Právní skutečnosti a právní vztahy z pohledu současné právní vědy a z pohledu normativní teorie

Mgr. Petr Vojíř, Ph.D.

Rigorózní práce

Anotace:

Autor Petr Vojíř se již na počátku svých vysokoškolských právnických studií zaujal pro téma normativní teorie. Tomuto tématu věnoval svou diplomovou práci Brněnská normativní právní škola. Logickým pokračováním jeho zájmu o normativní teorii je jeho rigorózní práce Právní skutečnosti a právní vztahy z pohledu současné právní vědy a z pohledu normativní teorie. Kdežto jeho diplomová práce spočívá ve výkladu pojmu brněnské normativní právní školy, prostřednictvím jejího personálního složení, působiště (Právnická fakulta Masarykovy univerzity v Brně v období 20. až 50 let 20. století) a vědeckého pojítka (normativní teorie), a v obecném představení filozofických základů a soustavy pojmů normativní teorie, jeho rigorózní práce jde svým způsobem dál a konfrontuje recentní ústřední pojmy právních skutečností a právních vztahů s normativistickou pojmovou soustavou. Rigorózní práce Právní skutečnosti a právní vztahy z pohledu současné právní vědy a z pohledu normativní teorie je rozvržena do pěti kapitol a 199 stran. Účelem této práce je vylíčit právní skutečnosti a právní vztahy v pojetí současné právní vědy a v pojetí normativní teorie a tato pojetí srovnat. Autor se zpočátku své práce poměrně podrobně zabývá historickými kořeny současné právní vědy, protože významně determinují její současnou podobu. Současnou právní vědou autor míní právní vědu kontinentálního právního systému, zvláštní zřetel přitom bere na jeden její podsystém (okruh) - okruh bývalého socialistického práva, najmě na českou právní vědu. Právní věda angloamerického právního systému má jinou historii a jinou pojmovou soustavu, neobsahující pojmy právních skutečností ani právních vztahů. Současná (kontinentálně) právní věda má za sebou dlouhý historický vývoj, je následovnicí tradiční nauky právní. Tradiční naukou právní se rozumí souhrn pojmů nashromážděných staletým vývojem právních řádů a právní vědy v kontinentální Evropě, který vychází z recepce římského práva soukromého a římskoprávní teorie. Mezi pojmy tradiční nauky právní, které přešly do současné právní vědy, patří především pojmy: objektivní a subjektivní právo, klasická struktura právních norem, druhy právních norem, prameny práva, oprávnění a právní povinnost, absolutní práva a relativní práva, pojmy vážící se k subjektu práva, pojmy související s aplikací a interpretací práva, hmotné právo a procesní právo, právo soukromé a právo veřejné, a v neposlední řadě i pojmy právních skutečností a právních vztahů. Rigorózní práce posléze již plně přechází k recentním pojmům právních skutečností a právních vztahů, tak jak se jeví v současné právní vědě. Zasazuje vznik těchto pojmů do konkrétního období vývoje tradiční nauky právní, přibližuje jejich definice, podává jejich členění a poukazuje na jejich dvojí charakter spočívající v prvku faktickém a právním. Rigorózní práce poodhaluje historickou a geografickou dimenzi nejen současné právní vědy, nýbrž i normativní teorie. Kdežto pojmy současné právní vědy postrádají jasné a jednotné filozofické východisko, pojmy normativní teorie jsou vědomě od něj odvozeny, autor proto podrobuje své pozornosti filozofické východisko normativní teorie (kritický idealismus). Autor dále zatřiďuje normativní teorii do právněfilozofických směrů, představuje normativistickou kritiku tradiční nauky právní, vývojové fáze normativní teorie a normativistickou systematiku právních pojmů (formální, systematické a obsahové právní pojmy). Následně je přistoupeno k výkladu normativistických pojmů právních skutečností a právních vztahů, načež se vytyčují

Anotace:

rozdílné a společné recentních a normativistických pojmů právních skutečností a právních vztahů. V závěru autor formuluje vlastní tezi o pojmovém partikularismu současné právní vědy ve srovnání s celostním pojmoslovím normativní teorie a přiklání s k pojmovému instrumentariu normativní teorie, protože je podle jeho názoru vědecky správnější než recentní právní pojmosloví sestávající se mj. i z pojmů právních skutečností a právních vztahů. Autor doufá, že se mu touto prací podařilo dokázat, že normativní teorie není abstraktní vykloubenou hříčkou, nýbrž že je (díky svým formálním a systematickým pojmům) minimálně rovnocennou alternativou k právní dogmatice recentní právní vědy.

