Biologie zebry Grévyho Equus grevyi Oustalet, 1882, příčiny jejího ohrožení a možnosti ochrany in situ a ex situ

Lukáš Kohout

Bakalářská práce

Biology of Grevy´s zebra Equus grevyi Oustalet, 1882, causes of its endangerment and the possibility of its protection in situ and ex situ

Anotace:

Bakalářská práce se zabývala biologií a hlavními příčinami ohrožení zebry Grévyho Equus grevyi ve volné přírodě východní Afriky, zároveň pojednávala o možných způsobech, jak tyto lichokopytníky účinně chránit nejen v rámci in situ, ale taktéž v rámci ex situ. Pro případy nutných ochranářských aktivit bylo nezbytné pro pochopení celého živočišného taxonu se nejprve zaměřit na fylogenezi, taxonomii a kompletní biologii tohoto druhu. Zebra Grévyho v současnosti obývá pouze východní Afriku, zde žije v rezervacích či chráněných oblastech Keni a ostrůvkovitě v Etiopii. Dříve se však vyskytovala mnohem dál a z fosilních nálezů je dokázáno, že v době neolitu žila též v Egyptě. Jídelníček zebry Grévyho se ve volné přírodě skládá z různých druhů tvrdých vláknitých travin, které si zebry velmi pečlivě vybírají. Zebry denně vynaloží k hledání potravy a jejímu následnému příjmu 60 až 70 % času a v období sucha urazí často vzdálenost do 35 km. Klisny zebry Grévyho po 360 až 438 dnech březosti rodí jedno hříbě o hmotnosti 40 kg. Kobyla vyloučí poporodní zbytky do osmi minut po porodu, které však, podobně jako amnionový obal, nezkonzumuje. Zároveň mláděti nepomůže vstát, ani ho neolíže dosucha, čímž se odlišuje od ostatních koňovitých. Hříbata zebry Grévyho jsou ve srovnání s koňmi kojena kratší dobu, ale intervaly mezi jednotlivými kojeními jsou delší, v porovnání s ostatními druhy zeber je u tohoto druhu doba i frekvence sání nejkratší. Bylo zjištěno, že klisna zebry Grévyho svého potomka kojí po dobu od pěti sekund do jedné minuty, zatímco samice ostatních druhů zeber kojí své potomky 90 až 120 vteřin. Tyto naměřené časové hodnoty patří mezi nejdelší časový interval kojení zaznamenaný u koňovitých. Zebry Grévyho se od ostatních druhů zeber odlišují svým společenským uspořádáním, to se více podobá sociálnímu způsobu života oslů, protože na rozdíl od zeber stepních, žijících celý život v harému s hříbaty a s jedním dospělým hřebcem, který hájí klisny i před bakalářskými samci, či na rozdíl od zeber kapských a zeber Hartmannové, tvořících malé rodinné nebo samčí skupiny s výraznou sociální hierarchií, žijí klisny zebry Grévyho ve volných sdruženích trvajících od několika hodin po několik dní, maximálně však po dobu dvou až tří měsíců. Výrazné sociální vazby nevznikají mezi klisnami ani mezi kobylou a hřebcem. Jediné dlouhodobější pouto je utvořeno jen mezi matkou a jejím mládětem. V severní a střední Keni bylo vypozorováno, že zebry Grévyho mohou vytvářet smíšená stáda se zebrami stepními. Z fosilních záznamů je patrné, že tento jev, starší více než 1,5 milionů let, započal již v období středního pleistocénu. V současnosti kvůli zvyšujícímu se suchu se zebry Grévyho rozšiřují do jižnějších oblastí Afriky, kde též dochází ke spojení se zebrou stepní, která jim poskytuje lepší ochranu nejen před predátory, ale i před lidmi. Z veterinárního hlediska mezi nemoce vyskytující se také u zebry Grévyho patří antrax, tetanus, herpesvirus typu EHV-1 a EHV-9. Celý genom EHV-1 byl určen jen u zebry Grévyho. Ve volné přírodě se navyšuje reaktivace a rychleji se přenáší herpesvirus mezi zebrami Grévyho v období sucha, kdy se shlukují do větších skupin. I přesto, že zvířata nejevila jediný náznak onemocnění herpesvirem, byl v Keni zaznamenán výskyt EHV-1 u 27 zvířat z 32 zkoumaných jedinců, zatímco EHV-9 u 29 z 32 zeber Grévyho. Ačkoliv se zoologové dříve domnívali, že ve volné přírodě neexistuje mezidruhové křížení dvou druhů, bylo vypozorováno, že v důsledku snižujícího se stavu populace zebry Grévyho se k

