A travers le miroir du merveilleux. Les romans du pays incertain de Jacques Ferron.

Mgr. Klára Ležatková, Ph.D.

Disertační práce

Through the Marvellous Looking Glass. Novels of The Uncertain Country of Jacques Ferron.

Abstract:

The thesis focuses on the analysis of the supernatural in the novels of Quebecois writer Jacques Ferron (1921-1985). An examination of five novels - La nuit (1965), Les confitures de coings (1972), La charrette (1968), La chaise du maréchal ferrant (1972), Les roses sauvages (1971) - forms the basis for a reflection on the nature of the supernatural and on its emergence in text. The work is divided into four phases. The first chapter is dedicated to an exploration of the particulars and distinctions of the marvellous, the fantastic, the neofantastic, magical realism, marvellous realism and the miraculous real. As these terms constitute key tools for the further examination of the work of Jacques Ferron with respect to locating supernatural elements, a considerable amount of attention is devoted to their clarification. The second chapter focuses on placing Ferron within the French Canadian framework and prepareing the particularities necessary for introducing the concept of an uncertain country which forms a defining element of the author's works. The actual analysis of the supernatural is subdivided into two parts. The third chapter is devoted to the analysis of a phenomenon referred to as narrative uncertainty, i.e. a set of linguistic, stylistic and narrative processes which contribute to the creation of the marvellous, somewhat reminiscent of Latin American writers. Linguistic techniques include the employment of semantic ambivalence, which facilitates both a poetic reading of a given text (and therefore a banal explanation of the narrative) and a literal meaning (which eventually leads to the emergence of the miraculous). Narrative uncertainty is also present at the level of narrative categories; the development of the miraculous logically leads to the emergence of the marvellous. In addition to the uncertain marvellous, Ferron also utilizes the fairy tale, especially in order to directly introduce the supernatural. The fourth chapter is devoted to a thematic analysis of the marvellous elements employed by Jacques Ferron, examining his usage of motifs borrowed from stories and fairy tales, both from within and without Quebec and including universal stories and myths such as Faust. The combination of these two disparate approaches creates a distinct marvellous realism which, in spite of certain similarities, has nothing to do with the fantastic or neofantastic. The supernatural is imbued with a hidden meaning and the author makes frequent use of allegory, approaching the role traditionally associated with the miraculous, which is what it is called in the case of Ferron: of the above mentioned concepts, Jacques Ferron’s uncertain country is closest to the concept of miraculous realism as employed by e.g. Jacques Stephen Alexis: an ideological subtext transforms reality through writing, miraculously combining traditions as well as cultural and social aspects, employing experimental writing methods and emphasizing the creative process itself. However, Jacques Ferron’s uncertain country is a unique literary programme: reality is reflected in the mirror of the marvellous and the reader is confronted with this reality in the form of a fairy tale as he/she travels through the author’s uncertain country.

Abstract:

