Zoorehabilitace za účasti psa v ucelené rehabilitaci jedinců v dlouhodobé zdravotní péči

Ing. Kristýna Machová

Disertační práce

The use of dog-assisted therapy in comprehensive rehabilitation of individuals as part of long-term healthcare schemes

Anotace:

Využití psa v rámci ucelené rehabilitace má široké uplatnění v celém jejím rozsahu. Dle indikací lékaře či jiného odborníka v dané oblasti a kreativity zooterapeuta je možné využít tuto formu terapie v léčebné, sociální i vzdělávací rehabilitaci. Tato práce se zaměřuje na využití psa v rehabilitaci pacientů po cévní mozkové příhodě (CMP), pacientů v dlouhodobé nemocniční péči, a dětí s vývojovou dysfázií. U pacientů po CMP a u pacientů v dlouhodobé péči byla v experimentální skupině do zoorehabilitace zařazena fenka border kólie Mia. U pacientů po CMP probíhaly návštěvy psa dvakrát týdně po dobu šesti týdnů, v případě pacientů v dlouhodobé péči docházel pes za pacienty jednou týdně po dobu tří měsíců. U dětí s vývojovou dysfázií se jednalo o fenu peruánského naháče Agátu, která se u dětí v experimentální skupině účastnila jejich logopedické terapie. Ta probíhala jednou týdně po dobu deseti měsíců. U prvních dvou skupin bylo pozorováno, zda zařazení zoorehabilitace do péče o tyto pacienty ovlivní hodnoty jejich srdečního tepu, krevního tlaku, indexu soběstačnosti a prevence vzniku dekubitů. Vedle těchto ošetřovatelských a fyzioterapeutických oblastí byl dále hodnocen subjektivní pocit spokojenosti pacientů. U dětí s vývojovou dysfázii byl hodnocen jejich posun během školního roku v rámci testu motoriky a aktivní mimické psychomotoriky dítěte.Ze získaných výsledků u pacientů po CMP byla u experimentální skupiny, u které byla při terapii zařazena i zoorehabilitace za účasti psa, pozorována tendence ke snížení hodnot srdečního tepu. U kontrolní skupiny tento jev pozorován nebyl. Naopak byl ale u kontrolní skupiny pozorován staticky průkazný rozdíl ve snížení krevního tlaku. V experimentální skupině byl také oproti skupině kontrolní pozorován statisticky významný pozitivní posun v hodnotách Barthelova indexu (index soběstačnosti). Při přepočtení poměru šancí byla navíc šance na zlepšení u pacientů v experimentální skupině 3,3x větší. V hodnocení škály Nortonové, hodnotící riziko vzniku dekubitů nebyl prokázán statisticky významný rozdíl mezi vstupními a konečnými hodnotami ani u jedné skupiny. V rámci hodnocení pocitu spokojenosti byla pozorována silná závislost na druhu terapie, přičemž pacienti, které navštěvoval pes, se cítili výrazně spokojenější než pacienti, které pes nenavštěvoval. V experimentální skupině bylo pozorováno zlepšení střední úrovně pocitu po terapii, hodnocené Likertovou škálou (1 – 10), o +3,5 bodu, u kontrolní skupiny to byl +1 bod.U pacientů na oddělení dlouhodobé péče nebyl v kontrolní ani experimentální skupině pozorován žádný statisticky významný rozdíl v hodnotách srdečního tepu, krevního tlaku, Barthelova indexu ani škály rizika vzniku dekubitů. Opět byl pozorován posun v rámci Likertovy škály s jejíž pomocí byl hodnocen pacientův pocit spokojenosti. Nálada před jednotlivými terapeutickými intervencemi na počátku a na konci sledovaného období vykazovala pozitivní posun jak u experimentální, tak u kontrolní skupiny. Mezi skupinami byl však významný rozdíl ve prospěch experimentální skupiny, která vykazovala výraznější posun nejen v rámci jednotlivých terapií ale i v čase. Síla závislosti na druhu terapie byla v tomto případě vyhodnocena jako středně silná až silná.U dětí s vývojovou dysfázií byl sice pozorován větší celkový posun dětí v kontrolní skupině, ovšem při přepočtení využití šancí využily obě skupiny tyto šance srovnatelně. To je velmi důležitým výsledkem, vzhledem k tomu, že byla přítomnost psa zařazena právě u dětí, které vykazovaly menší motivaci k provádění

Anotace:

doporučených cviků a cílem bylo podpořit jejich ambulantní terapie natolik, aby byly jejich výsledky srovnatelné jako u dětí, jež vykazovaly od počátku větší ochotu spolupracovat. Pes v tomto případě umožnil dětem překonat bariéry ve spolupráci s rodiči i s terapeutem a v jeho přítomnosti se cvičení stalo zábavným i přes počáteční neochotu.Společným prvkem výsledků všech studií byla větší motivace, lepší komunikace s terapeuty a zlepšení psychického vyladění pacientů. Tohoto efektu je možné využít v rámci všech oblastí ucelené rehabilitace a usnadnit tak spolupráci s multidisciplinárním týmem. Zařazení zoorehabilitace za přítomnosti psa do péče o klienty ve zdravotní péči je reálné. Zdravotnická zařízení jsou této možnosti často nakloněna a klienti tuto možnost vítají.

