hovoří pouze jedna z dotazovaných sester. U zbylých sester se jejich představa o medikačním pochybení shoduje s klasifikací v zahraniční i české odborné literatuře. V modelových situacích se všechny chyby nepodařilo detekovat ani jedné respondentce. Chybně ordinované antidotum detekovala pouze jedna sestra studující v současné době specializační studium v dané odbornosti. Sledována byla riziková léčiva, která se na oddělení běžně vyskytují. První ze skupiny těchto léčiv tvořil roztok koncentrovaného draslíku KCl 7,45%. Většina respondentek upozornila na vysokou koncentraci rizikového léku. Druhým rizikovým lékem bylo koncentrované NaCl 10% v infuzi, tuto chybu zachycuje také většina sester. Posledním rizikovým léčivem byla chybná ordinace inzulinu (bez rozepsání jednotek, času a cesty podání). Respondentky ve velké míře tuto chybnou preskripci nezachycují. Další oblast medikačních pochybení ve výzkumu tvořily léky ze skupiny léčiv používaných v akutní péči. U těchto ordinovaných léků byla v detekci chyb úspěšná pouze polovina sester. Poslední větší skupina medikačních pochybení byla zacílena na neúplné ordinace léčiva lékařem. Nejvíce detekovaly chybu sestry u ordinace opiátu bez cesty jeho podání, naopak úplně nejhůře dopadla detekce chybné ordinace podání infuze. Z výpovědi respondentek je patrné, že lékaře v souvislosti s medikačním pochybením informují vždy. Staniční sestru jsou spíše ochotny informovat v případě, že tento incident způsobí jiná osoba. Primáře oddělení, hlavní sestru a vedení nemocnice by informovala pouze malé skupina dotazovaných sester. S auditorem si spojuje hlášení medikačního pochybení pouze jedna sestra. Nutnost hlášení medikačního pochybení však podporuje většina sester. Závěr: Při analýze výsledků bylo patrné, že sestry mají povědomost o medikačních pochybeních.V modelových situacích je patrná souvislost mezi délkou praxe, vzděláním a schopností sester detekovat chyby v preskripci.

Abstract:

Current status: Medication errors within the context of safe and high quality health care are one of the most frequently discussed topics of recent years. They are part of the medical process, occur in different forms, affect patients of all ages and decrease the quality of provided health care. Prescriptions of medication in medical documentation have to be clearly legible and include all the required information. Nurses' role within the medicaiton process could be described as an ultimate "safeguard" that can prevent medication errors. Goals: The objectives of this research are to assess nurses' awareness of medication errors, ssess their ability to detect medication errors and find out the level of their knowledge regarding the correct procedures and measures following medication error detection.Methodology: The research was conducted using a qualitative research method. The in-depth interviews with nurses were carried out at a surgical critical care unit at the hospital in Jindrichuv Hradec. Following the collection of a sufficient amount of data the interviews were coded using the "pen and pencil" technique and then divided into categories.Research file: In order to achieve the highest level of objectivity the research was carried out with a group of nurses who work at the same unit of a hospital department. The research file included nurses who had varied levels of education and numbers of years of experience. Results: Surgical critical care unit nurses are not aware of the exact definition of medication errors. Only one nurse was able to discuss adverse events with related consequences. The remaining nurses' awareness of medication errors corresponded to the classification described in the relevant foreign and Czech academic literature. None of the interviewed nurses detected all the errors included in the simulated scenarios. Only one nurse, who is currently completing her qualification in this specialty, detected a wrongly prescribed antidote. The simulated scenarios also included a group of high-risk medications that is commonly used at the unit. The first medication included in this group was a 7.45% solution of potassium (KCl). A majority of the participants detected the high concentration of this high-risk medication. Another high-risk medication was a 10% concentrate of NaCl in an infusion; this error was also detected by the majority of the nurses. The third high-risk medication was a wrongly prescribed insulin (it lacked the detailed description of units, time and route). This prescription error was not detected by the majority of participating nurses. Another type of medication error included in the simulated scenarios was a group of medications used specifically in critical care. Only half of the participating nurses successfully detected the errors related to the prescription of this group of medications. The last type or medication errors focused on incomplete prescription by doctors. The most frequently detected error was a prescription of an opiate that lacked the route and the least frequently detected error was a wrong prescription of an infusion administration. It is evident that the nurses always inform the doctor when they detect a medication error. They are more willing to inform the ward sister in cases of incidents caused by somebody else. Only a small group of nurses are willing to inform the senior consultant, the head nurse or the hospital management. Only one nurse associated medication error reporting with an audit. However the majority of nurses agrees that it is important to report any medication errors.Conclusion: The analysed data suggested that the nurses were aware of medication errors. The analysis of the results of the simulated scenarios suggested that nurses' ability to detect medication errors in prescriptions was related to the number of years of experience and the level of education.

Keywords

medikační pochybení, medikační proces, nežádoucí událost, sestra

Language used: Czech

Date on which the thesis was submitted / produced: 13. 8. 2015

Accessible from:: 13. 8. 2015

Thesis defence

• Supervisor: Ing. Iva Brabcová, Ph.D.

UNIVERSITY OF SOUTH BOHEMIA IN ČESKÉ BUDĚJOVICE

Faculty of Health and Social Studies

Master programme / field:
Nursing / Nursing in Selected Clinical Disciplines