Der Konflikt um Böhmen in der 1848/49er Revolution und die öffentliche Wahrnehmung dieses Konflikts im Deutschen Bund ohne Österreich. Mit Beispielen aus Baden, Bayern, Preußen, Sachsen und dem Königreich Hannover. Boj o českou otázku v revolučním roce 1848/49 a vnímání tohoto konfliktu veřejností v Německém spolku mimo Rakousko. Na příkladu Bádenska, Bavorska, Pruska, Saska a Hannoverského království.

M.A. Michael Sebastian BECHTER

Disertační práce

The conflict about Bohemia in the revolution of 1848/49 and its public perception of this conflict in the German Confederation without Austria. With examples from Baden, Bavaria, Prussia, Saxony and the Kingdom of Hanover.

Anotace:

Rok 1848 byl obratem v německých dějinách. Již od momentu zhroucení Svaté říše římské národa německého snily elity (intelektuálové)? německojazyčných zemí o založení národního státu po vzoru Francie. Když se v březnu roku 1848 konečně podařilo kritikům stávajícího pořádku vyvolat revoluci a následně vznik národního parlamentu, zdálo se, že se tento sen naplní. Avšak některé etnické minority na teritoriu Německého svazu se začlenění do vznikajícího národního státu bránily. V disertaci "Boj o českou otázku v revolučním roce 1848/49 a vnímání tohoto konfliktu veřejností v Německém spolku mimo Rakousko. Na příkladu Bádenska, Bavorska, Pruska, Saska a Hannoverského království" je těžiště průzkumu zaměřeno na odmítnutí českého národního hnutí podílet se na jednání německého národního shromáždění ve Frankfurtu nad Mohanem. A jak již je uvedeno v názvu disertace, bylo veřejné mínění k české otázce v tomto kontextu analyzováno v Bádensku, Bavorsku, Prusku, Sasku a Hannoverském království. Než bylo v práci přikročeno ke zpracování výše uvedeného jádra práce, veřejného mínění k české otázce, byly ve třech dalších kapitolách pojednány nejprve "Předpoklady konfliktu", "Počátek a průběh konfliktu" a "Odvedení pozornosti od konfliktu". Tyto tři kapitoly jsou kromě jiného přehledem toho, jaké byly v Čechách roku 1848 možné identifikační modely vedle "býti Němcem". V důsledku dvojjazyčnosti a staleté příslušnosti k rakouské monarchii mohlo vzniknout až šest různých představ, které mohl obyvatel české země mít. Vedle českého zemského patriota lze nalézt též zemského patriota všerakouského, bylo možné se cítit Němcem, Čechem, ale také austroslavistou či panslavistou. Co každý z těchto modelů obsahoval, vyložil v řadě studií Jiří Kořalka. Za hlavní hlavní protivníky pak vymezil slavismus, češství a s všerakušanstvím kombinovaný austroslavismus proti němectví. V druhé kapitole je pak představen začátek a průběh konfliktu mezi oběma identifikačními možnostmi. Tento text se opírá o výsledky aktuálních vědeckých poznatků. Začíná otevřeným dopisem Františka Palackého adresovaný přípravnému výboru frankfurtského sněmu, v němž odmítá být jeho členem, přičemž se jedná o základní dokument českého austroslavismu. Další milníky jsou sledovány po odstoupení Rakouska od myšlenek národního státu 1849 a následný konec revoluce. Zde se také ukáže, že pro dobové svědky z německých zemí nebylo téma Čechy a Češi tím hlavním. Z tohoto důvodu byla třetí kapitola doplněna o exkurz o dalších, dominantnějších otázkách. Stručně shrnuto, v Rakousku jsou důležitější než Čechy války v Itálii a Uhrách, v rámci Německého spolku pak německé Národní shromáždění zajímaly více vojenské konflikty ve Šlesvicku a Poznaňsku než rozpory v Čechách. Také je německojazyčná historiografie k tématu Šlesvicka a Poznaňska mnohem obsáhlejší, než relevantní ke konfliktu v Čechách, zejména z vnějšího pohledu. K české otázce byla napsána řada prací, dominantně však z vnitřního pohledu, přičemž jejich těžiště leží ve střetech českých Němců a Čechů. Jak však byly tyto rozpory recipovány v jiných německých státech? A tím se dostáváme k jádru práce. K tomuto účelu byly z různých končin Německého spolku mimo Rakousko vybrány příslušné noviny se zaměřením na výzkum četnosti a obsahové reflexe české otázky. Přičemž lze konstatovat, že situace se jeví jinak, než je vesměs uváděno v sekundární literatuře, že se česká otázka těšila větší pozornosti, než poznaňská. Těžištěm střetů s českými požadavky byly měsíce duben až červenec. Předtím a poté je zájem o tuto proble

