Strategie zvládání zátěžových situací u ošetřovatelského personálu hospicových zařízení

Kateřina KADEŘÁBKOVÁ

Bachelor's thesis

Coping with stress situations by nursing personnel in the hospices

Abstract:

Tato bakalářská práce s názvem "Strategie zvládání zátěžových situací u ošetřovatelského personálu hospicových zařízení" se zaměřuje na kvantitativní analýzu resilience, copingových strategií a pracovní zátěže u ošetřovatelského personálu v hospicích. Cílem výzkumu je kvantitativně prozkoumat resilienci, copingové strategie a zátěž ošetřovatelského personálu hospicových zařízení a ověřit, zda existuje souvislost mezi copingovými strategiemi a dalšími charakteristikami respondentů. Sběr dat proběhl samosběrem online distribucí tří dotazníků a doplňujících otázek. Výzkumu se zúčastnilo 37 respondentů. Jejich odpovědi byly analyzovány korelačními a rozdílovými testy. Bylo zkoumáno šest výzkumných otázek, zaměřených na souvislosti mezi resiliencí, copingovými strategiemi, sociodemografickými a pracovními charakteristikami a psychickou pracovní zátěží. Klíčové proměnné zahrnovaly resilienci (měřenou pomocí dotazníku CD-RISC), copingové strategie (měřené podle dotazníku SVF 78), psychickou pracovní zátěž (měřenou Meisterovým dotazníkem), sociodemografické charakteristiky (pohlaví, věk, vzdělání) a pracovní charakteristiky (délka praxe, typ pracovní činnosti, týdenní pracovní doba, pracovní režim, typ klientely a typ poskytované péče). Výsledky neprokázaly žádnou významnou souvislost mezi resiliencí a sociodemografickými charakteristikami, stejně jako mezi pracovními charakteristikami a copingovými strategiemi, vyjma potřeby sociální opory, ta korelovala s typem klientely a s vnímáním své role na škále zdravotní sestra-ošetřovatel. Výzkumný soubor se oproti populaci lišil v častějším užívání strategie podhodnocení, odmítání viny, odklonu, náhradním uspokojení, potřeby sociální opory a vyhýbání se, méně častěji využívaly strategii perseverace. Dále byla změřena negativní korelace resilience s negativními copingovými strategiemi, což naznačuje, že při vyšším užívání negativního copingu jedinec snižuje svou schopnost vypořádat se se stresem. Dále podle výsledků existuje korelace mezi pracovním režimem (jednosměnný a dvousměnný) a mírou zátěže. V komparační analýze se ukázalo, že vyšší míru zátěže pociťují pracovníci pracující ve vícesměnném režimu. Současně zátěž negativně korelovala s resiliencí a negativními copingovými strategiemi (konkrétně faktor Monotonie). Tudíž zvyšující se zátěž zhoršuje schopnost vypořádat se se stresem a zvyšující se monotonie práce zvyšuje množství negativních copingových strategií. Tato práce přináší poznatky o strategiích zvládání zátěžových situací a rozšiřuje znalosti o resilienci ošetřovatelského personálu v hospicích. Může sloužit jako podklad pro další výzkum a pro tvorbu podpůrných prostředků, které mohou zlepšit pracovní podmínky, snížit zátěž personálu a zvýšit pracovní spokojenost.

Abstract:

This bachelor's thesis entitled "Coping with Stress Situations by Nursing Staff in Hospice Facilities" focuses on the quantitative analysis of resilience, coping strategies, and workload for nursing staff in hospices. The aim of the research is to quantitatively examine the resilience, coping strategies and workload of nursing staff in hospice facilities and to verify whether there is a relationship between coping strategies and other characteristics of the respondents. Data collection was carried out by self-collection online in the form of distribution of three questionnaires and supplementary questions. 37 respondents took part in the research. Their answers were analyzed by correlation and difference tests. Six research questions were examined, focusing on the relationships between resilience, coping strategies, sociodemographic and work characteristics, and psychological workload. Key variables included resilience (measured by the CD-RISC questionnaire), coping strategies (measured by the SVF 78 questionnaire), psychological workload (measured by the Meister questionnaire), sociodemographic characteristics (gender, age, education) and work characteristics (length of experience, type of work activities, weekly working hours, work schedule, type of clientele and type of care provided). The results showed no significant relationship between resilience and socio-demographic characteristics, as well as between work characteristics and coping strategies, except for the need for social support, which was correlated with the type of clientele and with the perception of one's role on the nurse-caregiver scale. Compared to the general population, the research group differed in the more frequent use of the strategy of underestimation, denial of guilt, diversion, vicarious gratification, need for social support and avoidance, they used the perseveration strategy less often than the population. Furthermore, a negative correlation of resilience with negative coping strategies was measured, indicating that higher use of negative coping strategies reduces an individual's ability to deal with stress. Additionally, the results showed a correlation between work mode (one-shift and two-shift) and the level of workload. In the comparative analysis, it was shown that workers in multi-shift modes experience higher levels of workload. At the same time, strain was negatively correlated with resilience and negative coping strategies (specifically, the Monotony factor). Thus, increasing workload worsens the ability to deal with stress, and the increasing monotony of work increases the number of negative coping strategies. This work provides insights into coping strategies in stressful situations and expands knowledge about the resilience of nursing staff in hospices. It can serve as a basis for further research and for creating supportive measures that can improve working conditions, reduce the burden on staff, and increase job satisfaction.

Keywords

copingové strategie, resilience, pracovní zátěž, ošetřovatelský personál, hospicová zařízení

Language used: Czech

Date on which the thesis was submitted / produced: 3. 7. 2024

Thesis defence

• Supervisor: Mgr. Tomáš Mrhálek, Ph.D.

UNIVERSITY OF SOUTH BOHEMIA IN ČESKÉ BUDĚJOVICE

Faculty of Education

Bachelor programme / field:
Psychology / Psychology