Specifika rozdílů chybějící péče a pracovního prostředí sester na dětských a dospělých interních pracovištích

Bc. Romana BEČVÁŘOVÁ

Diplomová práce

Missed nursing care and characteristics of nurses working enviroment

Anotace:

Diplomová práce se zaměřuje na výskyt chybějící ošetřovatelské péče a charakteristiky pracovního prostředí sester na dospělých a dětských interních pracovištích v období pandemie COVID-19. V teoretické části práce je vymezen fenomén chybějící, přidělované a nedokončené ošetřovatelské péče a vzhledem k tomu, že nejrozšířenějším konceptuálním rámcem je chybějící ošetřovatelská péče, byl její podklad využit i v rámci této diplomové práce. Sumarizace dohledaných poznatků v diplomové práci je dále zaměřena na samotný popis chybějící ošetřovatelské péče, nástroje k jejímu hodnocení, její prevalenci, nejčastěji chybějící aktivity a důvody pro jejich vynechání. Dále popisuje faktory a prediktory, které k chybějící ošetřovatelské péči přispívají, kdy značný vliv byl identifikován z hlediska pracovního prostředí, což bylo rovněž v teoretické části popsáno. Praktická část práce je zaměřena na výskyt chybějící ošetřovatelské péče na dospělých a dětských interních pracovištích. Hlavním cílem bylo především identifikovat rozdíly z hlediska těchto dvou pracovišť během probíhající pandemie COVID-19. Designem byla deskriptivní průřezová observační studie. Sběr dat probíhal od ledna do března 2021. Byly použity 3 nástroje: MISSCARE Survey (verze pro dospělá pracoviště), MISSCARE Survey - Ped (verze pro dětská pracoviště), PES-NWI (jednotná verze). Výzkumný soubor tvořilo 258 respondentů (120 z dospělých/138 z dětských interních pracovišť) z ČR. Vzhledem k tomu, že nástroje pro hodnocení chybějící ošetřovatelské péče byly odlišné, data byla v této oblasti popsána pouze prostřednictvím deskriptivní statistiky. Inferenčních statistických metod bylo využito při identifikaci faktorů/prediktorů přispívajících k jejímu výskytu, ale i k identifikaci rozdílů v hodnocení pracovního prostředí mezi dospělými a dětskými interními pracovišti. Z výsledků výzkumné části diplomové práce vyplynulo, že prevalence chybějící ošetřovatelské péče byla na dospělých a dětských interních pracovištích vysoká. Na dospělých interních pracovištích byly jako nejčastěji chybějící aktivity uváděny účast na všech konziliích interdisciplinární péče, chůze s pacientem třikrát denně nebo podle ordinace, dopomoc při potřebě vyprázdnění do 5 minut od požadavku pacienta. Nejčastěji chybějící aktivity na dětských interních pracovištích byly posouzení aktivit, které jsou přisuzovány rodinnému příslušníkovi/opatrovníkovi, podpora neuropsychického vývoje dítěte s ohledem na jeho věk a klinické podmínky a emocionální podpora dítěte a/anebo jeho rodiny. Nejčastější důvody výskytu chybějící ošetřovatelské péče byly z hlediska průměrných hodnot na obou pracovištích dospělých i dětských personální zdroje, druhá nejčastěji udávaná byla komunikace a poslední zdroje materiální. Nejčastějšími důvody na dospělých byly uváděny nedostatečný počet personálu, přílišné zatížení příjmem a propouštěním pacientů a neočekávané zvýšení počtu nebo závažnosti stavu pacientů na oddělení. Nejčastějšími důvody chybějící ošetřovatelské péče na dětských pracovištích bylo časté vyrušení během služby, neočekávaný nárůst nově přijatých dětských pacientů anebo zvýšená zaneprázdněnost oddělení a dětští pacienti v urgentních situacích. Z výsledků vyplývá, že sociodemografické údaje neměly na výskyt chybějící ošetřovatelské péče žádný vliv. Vliv pracovního prostředí na chybějící ošetřovatelskou péči byl potvrzen na interních pracovištích pro dospělé pacienty (p=0,002), na dětských nikoli. Pracovní prostředí bylo deskriptivně vyhodnoceno prostřednictvím

