Přirozená a polopřirozená vegetace Vizovické pahorkatiny

Bc. Irena Veselá, Ph.D.

Diplomová práce

Natural and semi-natural vegetation of the Vizovice Hills

Anotace:

Území Vizovické vrchoviny nebylo dosud podrobně fytocenologicky prozkoumáno, proto cílem této práce bylo zejména rozlišení hlavních vegetačních typů území a stanovení závislosti jejich rozšíření na podmínkách prostředí. V letech 2003–2006 jsem ve studovaném území zapsala 106 fytocenologických snímků, které jsem pomocí modifikovaného algoritmu Twinspan rozdělila do sedmi skupin lesní vegetace (Quercus robur-Allium ursinum, Alnus glutinosa, Fagus sylvatica-Luzula luzuloides, Quercus petraea agg.-Ligustrum vulgare, Quercus petraea agg.-Hieracium spp., Quercus petraea agg.-Carex pilosa, Fagus sylvatica-Carex pilosa) a šesti skupin nelesní vegetace (Cirsium oleraceum-Ajuga reptans, Poa trivialis-Cirsium arvense, Brachypodium pinnatum-Festuca rupicola, Arrhenatherum elatius-Lactuca serriola, Cirsium eriophorum-Lolium perenne, Campanula patula-Rumex acetosa). Ve srovnání s vegetací sousedních Bílých Karpat je vegetace Vizovické vrchoviny druhově ochuzená zejména o teplomilné druhy a druhy čeledi Orchidaceae, celkově je druhová bohatost společenstev nižší. Hlavní gradient ve druhovém složení lesní i nelesní vegetace jsem na základě výsledků detrendované korespondenční analýzy interpretovala pomocí Ellenbergových indikačních hodnot jako kombinovaný gradient vlhkosti, dostupnosti živin a půdní reakce. Kanonická korespondenční analýza s měřenými proměnnými potvrdila významnost faktorů pH a sklon svahu. Vztah měřeného pH a Ellenbergovy půdní reakce se ukázal u lesní i nelesní vegetace signifikantní, nicméně u nelesní vegetace s velmi nízkým korelačním koeficientem. Vyšších hodnot korelace jsem dosáhla při samostatné analýze suchých trávníků, zatímco nejvíce se od očekávaných indikačních hodnot odlišovala skupina ruderalizovaných mokrých luk. Ve vztahu druhové bohatosti k produktivitě stanoviště jsem u lesní vegetace zjistila pozitivní závislost, zatímco u nelesní vegetace negativní. Prokázala jsem také pozitivní vztah diverzity a pH půdy u lesní vegetace a suchých trávníků, zatímco u luk tomu tak nebylo.

Abstract:

Detailed phytosociological study of the Vizovice Hills was not done yet, therefore the aim of my thesis was recognition of main vegetation types in the given area and description of their occurrence depending on environmental factors. I recorded 106 phytosociological relevés in the years 2003–2006. Relevés were divided by modified divisive algorithm Twinspan into seven groups of forest vegetation (Quercus robur-Allium ursinum, Alnus glutinosa, Fagus sylvatica-Luzula luzuloides, Quercus petraea agg.-Ligustrum vulgare, Quercus petraea agg.-Hieracium spp., Quercus petraea agg.-Carex pilosa, Fagus sylvatica-Carex pilosa) and six groups of non-forest vegetation (Cirsium oleraceum-Ajuga reptans, Poa trivialis-Cirsium arvense, Brachypodium pinnatum-Festuca rupicola, Arrhenatherum elatius-Lactuca serriola, Cirsium eriophorum-Lolium perenne, Campanula patula-Rumex acetosa). Comparison with the nearby White Carpathians revealed that vegetation of the Vizovice Hills lacks some thermophilous species and especially species of family Orchidaceae, and the overall species richness is not as high as in the White Carpathians. The main gradient in species composition following Detrended correspondence analysis of forest and non-forest vegetation was interpreted using Ellenberg indicator values as combined gradient of moisture, nutrient availability and soil reaction. Canonical correspondence analysis of the directly measured variables confirmed the importance of soil pH and slope. Significant relationship between soil pH and Ellenberg indicator values for soil reaction was obtained for both types of vegetation, however, non-forest vegetation showed only weak correlation. Higher correlation coefficient was reached by separate analysis of dry grasslands, while the biggest discrepancy was apparent in the group of abandoned wet meadows. The relationship between species richness and habitat productivity was positive in forest vegetation, whereas non-forest vegetation showed negative relationship. The positive relationship between diversity and soil pH was found in forest vegetation and dry grasslands, but not in meadows.

Klíčová slova

Vizovice Hills, Czech Republic, phytosociology, grasslands, forest vegetation, gradient analysis, Ellenberg indicator values, soil pH, species richness

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 9. 5. 2007

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 4. 6. 2007
• Vedoucí: prof. RNDr. Milan Chytrý, Ph.D.

Masarykova univerzita

Přírodovědecká fakulta

Magisterský studijní program / obor:
Biologie / Systematická biologie a ekologie