Abstract:

Making use dogs as part of comprehensive rehabilitation activities finds a wide application across the spectrum of the concept. This form of therapy can be used in therapeutic, social and educational rehabilitation subject to indications by physicians or other experts in the field, as well as the degree of creativeness of the AAT specialist. This report focuses on the use of dogs in the rehabilitation of patients after stroke, patients as part of long-term hospital care, and children with developmental dysphasia. As regards the first two groups mentioned above, a female Border Collie ("Mia") was included in the experimental group as part of animal-assisted therapy ("AAT"). Patients after stroke were visited twice per week over a period of six weeks; as regards long-term care patients, the dog visited the patients once per week for a period of three months. For children with developmental dysphasia, a female Peruvian Hairless Dog ("Agáta") was involved in AAT, taking part in speech therapy sessions intended for children in the experimental group. The sessions took place once per week for a period of ten months. The first two groups were monitored to see whether or not the inclusion of AAT in the care of these patients would benefit the patients in terms of improved values of heart rate, blood pressure and self-sufficiency index, as well as prevention of pressure ulcers. In addition to these nursing and physiotherapy areas, a subjective feeling of patient satisfaction was also assessed. Children with developmental dysphasia were assessed for any development in terms of testing their motor skills and pro-active mimic psychomotor skills.Based on the results obtained in the group of patients after stroke, a tendency was seen of decreased heart rates in the experimental group subjected to therapy including AAT. While for the control group this phenomenon was not observed, the group showed a statically significant difference in terms of reduced blood pressure. Unlike the control group, the experimental group showed a statistically significant positive shift in terms of Barthel index (self-sufficiency index). When calculating the odds ratio, the chances of improvement were also 3.3 times higher in the experimental group. Evaluating the Norton scale - one assessing the risk of pressure ulcers - neither of the groups demonstrated any statistically significant difference between the baseline and final values. In terms of assessing the feeling of satisfaction, a strong dependence was observed on the type of therapy with the patients visited by the dog feeling significantly more satisfied than those who were not. The experimental group was observed to improve the mean level of feeling after therapy by +3.5 points - scored using the Likert scale (1-10) - compared with +1 point as seen in the control group.For long-term care patients, no statistically significant difference was observed in terms of heart rates, blood pressure, the Barthel index, and the scale of risk of pressure ulcers; this applied to both the control and the experimental group. Again, a move was observed within the Likert scale that was used to assess the patient sense of satisfaction. The mood prior to individual therapeutic interventions showed a positive development at the end of the period of study compared with the beginning of the period; again, this was true for either of the groups under study. There was however a significant difference between the groups in favour of the experimental group which showed a more significant shift not only within individual therapies, but also over time. In this case, the strength of dependence on the type of therapy was evaluated as moderate to strong.For children with developmental dysphasia, the control group subjects were observed to achieve a greater overall development; however, re-assessing possible odds revealed that either of the two groups made use of these chances in a comparable manner. This is a very important result as

Abstract:

the presence of the dog had been included precisely in the children showing lesser motivation to conduct recommended exercises with the aim to support the outpatient therapy in these children to such an extent that takes their results to a level comparable with that seen in the children exhibiting a greater readiness to co-operate. In this event, the dog enabled the children to overcome the barriers in the co-operation with their parents and the therapist; in the presence of the animal, the exercises became something to enjoy even despite the initial reluctance.Increased motivation, better communication with therapists, and improved mental aspect of the patients presented the joint element within the results of all of the studies. This effect can be leveraged within all areas of comprehensive rehabilitation to facilitate collaboration with multidisciplinary teams. Including dog-assisted rehabilitation in the client care schemes applied in the healthcare sector is realistic and something that healthcare institutions are often happy to see as an option. In terms of clients, this opportunity is welcome.

Klíčová slova

zoorehabilitace, ucelená rehabilitace, pes

Keywords

Animal- assisted therapy, comprehensive rehabilitation, dog

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 30. 8. 2018

Obhajoba závěrečné práce

• Vedoucí: doc. MVDr. Radko Rajmon, Ph.D.
• Oponent: Leoš Navrátil, externi, Eva Jozífková, Bc., externi

Česká zemědělská univerzita v Praze

Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů

Doktorský studijní program / obor:
Zootechnika / Obecná zootechnika