"For We Are Needles to Say In a Skull": Corporeal Aspects of Samuel Beckett's Short Fiction on the Background of General Theory of Character

Bc. Marek Procházka

Master's thesis

Abstract:

Tato práce pojednává o dvou tematicky odlišných, přesto obsahově propojených tématech: o obecné teorii literární postavy a o její možné aplikaci na dvě poválečné povídky Samuela Becketta. Systematickou analýzou tradičního pojetí literání postavy autor odhaluje její nedostatky, které se projeví následně při poskusu o aplikaci na experimántální způsoby kompozice postavy. Dějově střídmá a motivace a pocity postav zamlčující díla narušují znemožňují tradičním teoriím jakoukoliv smyslpuplnou interpretaci. Druhá kapitola nabídne východisko z této metodologické slepé uličky, a to odkazem na fenomenologii „žitého těla“ Edmunda Husserla a Maurice Merleau-Pontyho. Adaptaci fenomenologickéo přístupu do literatury zajistí koncept „zkoušenosti“ z pera Moniky Fludernik. Toto pojetí je dostatečně pružné na to, aby metodologicky zvládlo narativy, které neprezentují žádný děj. Narativní strategie Samuela Becketta vedla v období slavné trilogie k vyostření vztahu mezi duchem a tělem, což je ukázáno na všudypřítomné tělesnosti povídky Konec a záměrně absentující tělesnosti u protagonisty textu číslo 4 z ředy Textů pro nic. U obou případů je zkušenostní analýza Moniky Fludernikové jediným nástrojem možné interpratace. Otázka těla vzathu mezi tělecm a myslí je projednána na pozadí Beckettova celoživotního zájmu o Karteziánský dualismus a pereniální filozofii.

Abstract:

This thesis addresses two thematically distinct, yet factually intervowen issues: the general theory of character and its application on two Beckett’s short stories from his highly productive period following the Second World War. A systematical analysis of traditional conceptions of character reveals its inadequacy when encountering narratives that experiment with alternative ways of constituting a character. Although they cope with the phenomena of motivation and affection of characters, they fail to account for a full comprehension of a character’s composition once its action, motivation and affection are left out completely or diminished to insignificance. The second chapter discusses the existence of a character within an epistemological framework based on phenomenology, and offeres to solve this methodological impasse via the Husserlian concept of Leib. In order to adapt this concept for literary theory, the thesis draws on the elastic approach of Monika Fludernik, who pioneers founding the characters on the basis of experience, be it a conscious handling of their environment, or an unconscious operating within it. Samuel Beckett constituted new types of character, with whom the classical, action-oriented theory fails to cope, because these characters either do not perform any action at all, or the action lacks motivation and meaning. In his narrative strategy, Beckett composed the characters of the two discussed stories on an intricate relationship between mind and body. While In The End the protagonist’s body pervades all aspects of his personality, in the Texts for Nothing (Text 4) the body is deliberately effaced to the limits of body-lessness. In both stories, the interpretation is only possible if based on an assessment of experiential data. Both stories were also analysed on the background of Beckett’s whole-life concern with the issues of Cartesian dualism and perennial philosophy.

Keywords

Samuel Beckett, Stories and Texts for Nothing, theory of character, Leib and Körper, Cartesian dualism, embodiment, corporeal narratology.

Language used: English

Date on which the thesis was submitted / produced: 30. 4. 2010

Thesis defence

• Date of defence: 15. 6. 2010
• Supervisor: doc. Michael Matthew Kaylor, PhD.

Masaryk University

Faculty of Arts

Master programme / field:
Humanities / English Language and Literature