Vliv předplodiny na výnos hlavních druhů polních plodin

Bc. Jakub Peřina

Diplomová práce

The influence of forecrop on the yield of main species of field crops

Anotace:

Tato práce se věnovala vlivu předplodiny na výnos hlavních zemědělských plodin pěstovaných v České republice. Začátek práce byl zaměřen na popsání historie osevních postupů, jejich strukturu, důležitost v zemědělském hospodaření a na rizika, které hrozí při jejich nedodržování. Následně v hlavním a nejdelším úseku teoretické části práce byly popsány nároky jednotlivých plodin. Plodiny byly rozřazeny podle skupin hlavních plodin a v každé z nich byly jednotlivé druhy popsány a vzájemně porovnány dle literatury. Největší důraz byl kladen na hlavní zemědělské plodiny České republiky a především na ty, které byly sledovány v rámci praktické části práce. Pro praktickou část byla sesbírána data o výnosech hlavních tržních plodin z pěti zemědělských podniků. Tato data o výnosech plodin byla přiřazena k předplodinám, po kterých byla sledovaná plodina pěstována. Celkem bylo nalezeno 109 různých sledů plodin v celkem 563 opakování na více než 12 400 ha. Následně proběhlo vyhodnocení vlivu předplodiny na výnos následné plodiny. Nejdříve v absolutních číslech pomocí tabulek a grafů a následně pomocí statistického vyhodnocení, které ukázalo, zda vliv předplodiny na výnos následné plodiny je statisticky významný, nebo že existují jiná významnější kriteria ovlivňující výnos. Nakonec proběhlo slovní zhodnocení výsledků s možným odůvodněním, proč tomu tak je. Statisticky významné rozdíly průměru výnosů byly nalezeny pouze u pšenice ozimé při pěstování po kukuřici a řepce ozimé, kdy po kukuřici dosahovala pšenice výnosu u hodnocených podniků 7,2 t/ha po řepce 8,4 t/ha. Další statisticky významné rozdíly mezi všemi podniky se vyskytly u jarního ječmene při zařazení po kukuřici a cukrovce, kdy po kukuřici dosahoval výnosu 5,6 t/ha a po cukrovce 8,3 t/ha. Další významné rozdíly vyšly pouze v rámci jednotlivých podniků. Například u řepky ozimé při zařazení po jetelotrávě oproti ječmenu jarním, nebo u jarního ječmene při zařazení po kukuřici a pšenici, nebo kukuřici a cukrovce. U jiných plodin nebyly statisticky významné rozdíly ve výnosu po jednotlivých předplodinách nalezeny. Naopak u pšenice ozimé, řepky ozimé, ječmene jarního, ovsa a máku byly nalezeny statisticky významné rozdíly ve výnosech mezi jednotlivými sledovanými podniky.

Abstract:

This work was devoted to the influence of the pre-crop on the yield of the main agricultural crops grown in the Czech Republic. The beginning of the work was focused on describing the history of sowing procedures, their structure, importance in agricultural management and the risks that may arise in case of non-observance of them. Subsequently, in the main and longest section of the theoretical part of the thesis, the demands of individual crops were described. The crops were classified according to groups of main crops and in each of them the individual species were described and compared to each other according to the literature. The greatest emphasis was placed on the main agricultural crops of the Czech Republic and above all on those that were monitored as part of the practical part of the work. For the practical part, data on the yields of the main market crops were collected from five agricultural enterprises. These crop yield data were assigned to the pre-crops after which the crop of interest was grown. A total of 109 different crop sequences were found in a total of 563 replicates over 12,400 ha. Subsequently, the influence of the pre-crop on the yield of the subsequent crop was evaluated. First in absolute numbers using tables and graphs and then using a statistical evaluation that showed whether the effect of the pre-crop on the yield of the subsequent crop is statistically significant, or whether there are other more significant criteria affecting the yield. Finally, there was a verbal evaluation of the results. Statistically significant differences in average yields were found only for winter wheat when grown after corn and winter rape, when after corn wheat yielded 7.2 t/ha and rapeseed 8.4 t/ha at the evaluated enterprises. Other statistically significant differences between all enterprises occurred for spring barley when classified after corn and sugarcane, when it reached a yield of 5.6 t/ha after corn and 8.3 t/ha after sugarcane. Other significant differences emerged only within individual enterprises. For example, with winter canola when classified after clover versus spring barley, or with spring barley when classified after corn and wheat, or corn and sugarcane. For other crops, no statistically significant differences in yield after individual pre-crops were found. Conversely, for winter wheat, winter rapeseed, spring barley, oats and poppy seeds, statistically significant differences in yields were found between the individual monitored enterprises.

Klíčová slova

zemědělství, rostlinná výroba, osevní poatupy, předplodiny, výnosy plodin

Keywords

agriculture, crop production, sowing practices, pre-crops, crop yields

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 16. 4. 2023

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 16. 5. 2023
• Vedoucí: Ing. Josef Holec, Ph.D.
• Oponent: Jan Štrobach, externi

Česká zemědělská univerzita v Praze

Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů

Magisterský studijní program / specializace:
Pěstování rostlin / Rostlinná produkce