Anotace:

říží hřebci zebry Grévyho s klisnami zebry stepní. Vzniklí potomci se začleňují do skupin zeber stepních a populace zebry Grévyho zůstávají bez hybridů, z tohoto důvodu je nepravděpodobné, že by došlo k zpětnému křížení, proto hybridizace nepředstavuje pro zebru Grévyho bezprostřední hrozbu. Mezi nejakutnější hrozby ohrožující populace zebry Grévyho se řadí nejen nelegální lov (často v podobě pytláctví), ale také změna krajiny, která silně souvisí se změnou vegetačního porostu kvůli zavlečeným invazivním druhům rostlin, změna klimatu, kdy se přeměňují suché savany na vlhčí biotopy, nebo chov nadměrného počtu hospodářských zvířat. Ochrana zebry Grévyho je v současné době uskutečňována chráněním nejen zvířat žijících v přírodě v podobě in situ projektů, ale také záložních populací chovaných v lidské péči v rámci ex situ. Projektům in situ se věnuje řada institucí, jako Kenya Wildlife Service (KWS), African Wildlife Foundation (AWF), Northern Rangelands Trust (NRT), Grevy´s Zebra Trust (GZT) a mnoho dalších, které se zároveň zabývají nejen ochranou zebry Grévyho, ale také chráněním biotopů, kde zvířata žijí, poskytnutím práce a vzdělání obyvatelům dané oblasti, čímž snižují jejich verbování pro pytláckou činnost. V rámci ex situ se ochranou zebry Grévyho zabývá několik chovatelských organizací. V České republice je tento druh zebry chován v brněnské zoologické zahradě, v Safari parku Dvůr Králové nad Labem, v Zoologické zahradě a botanickém parku Ostrava a v Zoo Praha. Základem pro vytvoření chovných skupin zeber Grévyho v lidské péči byly transporty uskutečněné v 70. letech 20. století ředitelem Východočeské zoologické zahrady Dvůr Králové nad Labem, panem Ing. Josefem Vágnerem, CSc.. I přesto, že populace tohoto koňovitého lichokopytníka stojí v přírodě na pokraji vyhubení, došlo v posledních 12 letech k značnému úbytku zvířat v rámci celosvětové populace chované v lidské péči. Jedinou výjimkou jsou stabilní počty zeber Grévyho žijící v Evropě.

Abstract:

This bachelor thesis focused on biology and on the main causes of the endangerment of Grevy´s zebra Equus grevyi in the wild nature of East Africa, and it also discussed the possible ways of effective protection of these solipeds, not only within the in situ, but also within the ex situ. In order to understand the whole animal taxon, which is necessary not only for conservation activities, it was essential to first focus on phylogenesis, taxonomy and complete biology of this species. The Grevy´s zebra inhabits only East Africa, where it lives in wildlife reserve or protected areas of Kenya and islets in Ethiopia. However, it used to occur in much larger areas and fossil finds prove that it also lived in Egypt during the Neolithic period. In the wild, the Grevy´s zebra diet consists of various types of hard fibrous grasses, which the choose very carefully. Zebras spend 60 - 70 % of their time a day to find and subsequently eat food, and often travel 35 km a day in order to find food during the dry season. The Grévy's zebra mares give birth to one foal weighing 40 kg after 360 to 438 days of pregnancy. The mare excludes postpartum leftovers within eight minutes after birth, and she does not consume them, as same as the amniotic sac. At the same time, she does not help the foal to get up, nor does she lick it until it is dry, thus distinguishing them from other equidae. The foals of Grévy's zebra are breastfed for a shorter time compared to horses, but the intervals between the individua feedings are longer, whereas compared to other zebra species, the duration and frequency of suction are the shortest for this species. At the same time, it was found that Grévy's zebra mares breastfeed their offsprings for between five seconds and one minute, while females of other zebras breastfeed their offsprings for 90 to 120 seconds. At the same time, these measured time values are among the longest time intervals of breast-feeding recorded amongst equidae. Grévy's zebras differ from other zebra species by their social arrangement, which is more akin to the social way of life of donkeys. Unlike the plains zebras, which live in a harem with foals and one adult stallion, which protects mares from bachelor males, or mountain and Hartmann zebras, which form small family or male groups with a distinctive social hierarchy, the Grévy's zebra mares live in loose associations lasting from a few hours to several days, for a maximum of two to three months. There are also not any significant social bonds arising between mares or mares and stallions. The only longer-term bond is created only between the mother and her cub. In northern and central Kenya, it was observed that Grévy's zebras can form mixed herds with mountain zebras. Fossil records show, that this phenomenon, more than 1.5 million years old, began already during the middle pleistocene period. Nowadays, due to increasing drought, the Grévy's zebra is spreading to the southern regions of Africa, where there they also connect with mountain zebras, which provide them with better protection from predators, but also from humans. From a veterinary point of view, diseases which occur among Grévy's zebras are anthrax, tetanus and herpesvirus of type EHV-1 and EHV-9. The entire genome of EHV1 was determined only for Grévy's zebra. In the wild, there is an increase in the reactivation and faster transmission of herpesvirus between Grévy's zebras during the dry season, when they are collected in larger groups. Although the animals did not show a single indication of herpesvirus disease, EHV-1 was recorded in Kenya in 27 animals out of 32 examined individuals, while EHV-9 was recorded in 29 of 32 Grévy's zebras. Although zoologists had previously considered that there was no interspecies crossing of two species in the wild, it was observed that due to the decreasing population of the Grévy's zebra, the Grévy's zebra stallions are crossed with the mountain zebra mares. The resulting offsp

Abstract:

rings are incorporated into groups of mountain zebras and the populations of Grévy's zebra remain free of hybrids, for this reason, the reverse crossing is unlikely, therefore, hybridisation does not pose an imminent threat to the Grévy's zebra. Among the most acute threats to Grévy's zebra populations are not only illegal hunting (often in the form of poaching), but also a change in the landscape, which is strongly related to the change in vegetation due to the introduction of invasive plant species and climate change, where dry savannas are converted into wetter habitats, or keeping an excessive number of livestock. The protection of Grévy's zebra is currently being accomplished not only by protecting the animals living in the nature within the framework of in situ projects, but also with the help of backup populations, bred in the human care within the framework of ex situ projects. Many institutions devote themselves to the in situ projects, such as Kenya Wildlife Service (KWS), African Wildlife Foundation (AWF), Northern Rangelands Trust (NRT), Grévy's Zebra Trust (GZT) and many more which do not focus only on protecting the Grévy's zebra, but also on protecting the biotopes where the animals live, providing the jobs and education to the inhabitants of a given area, thus reducing the probability of them being recruited as poachers. The ex situ projects are being realized by several breeding organizations. In the Czech Republic, this kind of zebra is being bred in Brno Zoo, in the Safari park Dvůr Králové nad Labem, in the Ostrava Zoo and Botanical Park and in the Prague Zoo. The beginning of creating the breeding groups of Grévy's zebras in the human care were the transports, which happened in the 1970's and they were organized by the director of the East Bohemian Zoological Garden in Dvůr Králové nad Labem, Ing. Josef Vágner, CSc. Despite the fact that the population of these solipeds is very close to extinction in the nature, there has been a significant drop in numbers of these animals also in the in situ projects in the last twelve years all over the world. The only exception are the stable numbers of Grévy's zebras living in Europe.

Klíčová slova

zebra Grévyho, Equus grevyi, ochrana in situ, ochrana ex situ

Keywords

Grevy´s zebra, Equus grevyi, of protection in situ, of protection ex situ

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 15. 7. 2020

Obhajoba závěrečné práce

• Vedoucí: Ing. Renata Masopustová, Ph.D.
• Oponent: Olga Kracíková, Ph.D.

Česká zemědělská univerzita v Praze

Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů

Bakalářský studijní program / obor:
Zootechnika / Speciální chovy