Užitkovost a reprodukční výkonnost dojnic po operativním řešení levostranné dislokace slezu

MVDr. Tomáš Haloun

Disertační práce

Utility and production rate of dairy cows after left-displaced abomasum surgery

Anotace:

Levostranná dislokace slezu (LDS) je významné produkční onemocnění dojného skotu, které se vyskytuje v chovech dojnic v menší, nebo větší míře. Důvodem je skutečnost, že se jedná o polyfaktoriální onemocnění. Na jeho vzniku se tedy podílí více příčin a predispozičních faktorů různě se kombinujících. Je zřejmé, že úplná eliminace všech těchto faktorů v provozních podmínkách není možná. LDS lze řešit více či méně invazivními operativními metodami, přičemž dominuje laparoskopický a laparotomický přístup. Ovšem samotná LDS i následný chirurgický zákrok ovlivňuje zdravotní stav zvířete, což se promítá do snížené produkční výkonnosti dojnice. Cílem práce bylo porovnat úspěšnost jednotlivých uvedených metod ve vztahu k produkční a reprodukční výkonnosti dojnic. Operativní řešení LDS bylo také zhodnoceno z pohledu ekonomických ztrát. Sledování biochemického profilu dojnic mělo za úkol zmapovat průběh rekonvalescence operovaných dojnic.Do studie bylo zařazeno 227 dojnic holštýnského plemene z jednoho chovu trpících LDS, které byly rozděleny do dvou skupin. Do skupiny operované ventrální laparoskopickou abomasopexí (Janowitzova metoda, LS, n = 176) a do skupiny operované omentopexí zprava (Dirksenova metoda, LT, n = 51). Jako kontrolní byla použita všechna ostatní zvířata, která se v chovu po dobu sledování vyskytovala (n = 7051). Hodnocena byla data získaná z kontroly užitkovosti a záznamy chovatele (interkurentní onemocnění, aplikovaná antibiotika, měsíční nádoj, datum operace, datum vyřazení, inseminační index, procento březosti, ekonomické ukazatele).Pravděpodobnost vyřazení krav během dané laktace ani pravděpodobnost, že zahájí laktaci a nepostoupí do další, nebyla celkově, ani v rámci jednotlivých laktací ovlivněna zvolenou operační metodou (p > 0,05). Vyřazování operovaných zvířat na všech jednotlivých laktacích bylo ovšem signifikantně pravděpodobnější (p < 0,05) oproti situaci dojnic na srovnatelné laktaci v rámci celého stáda. U skupiny laparoskopicky operovaných dojnic byla popsána nižší úmrtnost a vyřazování zvířat do třiceti dní po operaci (6,8 % vs. 13,7 %) (p > 0,05). Z hlediska dlouhodobé přežitelnosti bylo popsáno 60,6 % znovu otelených krav v laparoskopicky operované skupině a 50,9 % znovu otelených krav v laparotomicky operované skupině. Nicméně přes relativně velkou skupinu operovaných zvířat a trend ve prospěch laparoskopicky operované skupiny se nejedná o signifikantní výsledek.Z výsledků vyplývá, že nádoj se mezi operovanými krávami a stádem lišil pouze na 3. a 4. laktaci, přičemž neoperovaná zvířata nadojila signifikantně větší množství mléka (p < 0,05). Dále na 3. laktaci, ve které proběhla operace, nadojily více kg mléka laparotomicky operované dojnice (p < 0,05). Při hodnocení reprodukce nebyl prokázán statisticky průkazný rozdíl v procentu zabřezlých krav mezi celým stádem a operovanými krávami, ani mezi krávami operovanými laparoskopicky a laparotomicky (p > 0,05). Stejně tak zaznamenán statisticky průkazný rozdíl v hodnotách hrubého inseminačního indexu mezi krávami operovanými laparoskopicky a laparotomicky (p > 0,05). Zvolený typ operační metody neměl tedy na hodnoty většiny hodnocených parametrů produkce a reprodukce signifikantní vliv.Na postižené laktaci bez ohledu na operační metodu byla zaznamenána statisticky nevýznamná o 543 litrů nižší užitkovost, se kterou je kalkulováno v ekonomické rozvaze. Navíc došlo v rámci této práce k vývoji softwaru pro zpracování měsíčních dat nádojů mléka z kontroly užitkovosti, který dokáže predikovat výsledky normované laktace korigované od sezónních vlivů i postupně se zvyšující užitkovosti stáda. Tento program může být využit i v ji

