Znaky skutkové podstaty trestného činu podle nového trestního zákoníku

Bc. Bohumír Janko

Bakalářská práce

Elements of Crime in the New Criminal Code

Anotace:

Od 1. 1. 2010 je účinný zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník. Důvodem přijetí nového trestního zákoníku byl především fakt, že trestní zákon č. 140/1961 Sb. byl mnohokrát novelizován a tím byla narušena jeho celková jednota. Vzhledem k době přijetí starého trestního zákona, byl tento poznamenán politickoprávní doktrínou, což je vzhledem k politickým změnám ve společnosti po roce 1989 zásadní impuls pro změnu uvedeného stavu. Nový trestní zákoník je postaven na několika zásadách, které nejsou přímo definovány v trestním zákoníku, ale jsou vyjádřeny v jeho celkové koncepci. V úvodní části bakalářské práce se zabývám nejvýznamnější změnou, kterou je přechod od materiálního pojetí trestného činu na formální pojetí trestného činu. V další části své práce se detailněji zabývám pojmem subsidiarity trestní represe, která vyjadřuje zásadu, že ochrana právních statků má být uplatňována nejprve netrestními normami a až jako „nejzazší mez“ jsou použity normy trestněprávní. Dále se zabývám novým rozdělením trestných činů na méně závažné přečiny a závažnější zločiny s poněkud problematickým dopadem uvedené změny v policejní praxi. V dalších kapitolách vysvětluji samotný pojem skutkové podstaty trestného činu, výčet jejich znaků a popis podle právní nauky se zahrnutím změn, které přinesla rekodifikace trestního práva hmotného ve formě trestního zákoníku. V této části se rovněž zabývám změnou systematiky zvláštní části trestního zákoníku, která vychází z názoru, že na prvním místě je ochrana lidského života a zdraví. Z toho pramení i řazení jednotlivých hlav zvláštní části trestního zákoníku. Cílem bakalářské práce je upozornit na změny, které přinesl nový trestní zákoník, zejména s ohledem na formální pojetí trestného činu a subsidiaritu trestní represe. Uvedené změny nejvíce ovlivňují aplikaci konkrétních ustanovení trestního zákoníku v praxi, a proto si zaslouží zvýšenou pozornost.

Abstract:

As it is evident from the text above, one of the most significant changes in the new penal code is a formal perception of a criminal act. According to the explanatory report the new principle is fulfilled only if police authorities, while qualifying the act, do not perceive the criminal act from social malignity point of view but on the other hand they strive to investigate whether formal signs of the criminal act have been implemented. In practice, police authorities are in most cases initial bodies judging and describing the act. In conformity with subsidiary principles of penal repression, such authorities are enabled to judge whether enforcing responsibility for one’s behavior according to a different legal enactment is adequate or to describe certain acts as a penal offence even though formal signs of criminal act have been fulfilled. Since minor offences are not judged by courts or prosecution, police authorities are executive bodies deciding whether the behavior has been found a criminal act or not. Since there are not formal criteria to define degree of social malignity, each police authority will subjectively judge each act separately. Consequently, the same or similar act may be described either as offence or criminal act where consequences for offenders will definitely differ. Such fact may to some extend, affect principles of legal peace, while the same behavior should be judged equally within the entire state territory. In conclusion, I would like to point out that this essay intends to draw attention to the fact that applying ultima ratio principles, while judging bottom bound of criminal liability, still remains responsibility of police authorities which may use them expediently according to a specific situation.

Klíčová slova

trestní zákoník, skutková podstata, věk, zavinění, omyl, objekt penal code, merits, age, fault, error, object

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 14. 4. 2010

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 19. 5. 2010
• Vedoucí: prof. JUDr. Vladimír Kratochvíl, CSc.
• Oponent: prof. JUDr. Jaroslav Fenyk, Ph.D.

Masarykova univerzita

Právnická fakulta

Bakalářský studijní program / obor:
Právní specializace / Teorie a praxe přípravného řízení trestního