Reintrodukce sýčka obecného (Athene noctua) na Plzeňsku: prostorové chování juvenilních jedinců po vypuštění

Bc. Vendula Velasová

Diplomová práce

Reintroduction of the Little Owl (Athene noctua) in the Pilsen region: juveniles' post-release spatial behaviour

Anotace:

Početnost středoevropských populací sýčka obecného (Athene noctua) v posledních dekádách výrazně poklesla. Pro posílení populací jsou jedním z možných řešení reintrodukční programy, jejichž úspěšnost závisí na pochopení biologických požadavků konkrétního druhu. Pro pochopení základních biologických požadavků sýčka vznikla řada studií, z nichž většina vycházela z dat adultních jedinců. O prostorovém chování juvenilních jedinců od vylétnutí z hnízda po disperzi je poměrně málo informací, a proto cílem této diplomové práce bylo vyhodnotit chování juvenilních jedinců po vypuštění z adaptačních voliér. V rámci reintrodukčního programu sýčka obecného v zemědělsky obdělávané krajině na Plzeňsku v České republice bylo pomocí radiotelemetrie monitorováno mezi lety 2020–2022 celkem 19 juvenilních jedinců. Pro vyhodnocení prostorových charakteristik v této práci byla použita data 12 mláďat, která splnila minimální požadavky pro statistické zpracování. Nejčastější příčinou úmrtí mláďat po vypuštění z adaptační voliéry byla predace (n = 3). U většiny mláďat (n = 9) byla prokázána závislost míry disperze na počtu dní od vylétnutí z voliéry. Průměrná hodnota pohybu během noci byla 124,9 ± 64,6 m (± SD). Nejvzdálenější zaznamenaná lokace byla 1230,6 m od voliéry. Noční domovské okrsky mláďat byly vypočítány z prvních 15 po sobě jdoucích dní po vypuštění. Jejich průměrná hodnota byla stanovena metodou 100% minimálního konvexního polygonu na 11,0 ± 22,3 ha a metodou 95% jádrového odhadu hustoty na 14,5 ± 34,5 ha. Individuální okrsky mláďat, zahrnující všechny jejich lokace, vykazovaly rozdílné hodnoty (rozsah 0,5–129,2 ha). Ačkoli průměrná noční vzdálenost od voliéry byla 117,9 ± 178,4 m, mláďata se k ránu vracela do místa vypuštění, kde byla přikrmována. Ve vzdálenosti do 50 m od voliéry bylo zaznamenáno 86 % denních lokací. Celkem 68 % denních odpočinkových míst bylo zaznamenáno ve voliéře. Mláďata dále k dennímu odpočinku nejčastěji využívala listnaté stromy s výraznou preferencí ořešáku a dubu. V 90 % případů mláďata během dne úkryt neměnila.

Abstract:

The population of the little owl (Athene noctua) has significantly decreased in Central Europe in the last few decades. Reintroduction programs are one of the possible solutions for population reinforcement. The success of these programs depends on understanding the biological requirements of the specific species. Many studies have been conducted to understand the basic biological requirements of the little owl, but most of these studies are based on data from adults. There is a relatively lack of information on the spatial behaviour of juveniles. The aim of this study was to evaluate the post-release spatial behaviour of juveniles. A total of 19 juveniles were radio-tracked between 2020 and 2022 within the reintroduction program of the litlle owl in an agricultural landscape in the Pilsen Region in the Czech Republic. Data from 12 juveniles that met the minimum requirements for statistical processing were used for the evaluation of spatial characteristics in this study. Predation was the most common cause of death among juveniles after their release from the adaptation aviary (n = 3). In most of the juveniles (n = 9) a dependence of the dispersal distance on the number of days since leaving the aviary was demonstrated. The average nightly travel range was 124,9 ± 64,6 m (± SD). The furthest recorded location was 1230,6 m from the aviary. The nightly home ranges were calculated from the first 15 consecutive days after release. The mean home range size was 11,0 ± 22,3 ha using 100% minimum convex polygon method and 14,5 ± 34,5 ha using 95% kernel density estimation. The individual home ranges of the juveniles, including all of their locations, showed different values (range 0,5–129,2 ha). Although the average nightly distance from the aviary was 117,9 ± 178,4 m, the juveniles returned to the release site by morning, where they were fed. 86 % of the roost sites were recorded within 50 m of the aviary. A total of 68 % of the roost sites were recorded in the aviary. Juveniles used deciduous trees for roosting, with a pronounced preference for walnut tree and oak. Juveniles did not change their roost sites during the day in 90 % of cases.

Klíčová slova

disperze, domovský okrsek, monitoring, radiotelemetrie, záchranný program

Keywords

dispersion, home range, monitoring, radiotelemetry, rescue program

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 18. 4. 2023

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 17. 5. 2023
• Vedoucí: Ing. Tomáš Bušina, Ph.D.
• Oponent: Matyáš Adam, externi

Česká zemědělská univerzita v Praze

Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů

Magisterský studijní program:
Zájmové chovy zvířat