Doplnění hodnocení utváření vemene o morfologické znaky struků u dojeného skotu

Bc. Simona Malečková

Master's thesis

Enhancement of the evaluation for udder conformation by morphological characteristics of the teats in dairy cattle

Abstract:

Záněty mléčné žlázy jsou přetrvávajícím problémem v chovech dojeného skotu a řadí se mezi hlavní zdravotní problémy dojnic. Šlechtění zvířat s cílem snížení somatických buněk v mléce, zaměřující se na dlouhověkost a pravidelné utváření vemene zpravidla snižuje výskyt klinické mastitidy ve stádech. Systém lineárního hodnocení vemene zahrnuje kontrolu vlivných vnějších struktur. Tyto znaky jsou následně implementovány do selekčního indexu dojnic. Jedním z hlavních důvodů snahy o zapojení vnitřních strukových struktur do tohoto lineárního hodnocení je každoroční pokrok týkající se technologie dojení, dojících zařízení a jejich přizpůsobení se k fyziologii mléčné žlázy. Námi navrhnutý skórovací systém, pomocí devítibodové stupnice v rámci možných biologických extrémů, zahrnuje pět vlivných ukazatelů vnitřních struktur, a to šířku struku, šířku cisterny, šířku strukové stěny, šířku konce struku a délku strukového kanálku. Vlivné strukové struktury byly zkoumány pomocí ultrasonografie. Jedná se o nejvhodnější metodu na přesné pozorování vnitřních parametrů struku. Uvedená metoda hraje významnou roli při odhalování faktorů, které mohou vést ke vzniku mastitid. Na základě provedení statistické analýzy byly zjištěny střední až silné korelační vztahy mezi vnitřními strukturami struků, mléčnou užitkovostí a zdravím vemene. Výsledky ukázaly, že narůstající šířka struku zvýšila denní nádoj, ale zároveň zapříčinila zvýšení počtu somatických buněk, významně ovlivnila výskyt krve v mléce a prodloužila čas dojení. Rozměry strukové cisterny měly významný vliv na průměrný průtok mléka, který se s narůstající šířkou cisterny zvyšoval. Struky s užší stěnou byly prokazatelně méně náchylné k výskytu mastitidy a zároveň vykazovaly průměrně méně krve v mléce. Celkový počet somatických buněk se značně zvyšoval s narůstající šířkou strukové stěny a délkou strukového kanálku. S rostoucí šířkou konce struku se zvyšoval nádoj, ale zároveň prodlužoval čas dojení. Doplnění souhrnného hodnocení vemene o morfologické znaky struků by mohlo být do budoucna velkým šlechtitelským přínosem. Identifikace a případná selekce rizikových dojnic na základě morfologie vnitřních strukových struktur by sloužila jako preventivní opatření založené na principu podpory primárních obranných mechanismů struku. Vhodné utváření struku by napomáhalo předcházet vzniku intramamárních onemocnění bez ohrožení produkce mléka a celkového zdraví ve stádě.

Abstract:

Mammary gland inflammation is a persistent problem in dairy cattle and is one of the main health problems of dairy cows. Animal breeding to reduce somatic cells in milk, focusing on longevity and regular udder formation generally reduce the incidence of clinical mastitis in herds. The linear udder evaluation system focuses on controlling influential external structures. These traits are then implemented in a selection index for dairy cows. One of the main reasons for the effort to include internal teat structures in this linear evaluation is the annual advances in milking technology, milking equipment and their adaptation to mammary physiology. Our proposed scoring system, using a nine-point scale within possible biological extremes, includes five influential indicators of internal structures, namely teat width, teat cistern width, teat wall width, teat end width and teat canal length. Influential teat structures were observed using ultrasonography. This is the most suitable method to accurately measure in the internal parameters of the teat. This method plays an important role in detecting factors that can lead to mastitis. Based on the statistical analysis performed, moderate to strong correlations were found between teat internal structures, milk yield and udder health. The results showed that increasing teat width increased daily milk yield, but also caused increased somatic cell counts, significantly affected the presence of blood in milk and increased milking time. The teat cistern width had a significant effect on the average milk flow, which increased with increasing cistern width. The teats with a narrower teat wall were shown to be less susceptible to mastitis and also had less blood in the milk on average. The total number of somatic cells in milk increased significantly with increasing teat wall width and also with increasing teat canal length. As teat end width increased, milk yield increased but milking time increased. The addition of morphological teat traits to the overall udder evaluation could be of great breeding benefit in the future. The identification and possible selection of at-risk dairy cows based on the morphology of the internal teat structures would serve as a preventive measure based on the principle of supporting the primary defence mechanisms of the teat. Appropriate teat formation would help prevent intramammary disease without having any significant impact on milk production and overall herd health.

Keywords

dojnice, mastitida, strukové struktury, šlechtění, ultrasonografie

Keywords

dairy cows, mastitis, teat structures, breeding, ultrasonography

Language used: Czech

Date on which the thesis was submitted / produced: 24. 4. 2024

Thesis defence

• Date of defence: 21. 5. 2024
• Supervisor: Ing. Matúš Gašparík, Ph.D.
• Reader: Iveta Szencziová, externi

Czech University of Life Sciences Prague

Faculty of Agrobiology, Food and Natural Resources

Master programme:
Animal Production