Dlouhodobý vliv hnojení na pH půdy

Alena Tomanová

Bakalářská práce

Long-term effect of fertilization on soil pH

Anotace:

Cílem této práce je hodnocení dlouhodobého vlivu hnojení vápenatých hnojiv na pH půdy v různě půdně klimatických podmínkách a oblastech pěstování dlouhodobých stacionárních pokusů. Porovnání souvislosti výměnné půdní reakce v půdě na kombinacích vápněných či jeho vynecháním. Hodnocení výsledků vychází z dlouhodobé výživářské polní zkoušky "Sledování vlivu stupňované intenzity hnojení na výnosy plodin, na agrochemické vlastnosti půd a na bilanci živin" na plochách výživářských bázích odrůdových zkušeben ÚKZÚZ. Byla vytvořena síť stanovišť rozdělené na výrobní oblast bramborářskou (BVO) a výrobní oblast řepařskou (ŘVO). Účinnost vápnění byla hodnocena v BVO na stanicích Horažďovice, Chrastava, Jaroměřice, Lípa, Staňkov, Hradec nad Svitavou a Vysoká. V ŘVO na stanicích Pusté Jakartice, Uherský Ostroh, Věrovany a Žatec. Sledování bylo zaměřeno na kombinace hnojení 0 (nehnojená), 2 (chlévský hnůj), 11 (N3P3K3) s vápněním a kombinace 12 (N3P3K3) bez vápnění, která je v porovnání s vápněnou kombinací na stejné úrovni hnojení. Provádělo se hodnocení pH půdy z odběru vzorků po sklizni plodin na začátku sledování (dle založení) pokusu a na konci sledování v roce 2012. Vycházelo se z hodnoty pH/KCl. Při porovnání výsledku z pokusů nám vychází, že největší pokles půdní reakce je hlavně v horších půdních a klimatických podmínkách bramborářské výrobní oblasti, kdy pokles půdní reakce je způsoben vyplavováním zásaditých složek v těchto srážkově bohatších oblastech. V řepařských oblastech se vyskytují karbonátové (uhličitanové) půdy, kde obsah uhličitanů udržuje vyrovnanou půdní reakci. V BVO se vlivem intenzivnějšího a pravidelného vápnění (dle výsledků rozborů) pH postupně zvyšuje pod hnojení hnojem. Mírné okyselování vlivem stupňovaných dávek živin je viditelné. Výraznější okyselení půdy je evidentní především u kombinace hnojení 12. (N3P3K3) bez vápnění, kde se pH nejvíce snížilo na stanicích (HOR) o 1,3 jednotky, (JAR) o 1,1 jednotky a v (HRA) o hodnotu pH 0,8. Vlivem vápnění se změnila hodnota pH u kombinace hnojení 2. Chlévský hnůj z 5,8 na pH 6,3. Nejvíce se zvýšilo pH v Chrastavě o hodnotu pH 1,1. U kombinace 11. (N3P3K3) pH pokleslo nejvíce na stanici (HRA) o 1,2 jednotky pH. V ŘVO se vlivem vápnění hodnota pH u kombinace hnojení 2. Chlévský hnůj výrazně nezměnila, nejvíce pH kleslo v Uherském Ostrohu o 0,5 jednotky. U kombinace 11. (N3P3K3) se pH zvýšilo v Pustých Jakarticích a Věrovanech z kyselé půdní reakce na neutrální o 1,1 a 0,7 jednotky pH. Na ostatních stanicích pH kleslo o hodnotu 1,0 (UHO) a 0,7 (ŽAT). Kombinace 12. (N3P3K3) s nejvyšší intenzitou hnojení nevápněnou vykazovala klesající pH v (UHO) o 1,1 jednotky pH a Žatci o hodnotu pH 0,6.

Abstract:

The aim of this study is to evaluate the long-term effects of fertilization calcium fertilizers on soil pH in different soil and climatic conditions and growing areas of long-term stationary experiments. Comparison connection exchangeable soil reaction on combinations soil limed or its omission. Evaluation results based on long-term field tests nutrition Facts "Monitoring the impact of escalating intensity of fertilization on crop yields, on agrochemical soil properties and nutrient balance" on surfaces Nutrition Facts bases cultivar testing. Establishing a network of habitats divided into potato production area (BVO) and sugar beet production area (ŘVO). Efficacy was evaluated in liming BVO at stations Horažďovice, Chrastava, Jaroměřice, Lípa, Staňkov, Hradec nad Svitavou and Vysoká. In ŘVO at stations Pusté Jakartice, Uherský Ostroh, Věrovany and Žatec. Monitoring was focused on the combination of fertilization 0 (unfertilized), 2 (manure), 11 (N3P3K3) with liming and 12 combinations (N3P3K3) without liming, which is compared with the combination of liming at the same level fertilization. Carried out the assessment of soil pH sampling after crop harvest in the beginning (according to the establishment) at the end of the experiment and monitoring in 2012. It was based on the value of pH / KCl. When comparing results from the experiments would yield the largest decrease in soil reaction is mainly in poorer soil and climate conditions potato-growing region, where the decrease soil reaction is caused by leaching of alkaline components in these precipitation affluent areas. In ŘVO areas occur carbonate (carbonate) soil, wherein the content of carbonates maintains balanced soil reaction. The BVO is due to intensive and regular liming (according to the results of analysis) pH gradually increases the fertilizing manure. The slight acidification due to graded doses of nutrients is visible. Increased soil acidification is evident especially in combination fertilization 12. (N3P3K3) without liming, wherein the pH is lowered to most workstations (HOR) by 1.3 units (JAR) by 1.1 units and (HRA) with a pH of 0, 8th Due liming changed the pH of the second combination fertilization farmyard manure from 5.8 to pH 6.3. Most increased pH Chrastava about pH 1.1. The combination of 11. (N3P3K3) pH decreased most on the station (HRA) of 1.2 pH units. In ŘVO under the influence of liming at pH combination fertilization second Farmyard manure has not changed significantly, most pH dropped in Uherský Ostroh by 0.5 units. The combination of 11th N3P3K3 the pH increased in barren Jakartice and Věrovany of acidic to neutral soil reaction 1.1 and 0.7 pH units. At other stations, the pH value dropped by 1.0 (UHO) and 0.7 (ZAT). The combination with the highest intensity 12. (N3P3K3) fertilization without liming showed decreasing pH (UHO) about 1.1 pH units and the pH Žatec 0.6.

Klíčová slova

hnojení, pH půdy, agrochemické vlastnosti půd

Keywords

fertilization, soil pH, soil agrochemical properties

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 17. 4. 2015

Obhajoba závěrečné práce

• Vedoucí: Ing. Jindřich Černý, Ph.D.

Česká zemědělská univerzita v Praze

Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů

Bakalářský studijní program / obor:
Fytotechnika / Rostlinná produkce