Vliv vnitřních činitelů na kvalitu a produkci mléka

Bc. Helena Černá

Diplomová práce

Effect of internal factors on milk production and quality

Anotace:

Cílem této diplomové práce bylo sledování a vyhodnocení vnitřních činitelů na produkci a kvalitu mléka ve stádě čistokrevných krav holštýnského plemene v podniku Beskyd Agro a.s. Byla stanovena hypotéza, že pořadí a délka laktace ovlivňuje množství a kvalitu mléka. Tato diplomová práce byla vypracována na základě sestav dat z kontrol užitkovosti za období od 1.1.2012 do 31.12.2016. K statistickému vyhodnocení byl použit program SAS Institute Inc. (2011). Z těchto dat byly vytvořeny dva soubory s názvy vyhodnocení užitkovosti a vyhodnocení reprodukce. Sběr dat pro soubor s názvem vyhodnocení užitkovosti byl prováděn z kontrol užitkovosti každý měsíc, z těchto dat byl utvořen soubor 12182 krav i prvotelek. U prvotelek byl sledován vliv věku při prvním otelení, období laktace, rok otelení, měsíc otelení a linie otce na nádoj (kg/den), tuk v % a bílkoviny v %. Modelová rovnice analýzy rozptylu byla průkazná pro všechny složky hodnocené mléčné užitkovosti na hladině významnosti P<0,001 a také vysvětlovala od (11 _ 36,5 %)variability sledovaných parametrů mléčné užitkovosti. Efekt skupiny věku při prvním otelení, období laktace, měsíce otelení byl průkazný u všech sledovaných parametrů na hladině průkaznosti P<0,001. U efektu období laktace na produkci mléka byla hladina významnosti P<0,01 (nejvíce v druhém měsíci laktace _ 39,16 kg, nejméně ve 12. měsíci laktace _ 26,98 kg). U všech krav byl sledován vliv mezidobí, období laktace, rok otelení, měsíc otelení a pořadí laktace na nádoj v kg, tuk v % a bílkoviny v %. Modelová rovnice byla průkazná pro všechny složky hodnocené produkce jalovic na hladině významnosti P<0,001 a také vysvětluje od (9,2 _ 44,8 % ) variability sledovaných parametrů mléčné užitkovosti. Efekt pořadí laktace byl průkazný na hladině významnosti P<0,01 u nádoje od 2. do 5. a další laktace (nejvíce v 3. laktaci _ 30.93 kg, pak pozvolný pokles do 5. a další laktace _ 29.11 kg), u obsahu bílkovin od 2. laktace (3,52 %, pak pokles do 5. a další _ 3,42 % ) a obsahu laktózy od 2. laktace (4,75 %, pak pozvolný pokles do 5. a další _ 4,6 %). U prvotelek i krav byla průměrná užitkovost za celou laktaci 9420,28 kg (nejméně 71,23 a nejvíce 21560 kg). Další soubor s názvem reprodukce byl tvořen daty z kontrol užitkovosti každý druhý měsíc. Zde byly sledovány především reprodukční ukazatele (věk při prvním otelení, mezidobí, inseminační interval a servis perioda) a produkční ukazatele (pořadí laktace, nádoj v kg a bílkoviny v kg).V tomto vyhodnocení byl utvořen soubor 7094 dojnic inseminovaných po porodu a byl získán soubor 1876 laktací, kde byl sledován nádoj v kg a bílkoviny v kg za 100.a 200. a 305. den laktace. Průměrná mléčná užitkovost u krav, které ukončili normovanou laktaci byla 10887,12 kg mléka. Byl zjištěn pozitivní vliv věku při prvním otelení na pořadí inseminace na hladině významnosti P<0,05 dále pozitivní vliv mezidobí na pořadí inseminace, inseminační interval, servis periodu, dny laktace, mléko a bílkoviny, negativní vliv na pořadí laktace na hladině významnosti P<0,001. Efekt pořadí laktace na hladině významnosti P<0,001 u mezidobí od 2. do 5. a další laktace (nejvíce v 3. laktaci _ 433,32 dní, pak pozvolný pokles do 5. a další laktace _ 405,42 dní), u pořadí inseminace všechny laktace (nejvyšší v 1. laktaci _ 3,09 inseminací a nejnižší u 4. laktace 2,44 inseminací). Hypotéza, že pořadí a délka laktace ovlivňuje množství a kvalitu mléka byla potvrzena. Stádo dojnic v podniku Beskyd Agro a. s. je na dobré úrovni, častější detekce říje by mohla zlepšit inseminační index a interval, krmení suchostojných dojnic podle kondice a vyt

Anotace:

voření krmné dávky pro fázi rozdoje by mohlo zlepšit zdravotní stav dojnic na počátku laktace.