Anotace:

ných případech dlouhodobého sledování.V ekonomické analýze byla zjištěna ztráta na jeden případ LDS 23106,5 Kč při výpočtu rozvahou a 21585 Kč v simulačním programu ARENA. Tyto výsledky podtrhují potřebu volby efektivní metody repozice dislokovaného slezu a vykreslují finanční pozadí této produkční choroby.Biochemická analýza krve poskytla informace o signifikantně rychlejší normalizaci biochemických parametrů (TP, Mg, NEMK, CHOL, HAPT) mezi prvním a desátým dnem sledování u laparoskopicky operované skupiny zvířat. Z toho lze vyvozovat, že minimální invazivnost laparotomické metody má zejména v brzkém pooperačním období pozitivní vliv na rychlost rekonvalescence operovaných zvířat.Z hlediska rozhodnutí o metodě repozice dislokovaného slezu lze za významné považovat, že laparoskopicky vedená operace je snadno proveditelná a že nepoužití antibiotik, které bylo u 43 % z laparoskopické skupiny popsáno, nezhoršuje oproti laparotomické skupině výsledek operace. Za výhodné pro laparotomickou metodu lze označit snadnou proveditelnost bez nutnosti větší investice do vybavení, což tuto metodu činí atraktivní i pro veterinární buiatrické praxe s nepříliš vysokou incidencí těchto zákroků.

Abstract:

Left abomasal displacement (LDA) is an important production disease of dairy cows. Herd prevalence differs among individual herds as it is a polyfactorial disease. There is a combination of conditions and predisposing factors that leads to disease. This is why a total elimination of all these factors is impossible in field conditions. There are several surgical methods of LDA treatment that differ in invasiveness but two dominant methods are laparoscopy and laparotomy. LDA and subsequent surgery also affect the health status of the animal that is reflected in lower milk productivity. The aim of this study was to compare the effect of both abovementioned methods on reproduction and milk production. LDA surgery was evaluated based on the economic outcomes. The aim of biochemical profiles was to trace the recovery process of the animals after surgery.The 227 Holstein dairy cows from the herd with high LDA prevalence were included in the study. Cows diagnosed with LDA were divided into two groups: laparoscopic abomasopexy group (LS; Janowitz, 1998, n=176) and laparotomic omentopexy group (LT; Dirksen, 196, n=51). All other animals that were in the farm during the experiment were included in the control group. (n=7051). DHI data and data from farm management software (intercurrent diseases, antibiotic application, milk productivity per month, surgery date, cull date, service per pregnancy and conception rate) were used.The cull risk and the probability of unfinished lactation after freshening was not affected by lactation number or surgery method. (p >0,05). The cull risk was significantly higher for all cows after surgery (p <0,05) compared to control group of cows of the same lactation. The death rate and cull risk in the first 30 days after surgery was lower for LS group (6,8 % vs. 13,7 %) (p >0,05). A long-term survivability for LS group was 60,6 % (from calving to calving) and 50,9 % for LT group. But even if this value is favourabe for LS group the difference was not statistically significant.The milk productivity was significantly higher (p <0,05) for control group than for groups after surgery only for cows on the 3rd and the 4th lactation. LS cows on the 3rd lactation had significantly higher milk productivity (p <0,05) than LT cows. No statistic difference in pregnancy rate and service per conception for control group and LS and LT group was recognized (p >0,05) We can conclude that for majority of the production and reproduction parameters there was no significant statistic difference between LS and LT groups. Cows after surgery had a statistically insignificant decrease in milk production of 543 liters for this particular lactation compared to control group. The milk loss was not affected by surgical method. This milk loss was also calculated in balance sheet. Within a framework of this study a software for processing milk productivity data from monthly DHIA test days was developed. This software can predict standardized 305 productivity and removes seasonal impacts and the impact of increasing milk productivity. This software can be used in future long-term studies.In our economic analysis financial loss per case of LDA was 23106,5 CZK if balance sheet was used and 21585 CZK if ARENA simulation software was used. This underlines the necessity for choosing an effective method of surgical reposition of LDA and shows the financial background of this production disease. Blood biochemical analysis revealed a significantly quicker normalization of biochemical parameters (TP, Mg, NEMK, CHOL, HAPT) from D0 to D10 in LS group. We can conclude that a minimal invasiveness of laparoscopy has a positive effect on convalescence in early post-surgery period. The advantage of LS method is an easiness of the procedure and the fact that no antibiotics were used in 43 % of cases and the results were the same as for LT method. The advantage of LT method is that the surgery itself is quite easy and that it is not necessary to make lar

Abstract:

ge investment to the equipment which makes it favourable for bovine practices with lower incidence of LDA cases.

Klíčová slova

kráva, levostranná dislokace slezu, laparoskopická abomasopexe, omentopexe, přežitelnost, biochemická analýza

Keywords

cow, left abomasal displacement, laparoscopic abomasopexy, omentopexy, survivability, biochemical analysis

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 2. 7. 2020

Obhajoba závěrečné práce

• Vedoucí: prof. Ing. Mgr. Markéta Sedmíková, Ph.D.

Česká zemědělská univerzita v Praze

Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů

Doktorský studijní program / obor:
Zootechnika / Obecná zootechnika