Vliv sucha na městské trávníky

Radka Kolbabová

Bakalářská práce

The effect of drought on urban lawns

Anotace:

Trávníky jsou jedním z nejdůležitějších a nejčastěji využívaných typů městské zelené infrastruktury. Poskytují všechny ekosystémové služby ostatních typů vegetace, tvoří nejběžnější součást otevřených zelených ploch a při správném založení a údržbě, mají jedinečné a nezastupitelné funkce. Jednou z hlavních hodnot běžných trávníků je prostor, který poskytují pro společenské aktivity, odpočinek, venčení psů a sport. Další důležitou funkcí je využití trávníků jako estetického zázemí pro architekturu a výtvarné prvky. Intenzivní péče o městské trávníky je celosvětově rozšířená, a to především z estetických důvodů. Avšak negativní ekologické a environmentální dopady této praxe, zvyšující se ekonomické náklady na ošetřování, čím dál tím vzácnější voda a nevyhnutelná změna klimatu ukazují, že je čas zvážit plochy trávníků v městském plánování jako přínosné a hledat udržitelné alternativy. Alternativy k intenzivním trávníkům jsou obvykle inspirovány různými travnatými ekosystémy nebo biomy s nízko rostoucí vegetací, které snesou horko a sucho. Většina existujících alternativ však není ekvivalentní běžnému trávníku– odolnému drnu, který odolá rekreačnímu tlaku. Účelem řešení používání alternativní vegetace, je snížit počet nevyužívaných travnatých ploch a vyhnout se homogenitě využitím různých vzorů krajinného designu, jakož i zajištění větší biodiverzity, a tím i šetrnosti k životnímu prostředí. Zásadním problémem jsou stále omezenější zásoby vody. Nalezení kultivarů, které používají méně vody při zachování přijatelné kvality, může zmírnit požadavky na zavlažování. Také experimenty, které by prozkoumaly genotypové variace v morfologických, anatomických a fyziologických reakcích kořenů na stres ze sucha, by usnadnily šlechtitelské programy a postupy řízení pro zlepšení odolnosti trávníků vůči suchu. Další možností, jak zmírnit požadavky na zavlažování, je nahrazení intenzivních trávníků stabilnějšími suchomilnými travobylinnými společenstvy s nižším počtem sečí a větší odolností vůči absenci srážek. Nicméně pobytové a rekreační aktivity se realizují přece jen lépe na sečených trávnících než na lučních porostech. Kromě různých mechanických opatřeních (např. vertikutace, aerifikace, pískování, hnojení, sečení) lze omezit nebezpečí vodního stresu rostlin i s využitím speciálních přípravků na přírodní či syntetické bázi, které mohou při vhodném dávkování kladně ovlivňovat půdní vlastnosti a optimalizovat vodní režim rostlin. Pomocné půdní látky, které umí zadržet vodu a následně ji pozvolně uvolňovat, mohou rostlinám pomoci přežít kritická období sucha. Společně s pěstováním suchovzdorných druhů rostlin mohou významně zvýšit efektivitu ozeleňování krajiny. Cenným výstupem v úsilí budování zelené infrastruktury je plánování a vytváření zelených ploch, které pomáhají udržovat čistý vzduch, lepší kvalitu vody, snižovat znečišťující látky, zmírňovat hluk, podporují pozitivní emoce obyvatel města a mají další prospěšné funkce v městských oblastech.

Abstract:

Lawns are one of the most important and most frequently used types of urban green infrastructure. They provide all the ecosystem services of other types of vegetation, form the most common component of open green spaces and, when properly established and maintained, have unique and irreplaceable functions. One of the main values of common lawns is the space they provide for social activities, recreation, dog walking, and sport. Another important function is the use of lawns as an aesthetic backdrop for architecture and visual elements. Intensive management of urban lawns is widespread worldwide, primarily for aesthetic reasons. However, the negative ecological and environmental impacts of this practice, the increasing economic costs of care, increasingly scarce water and inevitable climate change show that it is time to consider lawn areas in urban planning as beneficial and to look for sustainable alternatives. Alternatives to intensive lawns are usually inspired by various grassland ecosystems or biomes with low-growing vegetation that can tolerate heat and drought. However, most existing alternatives are not equivalent to conventional turf- durable sod that can withstand recreational pressure. The purpose of addressing the use of alternative vegetation, is to reduce the number of unused grassy areas and avoid homogeneity by utilizing different landscape design patterns, as well as providing greater biodiversity and thus environmental friendliness. A major problem is the increasingly limited water supply. Finding cultivars that use less water while maintaining acceptable quality can alleviate irrigation requirements. Also, experiments to investigate genotypic variation in root morphological, anatomical and physiological responses to drought stress would facilitate breeding programs and management practices to improve drought tolerance of turfgrasses. Another option to alleviate irrigation requirements is to replace intensive grasslands with more stable drought-loving grassland communities with fewer mowings and greater tolerance to the absence of rainfall. Nevertheless, residential and recreational activities are better realised in mown grassland than grassland. In addition to various mechanical measures (e.g. verticutting, aeration, sanding, fertilisation, mowing), the risk of water stress to plants can be reduced by using special natural or synthetic-based products which, when dosed appropriately, can positively influence soil properties and optimise the water regime of plants. Soil amendments that can hold water and then release it slowly can help plants to survive critical periods of drought. Together with the cultivating drought-tolerant plant species, they can significantly increase the efficiency of landscape greening. A valuable outcome in green infrastructure efforts is the planning and creating green spaces that help maintain clean air, improve water quality, reduce pollutants, mitigate noise, promote positive emotions among city residents, and have other beneficial functions in urban areas.

Klíčová slova

závlaha, hydroabsorbenty, suchovzdornost, šlechtění, vodní režim půdy, biodiverzita

Keywords

biodiversity, drought resistence, breeding, irrigation, soil water regime, hydroabsorbents

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 21. 4. 2023

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 24. 5. 2023
• Vedoucí: Ing. Zuzana Hrevušová, Ph.D.
• Oponent: Pavel Fuksa, Ing.

Česká zemědělská univerzita v Praze

Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů

Bakalářský studijní program:
Zahradnictví