Komparace stanovení základu daně z příjmů u právnických osob u zemí Visegrádské čtyřky

Barbora Hrabovská

Bakalářská práce

Comparison of Income Tax Base for Legal Entities in the countries of the Visegrad Four

Anotace:

Daň z příjmů právnických osob patří mezi přímé daně, které jsou odváděny do státního rozpočtu. V České republice je její výše ovlivněna zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Na Slovensku je to pak Zákon č. 595/2003 Z. z. Zákon o dani z príjmov, v Polsku Ustawa z dnia 15. 02. 1992 r. o podatku dochodowym osób prawnych a v Maďarsku 1996. évi LXXXI. törvény a társasági adóról és az osztalékadóról. Všechny tyto zákony mají svá specifika, podle kterých je vypočten základ daně, poté samotná výše splatné daně a následně pak i odložená daň.V teoretické části práce jsou analyzovány právní předpisy upravující stanovení daňového základu na daň z příjmů právnických osob v zemích Visegrádské čtyřky. Syntézou je následně vytvořena komparační matice deklarující vzájemné odlišnosti. Vliv odlišností na konečnou výši daně je poté demonstrován na fiktivním příkladu fiktivní firmy. Fiktivní firma se zabývá výrobou a prodejem výrobků a služeb. Všechny uvedené výpočty jsou vykázány v roce 2019. Potvrdilo se, že nejnižší daň vyšla ve prospěch Maďarska, které má zároveň nejnižší sazbu daně z příjmů právnických osob v celé Evropské unii. Naopak nejvyšší daň vyšla v Polsku, které má sazbu stejně vysokou jako má Česká republika (19 %), ale na rozdíl od ní má menší možnost uplatnit odčitatelné položky, jako jsou například dary nebo ztráta. Na Slovensku je hned po Polsku daň nejvyšší, a to především díky sazbě (21 %). V České republice je pak výše daně z příjmů právnických osob druhá nejnižší.

Abstract:

The income tax of a legal entity belongs among direct taxes, that are being deducted to the state budget. In the Czech Republic its size is dependent on a law č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. In Slovakia it is Zákon č. 595/2003 Z. z. o dani z príjmov, in Poland it is Ustawa z dnia 15. 02. 1992 r. o podatku dochodowym osób prawnych and in Hungary it is 1996. évi LXXXI. törvény a társasági adóról és az osztalékadóról. All these laws consist of certain specifics, from which a tax base is derived. After that, the size itself of a due tax is calculated and from that a deferred tax is calculated.The theoretical part of the written work consists of an analyzation of the law regulations modifying the tax base for the legal entities` income tax for the legal entities from countries of the Visegrad Four. A comparation matrix is then created declaring mutual differences. An influence of these mutual differences is then demonstrated on an example of a fictitious company. This fictitious company engages in production and in services. All these calculations are being reported in the period of the year 2019.It has been confirmed that the lowest income tax is in favour of Hungary, that has the lowest income tax if legal entities in the entire European Union. In contrary, the highest income tax was calculated to be in Poland, that has the same level of taxation as the Czech Republic (19 %), but apart from the Czech Republic, Poland has less possibilities of applying deductible items, like donations and losses. In Slovakia, the tax is the highest right after Poland, especially thanks to the tariff (21 %). In the Czech Republic, the level of taxation is the second lowest.

Klíčová slova

daně, náklady, účetnictví, výnosy, výsledek hospodaření, základ daně

Keywords

taxes, costs, accounting, revenues, comprehensive income, tax base

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 22. 3. 2020

Obhajoba závěrečné práce

• Vedoucí: doc. Ing. Jana Hinke, Ph.D.

Česká zemědělská univerzita v Praze

Provozně ekonomická fakulta

Bakalářský studijní program / obor:
Hospodářská politika a správa / Podnikání a administrativa