Serpentinity jako suroviny broušených artefaktů ve východní části střední Evropy

Mgr. Pavlína Frýbová, Ph.D.

Disertační práce

Serpentinites as raw materials for polished artefacts in eastern Central Europe

Anotace:

V období pravěku tvořily kamenné broušené artefakty významnou součást materiální kultury a v pravěkých kulturách měly sociálně-ekonomický význam. Provenience těchto surovin poskytuje cenné informace o životě a mezikulturních kontaktech. Předložená práce je zaměřena na zjištění provenience kolekce kamenné broušené industrie z období neolitu a eneolitu. Serpentinity se jako suroviny kamenné broušené industrie vzácně vyskytují již v neolitu. Díky relativně snadnému opracování na komplikovanější nástroje jejich význam prudce vzrostl v eneolitu, byly však užívány i ve starší době bronzové. Během eneolitu sehrály klíčovou roli v období kultury se šňůrovou keramikou. Za zdroj těchto surovin pro uvedenou kulturu na Moravě a v českém Slezsku je pokládán na základě optické mikroskopie serpentinitový masiv Gogołów-Jordanów nacházející se v jižním Polsku při východním okraji kry Sovích hor. Pro potvrzení či odmítnutí této představy byly analyzovány na mikrosondě jednotlivé minerály, zjišťován celkový chemismus pomocí ICP nebo nedestruktivní XRF spektrometrie. Tyto metody byly doplněné XRD-analýzou, měřením magnetické susceptibility a hustoty. Výsledky byly konfrontovány se vzorky z dalších zdrojů serpentinitů v okolí kry Sovích hor, tak i z potenciálních zdrojů jiných geologických jednotek střední Evropy. Na základě tohoto srovnání je možné konstatovat, že serpentinity ze šňůrové kultury z archeologických lokalit střední Moravy (okolí Prostějova a Brněnska) svými rysy (především zonalita spinelidů a celkový chemismus) odpovídají zdrojovým lokalitám (především masivu Gogolów-Jordanów) v Dolním Slezsku.

Abstract:

During the Prehistory, polished artefacts were an important part of material culture, and in prehistoric cultures they had a socio-economic significance. The provenance of these raw materials provides valuable information about life and intercultural contacts. This dissertation deals with the provenance of serpentinite tools collection used in the Neolithic and Eneolithic. Serpentinite, as a raw material of polished stone tools, is occasionally found to occur as early as the Neolithic. Thanks to being relatively easily worked into more complex tools, their importance rose rapidly in the Eneolithic, whilst continuing to be used in the Late Bronze Age. During the Eneolithic, it played a key role in the Corded Ware culture period, especially for battle-axes. On the basis of optical microscopy, the source of this raw material for the mentioned culture in Moravia and Czech Silesia is supposed to be the Gogołów-Jordanów serpentinite Massif in Southern Poland at the north-eastern edge of the Sowie Góry Block. To confirm or reject their conclusion, the respective minerals were analysed with a microprobe and the bulk chemistry was detected using ICP and non-destructive XRF spectrometry supplemented by X-ray diffraction. The magnetic susceptibility was measured by a kappameter and in some cases density was additionally measured also. The results of the serpentinite tools were confronted with samples from other serpentinite sources in the vicinity of the Sowie Góry Block, as well as from other potential geological source sites in Central Europe. From this comparison, we can conclude that the serpentinite tools connected with the Corded Ware culture at the archaeological sites of Central Moravia and in the environs of Prostějov and Brno have characteristics, especially their spinel zonality and bulk chemistry, that match source sites in Southern Poland, mainly the Gogołów-Jordanów Massif.

Klíčová slova

serpentinitové artefakty, kultura se šňůrovou keramikou, Morava, masiv Gogołów-Jordanów, petroarcheologie, serpentinite tools, Corded Ware culture, Moravia, Gogołów-Jordanów Massif, petroarchaeology

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 14. 1. 2019

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 31. 1. 2019
• Vedoucí: prof. RNDr. Antonín Přichystal, DSc.
• Oponent: doc. RNDr. Miroslava Gregerová, CSc., prof. RNDr. Ján Spišiak, DrSc.

Masarykova univerzita

Přírodovědecká fakulta

Doktorský studijní program / obor:
Geologie (čtyřleté) / Geologické vědy