Morální aspekty zahraniční politiky USA za vlády George W. Bushe optikou spravedlivé války

Mgr. Eva Duřpektová

Rigorózní práce

Moral Aspects of U.S. Foreign Policy under George W. Bush Administration Through the Lens Just War Theory

Anotace:

Morální hodnocení války není pouze aktivitou politiků, vůdců a teoretiků mezinárodních vztahů, ale setkáváme se s ním i v našich každodenních životech. Určit, zda je určitá válka spravedlivá či nespravedlivá, a zda tudíž měla či neměla být vedena, je možné pomocí kritérií teorie spravedlivé války. Ta se v průběhu mnoha staletí utvářela na základech křesťanského myšlení, filosofického uvažování, sekulárního práva, vojenských kódů a zkušeností z válek. Principy spravedlivé války se snaží omezit výskyt válek i jejich destruktivnost. Aby určitý válečný akt mohl být prohlášen za spravedlivý, musí splnit jednak kritéria spravedlivého vstupu do války - jus ad bellum (spravedlivý důvod, legitimní autorita, správný záměr, proporcionalita cílů, rozumná šance na úspěch, poslední možnost) a jednak kritéria spravedlivého vedení války - jus in bello (rozlišování, proporcionalita prostředků). V posledních letech je navíc stále větší důraz kladen na studium poválečné fáze konfliktů a její etické hodnocení v rámci jus post bellum, kdy část teoretiků zastává přístup minimalistické vindikace práv a část se přiklání k maximalistické etice odpovědnosti. Po konci studené války dochází v souvislosti s proměnou bezpečnostní situace k významným posunům ve formulaci kritérií spravedlivé války. Objevuje se revizionistický pohled na principy jus ad bellum, který považuje současné mezinárodně-právní zakotvení práva na zahájení války za neudržitelné. Usiluje proto o rozšíření chápání spravedlivého důvodu jako umožňujícího ospravedlnění preemptivní války reagující na vážné, přestože vzdálené hrozby, navrácení legitimní autority k vyhlášení války do rukou suverénních států či omezení striktního lpění na principu užití síly jako poslední možnosti. V rigorózní práci jsou studovány jednotlivé klasické i moderní interpretace nejdůležitějších premis teorie spravedlivé války, které jsou následně použity k analýze tří zásadních prvků americké zahraniční politiky během vlády George W. Bushe, a to invaze do Afghánistánu v roce 2001, Národní bezpečnostní strategie z roku 2002 a války v Iráku v roce 2003. Je studován soulad a vzájemné ovlivňování moderních kritérií spravedlivé války s americkou bezpečnostní koncepcí a prokázána přítomnost morálního uvažování v zahraniční politice USA za Bushovy administrativy. V americké strategii vůči Afghánistánu a Iráku je odhalena přítomnost revidovaných kritérií spravedlivého důvodu, legitimní autority, poslední možnosti a maximalistického přístupu k jus post bellum. Na případu války v Iráku je zkoumáno dodržování principů spravedlivého vedení války se závěrem, že americká strategie využila své technologické výhody a snažila se snížit pravděpodobnost ohrožení a smrti civilistů stanovením pevných pravidel vedení boje vycházejících z etického pojetí války, ovšem nevyhnula se některým negativním projevům moderního způsobu armádního velení, které je založeno především na snaze minimalizovat ztráty vlastních vojáků.

Abstract:

The moral evaluation of war is an activity reserved not only for politicians, leaders and theorists of international relations, but we encounter it also in our everyday life. In order to determine whether a particular war is just or unjust, and therefore whether or not it should have been conducted, you can use the criteria of just war theory. The theory has been formed over many centuries on the foundations of Christian thought, philosophical reflection, secular law, military codes and the experience of war. The principles of just war try to limit the incidence of wars and their destructiveness. For an act of war to be declared just, it must first meet the criteria for just entry into war - jus ad bellum (just cause, legitimate authority, right intent, proportionality of ends, reasonable prospect of success, last resort) as well as the criteria for fair conduct of war - jus in bello (discrimination, proportionality of means). In recent years more and more emphasis has been on the study of the post-war phase of a conflict and its ethical evaluation within jus post bellum. Part of the theorists of just war take a minimalist approach of the vindication of rights and part incline to a maximalist ethics of responsibility. After the end of the Cold War we have seen, in relation to the transformation of the security situation, significant shifts in the formulation of just war criteria. There has appeared a revisionist view of the principles of jus ad bellum, which considers the current international legal specification of the right to start a war unsustainable. Therefore its supporters seek to extend the understanding of just cause to allow for the justification of a preemptive war in response to a serious, even if remote, threat, to return legitimate authority to declare war into the hands of sovereign states or to reduce the strict adherence to the principle of the use of force as a last resort. The thesis presents various classical and modern interpretations of the main premises of the theory of just war, which are then used for an analysis of the three fundamental elements of U.S. foreign policy under the George W. Bush administration - the invasion of Afghanistan in 2001, the National Security Strategy of 2002 and the War in Iraq in 2003. The thesis deals with the compliance and interaction of modern criteria of just war with U.S. security policies and it reveals evidence of the presence of moral thinking in U.S. foreign policy under the Bush administration. In the U.S. strategy in Afghanistan and Iraq the presence of the revised criteria of just cause, legitimate authority, last resort and a maximalist approach to jus post bellum is demonstrated. The methods used in waging the war in Iraq are examined according to the principles of jus in bello with the conclusion that the American strategy utilized its technological advantage and strove to reduce the likelihood of civilian deaths by setting rigid rules of warfare based on an ethical approach to war, but did not escape some negative symptoms of the modern command, which is based primarily on an attempt to minimize the loss of own soldiers.

Klíčová slova

spravedlivá válka, jus ad bellum, jus in bello, jus post bellum, George W. Bush, válka v Afghánistánu, válka v Iráku

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 29. 8. 2011

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 15. 9. 2011
• Oponent: doc. PhDr. Oldřich Bureš, Ph.D., PhDr. Petr Suchý, Ph.D.

Masarykova univerzita

Fakulta sociálních studií

Rigorózní řízení / obor:
Mezinárodní teritoriální studia / Mezinárodní vztahy