Anotace:

položek, ale i kompozitním skóre jednotlivých subškál na obou typech pracovišť. Rozdíly mezi pracovišti byly identifikovány jako signifikantní ve všech subškálách pracovního prostředí ošetřovatelské péče. Výsledky mohou být podkladem pro vedení nemocnic k hodnocení kvality ošetřovatelské péče a tvorbě intervencí. Výsledky lze využít ke vzdělávání budoucích pracovníků ve zdravotnictví, anebo mohou být využity jako podklady pro další navazující výzkumné projekty.

Abstract:

This diploma thesis takes a look at the incidence of missed nursing care and the characteristic features of work environment of nurses on internal medicine units, both for adult and child patients, during COVID-19. The theoretical part outlines the defining characteristics of missed, rationed, and unfinished nursing care; given that missed nursing care is the most common conceptual framework, it was also used as the basis for this work. The findings summarization given in this work focuses on a description proper of missed nursing care; the tools for an evaluation of the phenomenon; its prevalence; the most frequent elements of missed nursing care; the reasons for why such care was not administered. Next,it describes the factors and predictors contributing to missed nursing care, whereas the work environment having a strong impact. The practical part centers around the incidence of missed nursing care at adult-patient and pediatric facilities. The main objective was, firstyly the identification of differences between these care units categories. The study was designed as a descriptive cross-sectional observational. Data was collected from January through March 2021. The three tools were used: the MISSCARE Survey, the MISSCARE Survey - Ped, and the PES-NWI scale. The study sample consisted of 258 respondents (120 adult-patients /138 from pediatric care units at internal medicine facilities) from across the CZ. Given that the tools for evaluating missed nursing care were not the same, the data in this part is described strictly by means of descriptive statistics. Inferential statistical methods were used to identify predictors contributing to the missed nursing care, also to identify the differences in the description of one's work environment between adult-patient and pediatric internal-medicine care units. The research part results of the work confirmed a high prevalence of missed nursing care at adult as well as pediatric internal medicine units. The most frequently missed activities reported for adult internal medicine units were attendance of interdisciplinary care conferences ambulation three times per day or as ordered, and assistance with toileting needs within five min. from patient's request. The most frequently missing activities at pediatric units were the assessment of the activities attributed to caregiver, promotion neuro-evolutionary development, according to age and child´s clinical conditions, and emotional support to child and/or family. In terms of the average figures for both types of facility, the most frequent reasons for the missed nursing care for both adult/child patients were, firstly, human resources, whereas communication was the second-most mentioned reason, followed last by material resources. Among the most frequently cited reasons for missed adult nursing care were the inadequate number of staff, heavy admission and discharge activity, an unexpected rise in patient volume and/or acuity on the unit. The most frequent reasons for missed nursing care at pediatric units following from the survey were frequent interruptions, an unexpected rise in patient volume and/or acuity on the unit, and urgent patient situations. The results indicate that sociodemographic data had no impact whatsoever on the incidence of missed nursing care. That the work environment, conversely, does have impact on missed nursing care was borne out for adult internal-medicine units (p=0.002) though not for pediatric units. Workplace satisfaction was evaluated descriptively through a list of items, but also by way of a composite score for the individual subscales in both types of workplace. The thesis establishes that the differences between workplaces were significant in all subscales of nursing care work environments. The findings may be useful for management to evaluate the quality of care at their institutions and to design interventions; the results could be used in training future healthcare workers, or further research.

Klíčová slova

sestra, chybějící péče, MISSCARE Survey, ošetřovatelství, pracovní prostředí, nemocnice

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 8. 7. 2022

Obhajoba závěrečné práce

• Vedoucí: Mgr. Daniela Bartoníčková

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI

Fakulta zdravotnických věd

Magisterský studijní program / obor:
Ošetřovatelství / Ošetřovatelská péče v interních oborech