Vazba v trestním řízení

JUDr. Bc. Jiří Trnka, Ph.D.

Doctoral thesis

Detention and proceeding

Abstract:

Jako téma této disertační práce bylo zvoleno téma vazby v českém trestním řízení. Vazba (někdy také vyšetřovací vazba) znamená omezení osoby na osobní svobodě od doby jejího zadržení (pokud je osoba vzata do vazby, tak se započítává do doby vazby jakékoliv omezení svobody) do pravomocného odsouzení. Ohledně zvoleného tématu byl specifický důraz kladen na procesní stránku a práva obviněných osob. Disertační práce analyzuje úpravu vazby na několika úrovních. Na úrovni národní jde jednak o historický exkurs do právní úpravy institutu vazby a to na celkem čtyřech (včetně aktuálně – po řadě novelizací – účinného, avšak také již v řadě ohledů historického) trestněprocesních kodexech platných a účinných na území nynější České republiky a to již od roku 1873. Další úrovní zkoumání je zaměření na celkem sedm právních řádů evropských zemí (vše členové EU) pro získání komparativistického náhledu na institut vazby a jeho ošetření v sousedních zemích a odlišných právních řádech (v neposlední řadě také jako inspirace pro úvahy de lege ferenda). Třetí úrovní je zaměření na aktuálně platnou judikaturu a to nejen úrovně národní (zejména ÚS), ale také pro tuto oblast klíčového ESLP, a v tomto směru se tedy – vedle analýzy právních řádů - do značné míry opírá o „precedenční právo“ zejména ÚS a ESLP (disertační práce je založena na desítkách rozhodnutí těchto soudních instancí). Čtvrtou úrovní je analýza a zhodnocení současné právní úpravy vazby v českém trestním procesu. V první sekci skládající se ze tří kapitol je nastíněna důležitost a přesahující rámec tématu vazby a to i mimo právní řád (např. v podobě finančních či zdravotních dopadů), je provedena historická analýza a také komparativistika se zahraniční (evropskou) úpravou včetně zaměření se na statistiky (jak např. počtu vazebně stíhaných osob, tak i průměrné délky vyšetřovací vazby). Druhá sekce zahrnující čtvrtou kapitolu se kromě uvedení tématu prostřednictvím mezinárodněprávních smluvních instrumentů pro institut vazby zásadních, věnuje výhradně rozhodovací praxi relevantních soudních orgánů (zejména ÚS a ESLP) a to i s uvedením tří konkrétních reálných případů, kde lze dokumentovat určitou aplikační neusazenost vazebních soudů na národní úrovni. V této kapitole jsou také akcentovány základní zásady institutu vazby vyplývající především z judikatury ESLP (např. presumpce neviny, zákonnost zbavení osobní svobody, právo být ihned předveden před soud). Třetí sekce se ve dvou kapitolách zabývá aktuální právní úpravou institutu vazby v české trestním řádu a to v konkrétním členění na jednotlivé vazební důvody, ale také zohledňuje všechny dle trestního řádu do úvahu přicházející náhradní instituty vazby, přičemž podstatnou pozornost věnuje také tématu procesní stránky vazebního rozhodování včetně vazebních lhůt. Sekce čtvrtá v celkem čtyřech kapitolách cílí na vazbu avšak z jiných zorných úhlů než předchozí sekce a kapitoly, neboť se věnuje jak otázkám obhajoby vazebně stíhaného obviněného, tak nastiňuje práva a povinnosti obviněného ve vazbě. Vzhledem k celé řadě zprošťujících rozsudků (i známých z činnosti autora disertační práce jako advokáta resp. obhájce v trestním řízení) je kladem důraz na možná zdánlivě ne zcela s vazbou související otázku náhrady škody, avšak o to zásadnější je tato otázka pro nezákonně vazebně stíhaného obviněného (ať již při pravomocném zprošťujícím rozsudku nebo i jen v případě nezákonné vazby při odsuzujícím rozsudku). Samostatná kapitola je zaměřena na mediální aspekt vazebního stíhání obviněného resp. vli

Abstract:

vu medializace na probíhající trestní řízení zejména ve vztahu k otázce rozhodování vazebního soudu o vzetí obviněného do vazby při medializaci trestního stíhání ještě před vazebním zasedáním. Pátá sekce ve dvou závěrečných kapitolách obsahuje úvahy nad možnými úpravami ustanovení trestního řádu ohledně institutu vazby, které pak následně promítá do de lege ferenda paragrafovaného znění Oddílu prvního Hlavy čtvrté zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád. Závěrečné shrnutí a odpovědi na v úvodu vytýčené otázky jsou obsahem poslední kapitoly disertační práce. Disertační práce ohledně institutu vazby v rozpracování s historickými souvislostmi, komparací se zahraničně právní úpravou, se zohledněním judikatury ÚS i ESLP i aktuálním vývojem právní úpravy ukázala některé zásadní nedostatky současné právní úpravy. Za ty autor disertační práce považuje zejména absenci lhůt pro rozhodování o stížnostech v rámci vazebního řízení, až příliš judikatuře umožňující paušalizování při rozhodování vinou příliš obecně definovaných vazebních důvodů, absenci majetkové záruky (oproti pouze peněžité záruce) jako institut nahrazující vazbu či chybějící možnost nahradit vazbu obdobou domácího vězení. Byť autor disertační práce jednak poukázal (zejména v kapitole 3), jednak i rozpracoval (zejména v podkapitole 11.1.2) další možné instituty, které by mohly přispět k dle autora disertační práce správnější (a s judikaturou ESLP souladnější) aplikaci vazby v trestním řízení, řadu z nich do svého návrhu nové právní úpravy (podkapitola 11.2) nezapracoval, neboť jde povětšinou o instituty buď do trestního řádu nevhodné (řešitelné prostřednictvím souvisejících právních předpisů) nebo o instituty zasluhující detailnější zkoumání (samostatnými absolventskými pracemi) pro možnost jejich zařazení do nové právní úpravy.

