Klimatické změny po erupci sopky Tambory v r. 1815

Shuran Zhao

Bakalářská práce

Climatic Changes After The Eruption of Tambora in 1815

Anotace:

Sopečná činnost na planetě Země patří mezi nejběžnější přírodní jevy. Mají stejné stáří jako planeta Země. Některé sopky mají dlouhý životní cyklus, soptí v intervalech několik desítek až stovek tisíc let nebo ještě déle. Platí, že čím menší frekvence, tím větší erupce. Supererupce 8. stupně VEI jsou schopné zničit celé lidské společenstvo na této planetě. Naštěstí k nim dochází velice řídce z hlediska lidské populace. Ale k erupcím na nižších stupních už docházejí častěji. Za posledních 10 000 let lidská civilizace zažila jednu největší sopečnou erupci 7. stupně VEI a následkem toho bylo globální ochlazování a hladomor v 19. století. Je to erupce sopky Tambora v roce 1815. Sopka Tambora během své erupce uvolnila obrovské množství magmatu a sopečných plynů, na které žádná jiná sopka nedosahuje. Také následky způsobené touto erupcí byly závažné, více lidí zemřelo na následné nemoci a hladomor než na přímou erupci. Celé dva roky po erupci byly neklidné na severní polokouli. Ochlazování vyvolané velkým množstvím sopečných plynů a popela ve stratosféře zničilo zemědělská pole, zdevastovalo lidské společnosti a zabilo lidi. Rok 1816 byl proto nazván rok bez léta. V bakalářské práci jsem porovnala počasí v jednotlivých zemích v letech 1815-1817, kdy v dubnu došlo ke gigantickému výbuchu. Řada zdrojů potvrdila neobvyklé počasí v Severní Americe a Asii, ani Evropa nebyla výjimka. Zaznamenané extrémní počasí spočívá především ve vytrvalém dešti, snižování teploty a zvyšování oblačnosti, která jako závoj zahalila celou oblohu. České země byly jedním ze států, které byly ovlivněny erupcí. V českých archivech bylo zaznamenáno ochlazení v letech 1815-1817 a s tím související zdražování hlavních zemědělských produktů, které mělo negativní vliv na tehdejší obyvatele. Takové erupce představují pro celé lidstvo katastrofální nebezpečí. Nelze se jim vyhnout, ale lze snížit dopady na minimum prostřednictvím monitoringu sopek a jejich aktivit. Cílem této práce je snažit se popsat a co nejvíc napodobit a obnovit tuto sopečnou erupci z roku 1815 a jí způsobené následky, aby se čtenářům lépe vybavovalo, jak vypadá takový život postižený erupcí a jejími následky. Mou snahou je upozornit na nebezpečí sopečných činností a důležitost monitoringu vulkánů.

Abstract:

Volcanic activities belongs to the most common natural events on this planet. They are as old as our planet. Some volcanoes have very long life cycle, their interval of eruptions can be up to tens or hundreds of thousands years. In general, the long interval the large eruption. The super-eruptions on VEI 8 are able to destroy the whole human civilization on the world. Fortunately this kind of eruptions is very rare from the human perspective. Other weaker eruptions happen more frequently. Human civilization experienced an eruption of VEI 7 in 1815, which was the biggest eruption during last 10 000 years and led to global cooling and famine. That was the biggest volcanic eruption in human history, eruption of volcano Tambora in 1815. Tambora during its eruption released a tremendous amount of magma and volcanic gases. It has been unsurpassed till now. It had severe consequences, many people were killed by the eruption but even more people died as a result of diseases or starvation related to eruption. In next 2 to 3 years after eruption, Northern Hemisphere was in an unstable condition. A huge amount of volcanic gases and ash released by this eruption was transported into stratosphere that led to global cooling. Just the cooling destroyed many fields and killed lots of people. So that year 1816 get a name as year without summer. In my work I collected information and data of weather during 1815 to 1817 around Northern Hemisphere to compare them and to find out whether the eruption changed the climate after 1815. Many sources recorded an unusual weather in North America, Asia and Europe. In these years, it was always cloudy and persistently rained. The Czech lands were also affected by this eruption. Many Czech sources recorded cold weather in 1815-1817 that related with widespread rise in price of agricultural products. It undoubtedly worsened the already grave situation. Such these eruptions are big threat to human civilization. We cannot avoid them, but we can reduce the consequences to a minimum by monitoring volcanoes and their activities. The aim of this work is describe the climatic changes accompanied with the big volcanic eruption of 1815 and its consequences. I am trying to restoring the details of volcanic eruption. My aim is to draw attention to the danger of volcanic activity and the importance of monitoring volcanoes.

Klíčová slova

Sumbawa, vulkány, vulkanická činnost, neúroda, hladomor, oxid siřičitý, sopečný popel, sopečné plyny

Keywords

Sumbawa, volcanoes, volcanic activities, crop failure, famine, sulfur dioxide, volcanic ash, volcanic gases

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 10. 4. 2016

Obhajoba závěrečné práce

• Vedoucí: Ing. Jana Soukupová, Ph.D.

Česká zemědělská univerzita v Praze

Fakulta životního prostředí

Bakalářský studijní program / obor:
Environmentální vědy / Aplikovaná ekologie