Abstract:

The aim of this thesis was to monitor and evaluate the influence of internal factors on production and quality of milk in the herd of purebred cows of Holstein breed in the company Beskyd Agro a.s. Hypothesis that the order and length of lactation affects the quantity and quality of milk was set. Diploma thesis is based on performance monitoring data for the period from 1.1.2012 to 31.12.2016. SAS Institute Inc. (2011) software was used for statistical evaluation. Two files named Performance evaluation and Reproduction evaluation were created from these data. Data collection for Performance evaluation was carried out on the basis of performance inspections each month, group of 12,182 cows and heifers was defined. The influence of age at first calving, lactation period, calving year, calving month and father line on milk yield (kg / day), fat and protein in % was tracked for heifers. Mathematical model analysis of variance was significant for all components of evaluated milk production at the level of significance P<0.001 and explained 11 _ 36.5% variability of measured parameters of milk production. The effect of age at first calving, the lactation period and month of calving was conclusive for all measured parameters at the level of significance P <0.001. The level of significance of lactation period on milk production is P<0.01 (the highest in the 2nd month of lactation = 39.16 kg, the lowest in the 12th month of lactation = 26.98 kg). The influence of interlude, lactation period, year of calving, month of calving and lactation order on milk yield in kg, fat and protein in % was tracked for all cows. Model equation was significant for all components of evaluated productions of heifers at significance level of P <0.001 and also explains (from 9.2 to 44.8 %) the variability of these parameters of milk production. The effect of lactation order was conclusive at significance level P <0.01 for milk yield from 2nd to 5th and further (the highest in the third lactation = 30.93 kg, then a gradual decline to the fifth and further = 29.11 kg), the content of protein from 2nd lactation (3.52 %, then drop to 5th and further = 3.42%) and lactose content from 2nd lactation (4.75 %, then a gradual decrease to 5th and further = 4.6% ). The average performance for the entire lactation amounts to 9420.28 kg (71.23 minimum and 21560 kg maximum) for both heifers and cows. Reproduction evaluation file is based on data from performance monitoring carried out every second month. Indicators of reproduction were observed (age at first calving, interlude, insemination interval and service period) as well as production indicators (order of lactation, milk yield in kg and proteins in kg). The group of 7094 cows inseminated after birth was formed and file of 1876 lactations obtained to track milk yield and proteins in kg per 100th, 200th and 305th day of lactation. Average milk yield of cows who completed standardized lactation amounts to 10,887.12 kg. Positive effect of age at first calving on the order of insemination was found at a significance level of P<0.05, positive impact of interlude on the order of insemination, insemination interval, service period, days of lactation, milk and protein, negative impact on lactation order at significance level of P<0,001. Effect of lactation order on the level of significance of P<0.001 for interlude from 2nd to 5th and further lactation (peak in the 3rd lactation = 433.32 days, then gradual decline to the 5th and further lactation = 405.42 days), for the order of insemination all lactations (the highest in the 1st lactation = 3.09 inseminations and the lowest in the 4th lactation = 2.44 inseminations). The hypothesis that the order and duration of lactation affects the quantity and quality of milk has been confirmed. Dairy herd in Beskyd Agro a.s. is at good state, more frequent heat detection could improve insemination index and interval, feeding of dairy cows according to condition and creating a feeding dos

Abstract:

e for the start of milking phase could improve the state of health of dairy cows in early lactation.

Klíčová slova

mléčná užitkovost, reprodukce, pořadí laktace, zdravotní stav, holštýnský skot

Keywords

reproduction, lactation, health, Holstein cattle, milk production

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 13. 4. 2017

Obhajoba závěrečné práce

• Vedoucí: Ing. Renata Toušová, CSc.

Česká zemědělská univerzita v Praze

Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů

Magisterský studijní program / obor:
Zootechnika / Živočišná produkce