Disertační práce se zabývá rozborem nadpřirozena v románové tvorbě quebeckého spisovatele Jacquesa Ferrona (1921-1985). Podrobná analýza pěti vybraných románu - La nuit (1965), Les confitures de coings (1972), La charrette (1968), La chaise du maréchal ferrant (1972), Les roses sauvages (1971) – poukazuje na rozličnou povahu ferronovského nadpřirozena, stejně jako na dvojí způsob, kterým je do textu začleněno. Práce je rozvržena do čtyř základních částí. První kapitola si klade za cíl obeznámit s problematikou terminologie a osvojit si pojmový aparát jako je zázračno, fantastično, neofantastično, magický realismus, zázračný realismus a zázračné reálno. Jelikož se jedná o důležitý pracovní nástroj, který následně umožní v analytické části práce identifikovat nadpřirozené prvky Ferronovy románové tvorby, je charakteristice jednotlivých fenoménů věnována nemalá pozornost. Druhá kapitola disertace zasazuje dílo Jacquesa Ferrona do širšího kulturního a historicko-politického rámce, poukazuje na zvláštnosti francouzsko-kanadské kultury a usnadňuje tím následné pochopení Ferronovy koncepce tzv. „nejisté země“, která prosakuje veškerou autorovou tvorbou. Vlastní analýza Ferronova románového nadpřirozena je rozdělena do dvou částí. Třetí kapitola se nejprve věnuje jevu označovanému jako „narativní nejistota“. Jde o soubor jazykových, stylistických a narativních postupů, které v textu vytváří atmosféru zázračna a v mnohém připomínají literární praktiky hispanoamerických spisovatelů. Na úrovni jazyka se jedná zejména o sémantickou ambivalenci, která umožňuje jednak poetickou interpretaci textu (a tudíž banální výklad vyprávěného), jednak tzv. „literalizaci“ pojmů, tj. jejich doslovné chápání (a následné vyjevení zázračna). Narativní nejistota se projevuje i na úrovni narativních kategorií, jejichž statut bývá zpochybněn. Pokud je jedním způsobem vytváření zázračného efektu narativní nejistota, vede logicky k aluzi zázračna, jehož přítomnost tak není nikdy jistě potvrzena. Nicméně Ferron využívá vedle nejistého zázračna i jinou metodu utváření zázračné atmosféry, a to přímé včlenění nadpřirozených jevů do textu, které čerpá většinou z pohádek a díky kterým se čtenář Ferronových románů prohání s čertem na káře nebo létá nad Montrealským přístavem na kovářově židli. Čtvrtá kapitola se věnuje právě tematickému rozboru těchto zázračných prvků zavedených do románů přímo a poukazuje na fakt, ze autor v nich aktualizuje motivy starých pohádek, lidových povídek, legend a mýtů, a to nejen quebeckých, ale i universálně známých jako je např. legenda o Faustovi. Kombinací obou postupů, které se často prolínají, se ve Ferronových románech rodí zvláštní zázračný realismus, který i přes jisté podobnosti nelze ztotožnovat s fantastičnem ani neofantastičnem. Autor hojně užívá alegorie, jeho nadpřirozeno získává skrytý smysl a přibližuje se roli, kterou zastává tradiční zázračno, a právě proto mluvíme v případě Ferronových románů o „zázračnu“. Z uvedených koncepcí literatur nadpřirozena má nejistá země Jacquesa Ferrrona nejblíže ke konceptu Jacquesa Stehena Alexise a jeho zázračného realismu: u haitského i quebeckého spisovatele totiž vnímáme ideologický podtext děl a snahu přetvořit realitu psaním, oba dva spojují zázračno s kulturním bohatstvím a tradicemi svých zemí, využívají experimentální metody psaní, zdůrazňují tvůrčí akt a svou roli spisovatele-stvořitele. Přesto zůstávají postupy Jacquesa Ferrona neotřelé a nevšední a jeho koncept nejisté země lze tak právem označit za literární program sui generis, který nahlíží na realitu skrz zrcadlo zázračna. Oním zrcadlem jsou

Abstract:

právě Ferronovy romány, které - stejně jako celá autorova tvorba - vysílají čtenáře do nejisté země za zrcadlem, aby v ní nalezli střípky poezie a pohádky pro svou intimně známou každodennost.

Klíčová slova

Jacques Ferron, Québec, Littérature québécoise, Roman, Surnaturel, Merveilleux, Fantastique, Néofantastique, Réalisme merveilleux, Réalisme magique, Réel merveilleux, Révolution tranquille, Pays incertain, Incertitude narrative, Litéralisation, Ambiguïté, Conte, Oralité, Mythe, La nuit, Les confitures de coings, La charrette, La chaise du maréchal ferrant, Les roses sauvages, Chasse-galerie, Faust, Quebecká literatura, Nadpřirozeno, Zázračno, Fantastično, Neofantastično, Zázračný realismus, Magický realismus, Zázračné reálno, Klidná revoluce, Nejistá země, Narativní nejistota, Literalizace, Ambivalence, Povídka, Pohádka, Oralita, Mýtus, Quebec literature, Novel, Supernatural, Marvellous, Fantastic, Neofantastic, Magical realism, Marvellous realism, Miraculous real, Quiet revolution, Uncertain country, Narrative uncertainty, Tale, Fairy tale, Orality, Myth

Jazyk práce: francouzština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 14. 5. 2014

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 20. 6. 2014
• Vedoucí: prof. PhDr. Petr Kyloušek, CSc.
• Oponent: Mgr. Petr Vurm, Ph.D., doc. PhDr. Eva Voldřichová Beránková, Ph.D.

Masarykova univerzita

Filozofická fakulta

Doktorský studijní program / obor:
Filologie (čtyřleté) / Románské literatury