Anotace:

matiku minimální. Dopis Palackého si vysloužil v Allgemeine Zeitung pouze jednu poznámku. Zájem o problematiku roste po odmítnutí volby do Frankfurtského národního shromáždění a vrcholí v době svolání Slovanského kongresu a následných Svatodušních bouřích. Pak v čase zhruba dvou měsíců zájem novin opět mizí. Existují tři formy zpravodajství z Čech. Nejprve je psáno o slovanských bratřích z Čech.

Abstract:

The year 1848 was a turning point in German history. Since the collapse of the Holy Roman Empire of German Nation, the German academic elite dreamed from Germany as national state. In March 1848 it looks like that this dream became reality. In this thesis "The conflict about Bohemia and it´s public perception" the focus is on the public opinion of the People of the German Confederation (outside of Austria) to the Czech national movement. The Czech refused to be part of the German national state and sabotage the election for the National Parliament in Frankfurt. A conflict was born! How was this conflict discussed in the public? For answering this question, several newspapers are analyzed from Baden, Bavaria, Prussian, Saxony and the Kingdom of Hanover. Before this analyze was possible you had to think about three other thesis. First, what was necessary that the Germans and the Czechs had this conflict? For this there are thoughts about the identification of the Bohemians in these days. A Bohemian could be a patriot of Bohemia, or of Austria, or he thought he was part of the Germans, the Czechs or/and Slavic. If he was thinking about Slavic movements there were the Panslawism and the Austroslawism. In a next step the beginning and the course of the conflict between Czechs and Germans were analyzed from the nowadays historian view. In this analyzes it was visible that there are other conflicts too. This conflict looks more important for the Germans of those days. For example: The conflict between Denmark and Germany for the territory of Schleswig or the conflict between Polish and Germans about Posen. In Austria inside there were several military conflicts between the German speaking Austrians and the Italian or Hungarian national movement. All this conflicts marginalized the Conflict about Bohemia. But if you analyze the newspaper, you can see that Bohemia was still an important topic. Between May and July 1848 the topic "Bohemia" was more important than the conflict in Posen e.g. In March the Czechs where the Slavic brothers, after the sabotage of the election the Czech would be the Slavic enemies and end of June, after the Prague Slavic Congress and the rebellion the Czechs where titled as Czech Terrorists. After this rebellion in June the interest for the Czech national movement was gone. Half year later Austria went out of the German national idea and so Bohemia was not a topic anymore for the Germans who created later the German Empire. The problem in Bohemia was that the German and the Czech speaking Bohemians lost their truest to the other group. This became a problem in the Second World War and the time after, when millions of refugees had to leave Czechoslovakia to Germany.

Klíčová slova

Revoluce 1848/1849, Čechy, česká otázka, Češi, Němci v českých zemích, konflikt frankfurtské Národní shromáždění, pražský Slovanský sjezd, svatodušní bouře

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 30. 6. 2017

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 8. 9. 2017

UNIVERZITA JANA EVANGELISTY PURKYNĚ V ÚSTÍ NAD LABEM

Filozofická fakulta

Doktorský studijní program / obor:
Historische Wissenschaft / Tschechische Geschichte