Abstract:

Author Petr Vojíř has took an interest in the normative theory of law (the pure theory of law) since almost a beginning of his law study at Masaryk university. It was inevitable that his diploma work was dedicated to this issue (diploma work called The Brno Normative School of Law). This work named as Legal facts and legal relationships from the view of the recent legal theory and from the view of the normative theory of law is another step in his normative theory intererest. Whereas his diploma work is concerned with analyzing of the concept of the Brno Normative School of Law through its personal element, place of work (the Law Faculty of the Masaryk university in Brno from 20th to 50th of the 20th century), scientific doctrine (the normative theory of law) and with explaining of the normative theory philosophical bases and conceptual system, this work confronts recent central concepts of legal facts and legal relationships with normativist conceptual system. This work is divided into five chapters and is placed on 199 pages. The aim of this work is to show how legal concepts of legal facts and legal relationships are defined in the recent legal theory and also in the normative theory of law and tries to compare the recent and the normative definitions of legal facts and legal relationships. The author reveals some influences which have created the recent legal theory and its conceptual base. The recent legal theory is a follower of the traditional legal theory (the traditional science of law). The traditional legal theory is an expression for a system of legal concepts, derived for the Roman civil law and Roman theory. The author with the term the recent legal theory does not mean the recent legal theory in the whole world but only in the Continental legal system (the Civil law tradition), especially in the Czech Republic. The Anglo-american legal system (the Common law tradition), the second main legal system, does not use concepts legal facts and legal relationships. The recent legal theory concepts coming from the traditional legal theory are before all these concepts (notions): objective law and subjective law (right), legal norm and its structure, sources of law, absolute right and relative right, subject of law, application of law and interpretation of law, substantive law and procedural law, private law and public law and last but not least legal facts and legal relationships. Then the author is fully emploied with recent legal concepts of legal facts and legal relationships. These concepts are diplayed in perspective of their definitions and classifications. There is also a mention about historical and geographical dimensions of the normative theory. Whereas there is a lack of the philosophical ground in the recent theory of law, the normative theory has clear philosophical bases (critical idealism). This work tries to include the normative in some recent phisophical categories, to put on the paper normative criticism on the traditional legal theory, two main evolution phases of the normative theory and normativist system of concepts (three kinds of legal concepts - the former, the systematic and the latter concepts). This chapter is followed by comparison of the recent and the normativist concepts of legal facts and legal relationships. In the conclusion the author states his own opinion on the issue of this work. The author finds the normative theory better than the recent one because the normative theory with very solid philosophical foundation is able to formulate general notion catching the whole legal order, whereas the recent theory hugely influenced by the tradional legal theory of a private law origin is broken in many conceptual fragments. And that is the case of the concept of the legal facts. The author does not deem this concept to be absolutely logicaly wrong but unreasonably concrete. The author refuses the recent concept of the legal relationships as confusing. There is some obscure boundary betwee

Abstract:

n law and social relationship. The author proposes to the recent legal science to abandon this concept and replace it with concepts of norm, duty and human behaviour. The author hopes that this work is a solid proof of the normative theory applicability for cognizing of legal order.

Klíčová slova

Právní skutečnosti, právní vztahy, současná právní věda, tradiční nauka právní, kontinentální právní systém, angloamerický právní sytém, socialistický právní systém, socialistická právní věda, římské právo soukromé, Corupus Iuris Civilis, Digesta, školy římského práva, normativní teorie, brněnská normativní právní škola, vídeňská škola ryzí nauky právní, právní norma, znaky právní normy, obecnost právní normy, struktura právní normy, právní síla, právní důvod a právní následek, paradigmatická koncepce právních vztahů, tradiční koncepce právních vztahů, struktura právního vztahu, soukromoprávní vztahy, veřejnoprávní vztahy, hmotněprávní a procesněprávní vztahy, společenské vztahy, abstraktní, konkrétní, podmiňující a podmíněná skutková podstata, Justinián, František Weyr, Hans Kelsen, Adolf Merkl, Adolf Procházka, Viktor Knapp, Jiří Boguszak, Jan Hurdík, legal facts, legal relationships, the recent legal theory, the traditional legal theory, the Roman civil law, the normative theory of law, the pure theory of law, a legal norm, abstract, concrete, conditional (conditioning) and conditioned factual substance

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 5. 5. 2006

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 26. 6. 2006

Masarykova univerzita

Právnická fakulta

Rigorózní řízení / obor:
Právo a právní věda / Právo