Adaptace koní na extrémní podmínky klimatu

Lenka Olivie Laštovičková

Bachelor's thesis

Horse adaptations to extreme climatic conditions

Abstract:

Teploty mimo termoneutrální zónu (5-25°C) jsou pro koně hlavními klimatickými stresory, přestože jsou koňovití velmi dobře přizpůsobiví teplotním změnám a daří se jim v tropickém až subarktickém klimatu. Pokud se kůň nachází v prostředí, které nespadá do termoneutrální zóny, spustí se sled metabolických procesů, které udržují stálou teplotu organismu. Tyto procesy jsou doprovázeny morfologickými projevy, fyziologickými projevy jako je třes, ale i specifickými projevy chování. Cílem této práce bylo sepsat tyto projevy a porovnat je mezi koňmi chovanými v zajetí, ferálními skupinami a koňmi Převalského. Literární rešerše odhalila, že neexistuje významný rozdíl ve schopnostech adaptace koní chovaných v zajetí a u ferálních druhů i koně Převalského, prokázala jejich podobnost v procesech termoregulace, ale i v chování. Mezi nejčastější reakce na prostředí s vysokými teplotami spadalo vyhledávání stínů a vodních ploch, reakcí na nízké teploty bylo vyhledávání protivětrných úkrytů a nabírání hmotnosti za účelem pozdějšího využití energie. Morfologicky lépe přizpůsobeni vysokým teplotám jsou koně teplokrevní a plnokrevní, stejně tak v nízkých teplotách se setkáváme s chladnokrevnými plemeny koní a s plemeny pony. Koně ve vysokých teplotách vykazují lepší schopnost odvádění tepla pomoci pocení a u koní v nízkých teplotách jsou vyvinuty mechanismy, které odvody tepla zpomalují. Literární rešerše prokázala, že koně žijící v extrémních podmínkách dlouhodobě jsou adaptovaní na takové podmínky, jak v rámci chování, fyziologie i morfologie. Dobrým příkladem koní z prostředí vysokých teplot mohou být ferální Namibští koně, kteří jsou menšího vzrůstu, který jim umožňuje lépe pracovat s vodou ve spolupráci s projevy chování, jako je její šetření a její vyhledávání. Protipólem jsou koně Jakutští, kteří jsou svojí stavbou těla dobře uzpůsobeni velmi nízkým teplotám. Práce nabízí náhled na problematiku termoregulace a adaptací na extrémní teploty u koní a poukazuje na oblasti, které jsou v této souvislosti málo prozkoumané, například odlišnosti Převalského koně od koně domácího a může přispět ke zlepšení péče a welfare u koní chovaných v extrémních teplotních podmínkách.

Abstract:

Temperatures outside the thermoneutral zone (5-25 °C) are the main climatic stress factors for horses, despite the fact that Equidae in general are very adaptive to changes in temperature and flourish from tropical to subarctic climates. If a horse is outside the thermoneutral zone, a sequence of metabolic processes is initiated in order to maintain a stable temperature of the organism. These processes are accompanied by morphological symptoms, and physiological symptoms such as shaking, but even by specific behavioral symptoms. The aim of this thesis is to list such symptoms and compare them among the horses bred in captivity, feral groups, and Przewalski’s horses. Based on the research there is no significant difference between the adaptive abilities of horses bred in captivity, feral groups, and Przewalski’s horses. It has also proved their similarities in both the processes of thermoregulation and their behavior. Among the most frequent reactions to a high-temperature environment was seeking shade and water bodies. Reactions to low temperatures environment included seeking shelter as a protection from the wind and increasing the weight as an energy deposit. Warmbloods and Thoroughbred horses are morphologically best suited for high temperatures. In low temperatures, Coldbloods and ponies are surviving the best. Horses in high temperatures show a better ability to deflect the heat by perspiration; in horses in low temperatures, there are also mechanisms to slow the deflection of heat. Horses living in extreme conditions for a longer time are adapted to such conditions through behavior, physiology, and morphology. A good example of horses from high-temperature environments might be the feral Namibian horses, who are of smaller height, which helps them with better water management aligned with behavior, such as saving water and seeking it. The opposite is the Yakutian horse, who is very well suited to low temperatures thanks to its body structure. The thesis offers a perspective on the questions of thermoregulation and adaptation to extreme temperatures in horses and points out the areas that are relatively unexplored for example, the differences in adaptations between the Przewalski's horse and the domestic horse and might help with better care and welfare in horses bred in environments with extreme temperatures.

Keywords

kůň, klima, adaptace, extrémy

Keywords

horse, clima, adaptations, extreme

Language used: Czech

Date on which the thesis was submitted / produced: 15. 4. 2022

Thesis defence

• Supervisor: Mgr. Martina Komárková, Ph.D.

Czech University of Life Sciences Prague

Faculty of Tropical AgriSciences

Bachelor programme:
Tropical Agriculture