Abstract:

As the theme of this dissertation was chosen currently topic in the Czech criminal proceedings. Pre-trial detention (or custody) means a person is deprived of his personal liberty since her arrest (when a person is taken into custody and is counted until the custody of any restriction of freedom) into a final sentence. Regarding the theme chosen was a specific emphasis on the procedural aspects and the rights of accused persons. The thesis analyzes adjusting issue of pre-trial detention on several levels. At the national level, firstly a historical excursion into the institute of detention and that a total of four (including the currently - after a series of amendments - effective, but also in a number of respects historical) criminal procedural codes valid and effective on the territory of the present Czech Republic and has been since 1873. The next level examination is focusing on seven jurisdictions European countries (all EU members) to get insight into comparative institute of pre-trial detention and its setting in neighboring countries and different jurisdictions (not least as an inspiration for de lege ferenda) . The third level is the focus of current judicial decisions and not only of national level (especially the Constitutional Court), but also in this area of crucial European Court for Human Rights, and in this respect, therefore - in addition to analysis of laws - largely based on "case law" in particular the Constitutional Court and European Court for Human Rights (dissertation is based on dozens of decisions of the judiciary). The fourth level is the analysis and evaluation of current legislation ties in the Czech criminal trial. The first section consists of three chapters outlines the importance and beyond the scope of the topic links and even outside the legal system (eg. in the form of financial or health impacts), it is a historical analysis and comparison foreign (European) presentation, including a focus on statistics (as eg. the number of prosecuted persons in custody, and the average length of detention). The second section including four chapters, in addition to the theme by means of international contractual instruments to institute links major, dedicated solely to the decision-making practice of the relevant judicial authorities (in particular the Constitutional Court and European Court for Human Rights) and even with the introduction of three specific real cases, which can document the specific application inaccuracy courts deciding on custody at national level. In this chapter are also accentuated by the basic principles of the institute's ties stemming mainly from the European Court for Human Rights case law (eg. the presumption of innocence, the legality of the deprivation of liberty, the right to be brought promptly before a court). The third section is in two chapters dealing with the current legal regulation of pre-trial detention in Czech Criminal Procedure Code and in specific breakdown on the individual reasons for custody, but also takes into account under the Criminal Procedure Code to come into consideration compensatory measures of custody, while significant attention also focuses on the topic procedural aspects of detention decisions including pre-trial detention periods. Section fourth in four chapters binding targets but from other angles than the previous sections and chapters, as it is devoted to issues of defense of the accused in custody prosecuted and outlines the rights and obligations of the accused in custody. Given the wide range of released sentences (also known from the author's dissertation as a lawyer, respectively defense counsel in criminal proceedings), the emphasis is on perhaps seemingly not entirely linked related question of damages, but all the more crucial is the question for illegally custody prosecuted accused (whether by a final judgment exonerating or even in the case of illegal custody at sentencing). A separate chapter is focused on the medial aspect of de

Abstract:

tention or prosecution of the accused. The impact of media coverage of the ongoing criminal proceedings, particularly in relation to the issue of deciding custodial court to remand the accused in custody at the media coverage of criminal proceedings before the fair hearing. The fifth section in the two final chapters contains reflections on possible modifications provisions of the Criminal Procedure Code regarding the institute's ties, which in turn translates into a de lege ferenda full wording of section first heads of four of the Act no. 141/1961 Coll., Criminal Procedure. Final summary and answers to questions marked out at the beginning of the final chapter of the dissertation. Dissertation about the institute of pretrial detention with historical background, comparison with foreign legislation, taking into account the case law of the Constitutional Court and ECHR and current developments in legislation revealed some fundamental weaknesses of the current legislation. For the author of the dissertation considers mainly the absence of deadlines for deciding on complaints in the context of custody proceedings, too generally defined grounds for pretrial detention enabling generalizations in judicial decisions, the lack of property guarantees (as opposed to only cash collateral) as an institute of replacing a pretrial detention or missing possibility to replace pretrial detention similar to house arrest. Although the author of the dissertation, secondly pointed out (especially in chapter 3) and on the one hand developed (especially in subchapter 11.1.2) other possible institutions that could contribute to a dissertation by author correct (as the case law of the ECHR more consistent and pertinently) application of pretrial detention in criminal proceedings, many of them into his draft new legislation (subchapter 11.2) were not included, because it is mostly about the institutes either in the Code of Criminal Procedure unsuitable (solvable through related regulations) or institutes deserves more detailed investigation (single graduate work) for the possibility of their inclusion in the new legal adjustments.

Keywords

vazba, základní zásady, presumpce neviny, zákonnost zbavení osobní svobody, práva obviněného, vazební důvody, délka vazby, neprodlený přezkum, konkrétní skutečnosti, odůvodněná obava

Language used: Czech

Date on which the thesis was submitted / produced: 12. 9. 2016

Thesis defence

• Date of defence: 24. 1. 2017
• Supervisor: doc. JUDr. Marek Fryšták, Ph.D.
• Reader: prof. JUDr. Jaroslav Fenyk, Ph.D., JUDr. Ing. Daniel Prouza, Ph.D.

Masaryk University

Faculty of Law

Doctoral programme / field:
Theoretical Legal Sciences (4-years) / Criminal Law