Vliv techniky krmení prasnic na porodně na jejich reprodukční užitkovost a růstovou schopnost selat

Bc. Petr Hájek

Diplomová práce

Effect of sow feeding technique in the farrowing house on reproductive performance and growth performance of piglets

Anotace:

Abstrakt Cílem této práce bylo zhodnotit reprodukční užitkovost prasnic na rozdílných technikách krmení a vliv techniky krmení na růstovou schopnost selat. Byl hodnocen vliv techniky krmení, parity a jejich vzájemné interakci na počty narozených selat všech, živě a mrtvě, délku březosti, počet odstavených selat, ztráty selat do odstavu a intervalu od odstavu do říje. Dále byl hodnocen vliv techniky krmení prasnic na živou hmotnost selat při odstavu, která dále byla rozdělena podle pohlaví. Vyhodnocena byla také jejich vzájemná interakce. Sledování probíhalo ve vybraném užitkovém chovu prasat. Na základě výsledků analýzy lze konstatovat, že technika krmení a pořadí vrhu mají významný vliv na reprodukční ukazatele prasnic. Mokrá technika krmení (p = 0,000) vedla k vyššímu počtu všech (16,3; 15,73) i živě narozených (15,48; 14,79) selat, přičemž nejvyšší hodnoty byly zaznamenány u prasnic na třetí a čtvrté paritě (všech selat 16,46; 16,56; živě 15,63; 15,63). Počet mrtvě narozených selat (p = 0,481) byl tendenčně mírně vyšší u suché techniky krmení o 0,11 selete, ale rozdíly mezi paritami nebyly výrazné. Délka březosti (p = 0,000) byla delší u prasnic krmených suchou stravou o 0,72 dne, zatímco interval mezi odstavem a říjí (p = 0,000) byl delší u prasnic na mokrém krmení (1,25 dne). Počet odstavených selat (p = 0,000) byl vyšší při mokrém krmení (14,12; 13,44), přičemž ztráty do odstavu (p = 0,000) byly nižší u prasnic na první a sedmé paritě (0,63; 0,49). Nejdelší interval mezi odstavem a říjí byl zaznamenán u prasnic (p = 0,000) na druhé a třetí paritě (5,27; 6,55). Interakce mezi technikou krmení a paritou potvrdila, že mokré krmení (všech p = 0,031; živě p = 0,026) vedlo k vyššímu počtu narozených selat zejména u mladších prasnic (všech 16,82; 16,85 a živě 16,10; 16,26). Rozdíly mezi způsoby krmení se s rostoucím pořadím vrhu zmenšovaly. Počet odstavených selat byl tendenčně (p = 0,119) vyšší při mokrém krmení napříč všemi paritami (o 0,62 selete), zatímco ztráty selat (p = 0,006) byly mírně vyšší při mokrém krmení (o 0,5 selete). Živá hmotnost selat při odstavu (8,17; 6,24) a přírůstky (189,86; 264,25) selat byly vyšší při mokrém krmení (p = 0,000), bez ohledu na pohlaví (p = 0,181). Výsledky této diplomové práce mohou být využity v praxi k optimalizaci výživových strategií v chovech prasnic, přičemž mokré krmení se jeví jako vhodnější volba, ačkoli jeho nevýhodou může být delší interval mezi odstavem a říjí, což by mohlo ovlivnit efektivitu obratu stáda.

Abstract:

The aim of this study was to evaluate the reproductive performance of sows on different feeding techniques and the effect of feeding technique on growth performance of piglets. The effect of feeding technique, parity and their interaction on the number of piglets born all, live and dead, length of gestation, number of piglets weaned, piglets lost to weaning and weaning to estrus interval was evaluated. The effect of sow feeding technique on live weight of piglets at weaning was also evaluated and further divided by sex. Their interaction was also evaluated. The monitoring was carried out in a selected commercial pig farm. Based on the results of the analysis, it can be concluded that feeding technique and litter order have a significant effect on the reproductive performance of sows. Wet feeding technique (p = 0,000) resulted in higher numbers of all (16,3; 15,73) and live-born (15,48; 14,79) piglets, with the highest values recorded in sows on the third and fourth parity (all piglets 16,46; 16,56; live-born 15,63; 15,63). The number of stillborn piglets (p = 0,481) tended to be slightly higher in the dry feeding technique by 0,11 piglet, but differences between parities were not significant. Gestation length (p = 0,000) was longer in sows fed the dry diet by 0, 72 days, while the interval between weaning and estrus (p = 0,000) was longer in sows on the wet diet (1, 25 days). The number of piglets weaned (p = 0,000) was higher on wet feeding (14,12; 13,44), while losses to weaning (p = 0,000) were lower in sows on first and seventh parity (0,63; 0,49). The longest interval between weaning and estrus was recorded in sows (p = 0,000) on second and third parity (5,27; 6,55). Interaction between feeding technique and parity confirmed that wet feeding (all p = 0,031; live p = 0,026) resulted in higher number of piglets born especially in younger sows (all 16,82; 16,85 and live 16,10; 16,26). Differences between feeding techniques decreased with increasing litter order. The number of piglets weaned was trending (p = 0,119) higher with wet feeding across all parities (by 0,62 piglet), while piglet losses (p = 0,006) were slightly higher with wet feeding (by 0,5 piglet). Live weaning weights (8,17; 6,24) and gains (189,86; 264,25) of piglets were higher under wet feeding (p = 0,000), regardless of sex (p = 0,181). The results of this thesis can be used in practice to optimize nutritional strategies in sow farms, with wet feeding appearing to be a preferable option, although its disadvantage may be a longer interval between weaning and estrus, which could affect the efficiency of herd turnover.

Klíčová slova

přírůstky, prasnice, krmení, reprodukce, pořadí vrhu, technika krmení

Keywords

sows, feeding, reproduction, weight gain, order of litter, feeding technique

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 28. 4. 2025

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 2. 6. 2025
• Vedoucí: doc. Ing. Pavel Nevrkla, Ph.D.
• Oponent: Naděžda Kernerová, externi

Mendelova univerzita v Brně

Agronomická fakulta

Magisterský studijní program:
Krmivářství