Politické, hospodářské a sociální postavení Židů na Moravě v průběhu třicetileté války 1618-1648

Mgr. Pavel Kocman, Ph.D.

Disertační práce

Political, Economic and Social Status of the Jews in Moravia during the Thirty Years' War 1618-1648

Anotace:

Práce se zabývá postavením Židů na Moravě během třicetileté války a jeho změnami v oblasti politické, hospodářské a sociální. Do roku 1620 moravští Židé žili ve stavovsky organizovaném státě, kdy panovnická či sněmovní nařízení neměla v praktických dopadech takovou váhu jako rozhodnutí konkrétního majitelé panství. Po bitvě na Bílé hoře se začala postupně prosazovat státní moc jak na centrální úrovni (panovník a jeho vídeňské úřady), tak na zemské úrovni. Šlo však o dlouhodobý proces a vrchnosti se jen neochotně vzdávaly svých pravomocí a výsad. Tento vývoj ovlivnily také vojenské události třicetileté války, v níž byli Židé vyhledávaným cílem rabování obou válčících stran, ale zatěžující byly také výdaje na vojsko a jeho zásobování. Katastrofální dopad vyplenění města Kroměříže Švédy v roce 1643, přičemž s ním spojený pogrom na Židy měl ohlas i v hebrejské literatuře. Zásadní změnu právního postavení přineslo privilegium pro moravské Židy z roku 1629, které stanovilo daň 12 000 zlatých, ale udělilo Židům významné výsady v hospodářské oblasti. Ve struktuře osídlení nedošlo k závažnějším změnám, s tím rozdílem, že zanikaly menší obce a židovské osídlení se koncentrovalo do větších obcí. Práce se také zabývá vztahem Židům k vrchnostem a dalším skupinám obyvatelstva (katolická církev, protestanté, královská města, ostatní poddaní). K zásadní změně došlo v zemské organizaci moravských Židů, kdy právě do přelomu 20. a 30. let 17. století můžeme klást počátek institucionální podoby funkce moravského zemského rabína jako předsedajícího sboru zemských starších. V hospodářské oblasti sice vývoj navazoval na předchozí období, je však charakterizován zákazem pronajímat Židům soukromá mýta a počátkem židovského palírenství, které se následně dynamicky rozvinulo.

Abstract:

The dissertation deals with the position of Jews in Moravia during the Thirty Years' War and its changes in the political, economic and social fields. Until 1620, the Moravian Jews lived in a state organized on the basis of estates, when the sovereign’s or the parliament's decisions did not have, in practical terms, the same weight as the decisions of particular owners of estates. After the Battle of White Mountain, the state power gradually began to assert itself both at the central level (the sovereign and his Viennese authorities) and at the provincial level. It was a long process, however, and the nobility were only reluctantly giving up their powers and privileges.This development was also influenced by the military events of the Thirty Years' War, in which Jews were a sought-after target for looting by both warring parties. Expenses for the military and its supplying were also burdensome. The catastrophic impact of the plundering of the city of Kroměříž by the Swedes in 1643 with a pogrom on Jews was even mentioned in in the Hebrew literature. A fundamental change in legal status was brought about by a privilege for Moravian Jews in 1629, which imposed a tax of 12,000 Rhenish guilders, but granted Jews significant privileges in the economic field. There were no major changes in the settlement structure, only smaller municipalities disappeared and the Jewish settlement became concentrated in larger municipalities.The dissertation also deals with the relationship of Jews and the nobility and other groups of the population (Catholic Church, Protestants, royal cities, and other subjects). There was a fundamental change in the regional organization of Moravian Jews, when at the turn of the 1630s, the institutional form of the function of the Moravian provincial rabbi as the presiding member of the congregation of the provincial elders was established. In the economic field the development followed the previous period, but it was characterized by a ban on renting private tolls to Jews and the beginning of the Jewish distillery industry, which subsequently developed dynamically.

Klíčová slova

Židé, Morava, 17. století, raný novověk, třicetiletá válka, privilegia Jews, Moravia, 17th century, early modern period, Thirty Years' War, privileges

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 30. 8. 2019

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 24. 2. 2020
• Vedoucí: prof. PhDr. Mgr. Tomáš Knoz, Ph.D.
• Oponent: doc. PhDr. Ivana Ebelová, CSc., Mgr. Daniel Soukup, Ph.D.

Masarykova univerzita

Filozofická fakulta

Doktorský studijní program / obor:
Historické vědy (čtyřleté) / Historie - české dějiny