Havárie Fukušima v českých médiích.

Daniela HERDOVÁ

Bakalářská práce

The Fukushima accident in the Czech media.

Anotace:

K jaderné havárii ve fukušimské elektrárně došlo 11. března 2011, a je zařazena mezi největší a nejhorší jaderné havárie v historii lidstva. Klasifikována byla nejvyšším (sedmým) stupněm na stupnici INES (mezinárodní stupnice pro klasifikaci radiačních nehod a havárií). Havárie byla způsobena zemětřesením, které zasáhlo dno oceánu a vyvolalo obrovskou vlnu tsunami, která posléze zatopila Fukušimskou jadernou elektrárnu. Vlna vyřadila z provozu 3 reaktory. Při této havárii došlo k úniku radioaktivních látek do ovzduší v plynné podobě, a také kontaminovaly podzemní vody, kterými se radioaktivní látky dostaly až do oceánu. Přesto že na následky ozáření nikdo nezemřel, a u žádných obyvatel se neprokázala nemoc z ozáření, tak se okolí jaderné elektrárny stalo neobyvatelným, a obyvatelé museli být evakuováni. Mnoho z nich se stále do svých domovů nevrátilo. Evakuace měla na svědomí mnoho lidských životů, jelikož byla provedena velmi nešetrným způsobem. Fukušima se stala mediálně sledovanou havárií, ale ne všechny média podávali informace pravdivé a nezkreslené. Následně po Fukušimské havárii se po celém světě rozpoutala diskuze, jejímž předmětem byla jaderná energetika, jaderně energetické programy, provoz jaderných elektráren, a mimo jiné také docházelo razantním změnám v zákonech týkajících se provozu jaderných elektráren. V teoretické části mé bakalářské práce se zabývám zejména výkladem pojmů, dále pak vznikem a historií jaderné elektrárny Fukušima. Její strukturou, kde rozebírám a popisuji princip jaderné elektrárny a tyto části: aktivní zónu, chladivo, moderátor a reaktor, který byl použit v jaderné elektrárně Fukušima. V dalších kapitolách jsem se zaměřila na polohu elektrárny, radionuklidy, rizika JE (především na účinky deterministické a stochastické). Další podkapitolou této části je samotná havárie ve Fukušimské elektrárně (důraz byl kladen na předcházející zemětřesení, tsunami a časovou osu důležitých událostí), evakuace a v poslední řadě jsem rozebrala média a mediální zdroje (jejich historii, rozdělení, a hlavně dopad jaderné elektrárny Fukušima na ČR). V druhé výzkumné části mé bakalářské práce byly stanoveny tyto otázky, které se pokusím objasnit: 1. : Jakou část populace nějakým způsobem zasáhla jaderná havárie ve Fukušimě. 2: Mediální zdroje, které o jaderné havárii ve Fukušimě informovaly obyvatele v ČR, a byly nejrychlejší. 3: Jaký mediální zdroj v ČR je nejdůvěryhodnější, a naopak jaký zdroj vyvolal v lidech paniku. 4: Mediální zdroj, který v ČR radil a zároveň informoval občany, jak se mají správně zachovat. Pro vypracování této části jsem si zvolila kvantitativní metodu, kterou je sbírání dat. Tuto metodu jsem použila za pomoci anonymního dotazníku, který se skládal z 26 otázek. Dotazník byl kombinovaný, měl odpovědi jak uzavřené, tak některé i otevřené.

Abstract:

The nuclear accident at Fukushima Power Station occurred on March 11, 2011, and it is classified as one of the largest and worst nuclear accidents in human history. It was classified as the highest (seventh) degree on the INES scale (the international scale for the classification of radiation accidents and accidents). The accident was caused by an earthquake that hit the ocean floor and it caused a huge wave of tsunami that eventually flooded Fukushima nuclear power plant. Wave shut down three reactors. In the event of the accident, radioactive substances leaked to the atmosphere in the gaseous form and it also contaminated the groundwater through which radioactive substances came to the ocean. Despite the fact that no one has died of the consequences of exposure and no radiation has been found in any of the populations, the surroundings of the nuclear power plant has become uninhabitable and residents had to be evacuated. Many of them have never returned to their homes. The evacuation was responsible for many human lives, because it was done in a very inconsiderate way. Fukushima became a media-crash, but not all the media provided true and undistorted information. Subsequent to the Fukushima crash, a debate was launched around the world, focusing on nuclear energy, nuclear power programs, operation of nuclear power plants, and among other things dramatic changes in the laws on the operation of nuclear power plants were launched. In the theoretical part of my bachelor thesis, I deal mainly with the interpretation of concepts, as well as with the origin and history of the Fukushima nuclear power plant. Its structure, where I discuss and describe the principle of the nuclear power plant and the following parts: the active zone, the refrigerant, the moderator and the reactor used in the Fukushima nuclear power plant. In the following chapters, I focused on the location of the power plant, radionuclides, NPP risks (mainly on deterministic and stochastic effects). Another subchapter of this part is the accident at Fukushima Power Station (emphasis was placed on the previous earthquake, tsunami and timeline of important events), evacuation and lastly I dismantled the media and media sources (their history, division, and mainly the impact of the Fukushima nuclear power plant on Czech Republic). In the second part of my bachelor thesis, I have set out the following questions, which I will try to clarify: 1. What part of the population has somehow been hit by a nuclear accident in Fukushima. 2: Media sources that informed the inhabitants of the Czech Republic about the nuclear accident in Fukushima and which of them were the fastest. 3: What media source is the most trusted in the Czech Republic and, on the contrary, what source has caused panic in people. 4: A media source which was giving advise in the Czech Republic and at the same time it informed citizens about how to properly preserve them. To develop this section, I chose a quantitative method of collecting data. I used this method with an anonymous questionnaire, which consisted of 26 questions. The questionnaire was combined, it contained both answers, closed and open ones at the same time.

Klíčová slova

jaderná havárie, jaderná elektrárna, Fukušima, média

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 3. 5. 2018

Obhajoba závěrečné práce

• Vedoucí: prof. Dr.rer.nat. Friedo Zölzer, DSc.

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

Zdravotně sociální fakulta

Bakalářský studijní program / obor:
Ochrana obyvatelstva / Ochrana obyvatelstva se zaměřením na CBRNE