Freedom of choice? Balancing paid work and caregiving in the Czech Republic

PhDr. Jana Válková

Disertační práce

Anotace:

Předložená práce se zaměřuje na politiky péče o děti a rovnováhu pracovního a rodinného života z pohledu různých aktérů. Rovnováha mezi pracovním a rodinným životem je zde konceptualizována jako akční systém, ve kterém je rovnováha mezi prací a pečovatelskými závazky mediována dostupnými zdroji a institucionálním rámcem. Politika péče o děti je považována za zásadní pro sladění pracovního a soukromého života, a to jak z hlediska politických opatření (zdrojů), tak z hlediska jejich regulace a implementace (řízení). Rozvoj politik a míra reakce na rostoucí tlak potřeb zajistit péči o děti se děje v interakci mezi politiky, institucemi a širokou veřejností. Hlavním cílem této disertační práce bylo pochopit komplexní interakce v akčním systému rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem a naším cílem bylo prozkoumat, jak je politika péče o děti jako zdroj rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem utvářena vzájemným působením politických činitelů a aktérů v řízení politiky péče o děti (institucí), jak politika péče o děti rozvíjí rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem u rodičů malých dětí a zda rovnováha/konflikt mezi pracovním a soukromým životem ovlivňuje kvalitu života rodičů malých dětí. K těmto interakcím mezi politikou péče o děti a rovnováhou mezi pracovním a soukromým životem rodičů malých dětí se přistupuje prostřednictvím diskursů zapojených agentů - politických aktérů a aktérů v řízení a poskytování politiky péče o děti, prostřednictvím výroků rodičů dětí v předškolním věku o preferencích a reálných strategiích péče o děti, a analýzou postojů veřejnosti k zaměstnávání rodičů, genderové rovnosti a péči o děti. V souladu s institucionální teorií, zejména diskurzivním institucionalismem, jsme prostřednictvím diskursů zkoumali, jak aktéři vytvářejí politiku péče o děti a jak politika péče o děti formuje rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem v praxi rodin. Abychom na tyto otázky odpověděli, použili jsme smíšenou výzkumnou strategii, která nám umožnila aplikovat kvalitativní přístupy, abychom hlouběji prostudovali diskurzy, a to jak v písemných politických dokumentech, tak prostřednictvím provedených rozhovorů, a kvantitativní přístupy při analýze postojů veřejnosti k zaměstnávání rodičů, rovnosti žen a mužů a péči o děti a při řešení dopadů rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem na kvalitu života rodičů předškolních dětí. Zjištění této práce týkající se interakce různých úrovní v oblasti tvorby politik péče o děti v České republice svědčí o politické zpětné vazbě (policy feedback), která poměrně silně utváří postoje rodin s povinnostmi péče o děti. Zdá se, že nedávné změny v politice péče o děti byly způsobeny spíše změnou v politickém myšlení a potřebou vyřešit mezery v politice péče o děti, jako je špatné propojení vícerychlostního rodičovského příspěvku se systémem služeb péče o děti, právní nejistota jeslí a chybějící právní rámec pro péči o nejmladší děti. Tvůrci politik, investoři a regulátoři v oblasti politik péče o děti na nižších úrovních řízení veřejné správy, stejně jako někteří poskytovatelé péče, se z určitého hlediska zdráhají přijmout tyto změny. Konkrétně je na místní úrovni vyvinuto malé úsilí za účelem rozšíření služeb pro děti do tří let, částečně také kvůli tomu, že tyto potřeby nejsou ze strany rodin dostatečně artikulovány. Rodiny mají tendenci formulovat a přizpůsobit své strategie sladění povinností v oblasti práce a péče tak, aby odpovídaly stávajícím politickým řešením, namísto toho, aby zvýšily tlak na tvůrce politik za účelem rozvinutí s

Anotace:

lužeb, které by lépe vyhovovaly jejich potřebám. Tento mechanismus zachycují i zainteresovaní aktéři na národní úrovni, kteří mají za cíl podporovat rozvoj dětských skupin a mikro-jeslí s nadějí na následné zvýšení poptávky po těchto zařízeních. Zdá se, že celkový ekosystém politiky péče o děti, ve kterém interagují příslušní aktéři, je uzavřen v suboptimální rovnováze, kde familialistická politika formuje každodenní praxi slaďování placené práce a péče o malé děti. Učiní-li tvůrci politik nesmělé kroky k zajištění institucionální péče o nejmladší (dětské skupiny, jesle, mini-jesle), tyto kapacity péče o děti nezůstanou dlouho bez povšimnutí a rodiče je používají k zajištění péče o své děti. I přes některé signály změny politického myšlení v posledních letech však skutečná změna směrem k volitelnému familialismu, který podporuje formální i neformální péči o děti, a tím také svobodu volby při slaďování placené práce a péče o děti, ještě není na dosah.

Abstract:

The presented thesis focuses on childcare policies and work-family balance from the perspectives of various actors. Work-family balance is conceptualised here as an action system in which the equilibrium between work and care duties is moderated by the available resources and societal governance. Childcare policy is considered to be crucial for work-family balance both in terms of policy measures (resources) and their design and delivery (governance). The development of policies and the level of responsiveness to the problematic pressure of growing caring needs happens within the interaction between politics, policies and general public. The overall objective of this dissertation was to provide understanding of complex interactions in the work-family balance action system. We aim to examine how childcare policy as a resource for work-family balance is shaped through interactions of political actors and actors in childcare policy governance and delivery (institutions), how childcare policy nurtures work-family balance in social practices of parents of young children and whether the work-family balance/conflict affects the wellbeing of parents of young children. These interactions between childcare policy and work-family balance in social practises of parents of young children are accessed through the discourses of involved agents – political actors and actors in childcare policy governance and delivery, through utterances of parents of children in preschool age on preferences and real practices in caring for their children, and public attitudes on parents’ employment, gender equality and childcare. In line with institutional theory, particularly discursive institutionalism, we explored through discourses how the involved agents shape the childcare policy and how childcare policy shapes work-family balance in practice of families. In order to answer these questions, we have employed a mix-method research strategy which has allowed us to apply qualitative approaches in order to study the discourses in depth, both in the written political documents and through the conducted interviews, and quantitative approaches while analysing public attitudes towards parents’ employment, gender equality and childcare, and when addressing effects of work-family balance on wellbeing of family caregivers. The findings of this thesis regarding the interaction of various levels in Czech childcare policy-making give evidence of policy feedback rather strongly shaping the attitudes of families with childcare responsibilities. It appears that recent changes in childcare policy were driven rather by the change in political thinking and by pending policy gaps, such as the poor connection of multi-speed parental leave to the availability of childcare services, legal uncertainty of nurseries and a missing legal framework for the care of the youngest children. Policy-makers, funders and regulators at lower levels of governance, as well as some care providers remain from a certain perspective to be quite reluctant to accept these changes. Specifically, little action takes place at the local level to expand services for children below three, partly due to the fact that such needs of families are poorly articulated from their side. Families tend to formulate their strategies and adjust the balancing of their work and care responsibilities to fit the existing policy solutions, instead of increasing pressure on policy-makers to develop services that would better meet their needs. This mechanism is also captured by the stakeholders at the national level, who aim to support the development of childcare groups and micro-nurseries, currently dependent on ESF funding, with the hope of raising the demand for these facilities. The overall childcare policy eco-system in which the relevant actors interact seems to be locked in a suboptimal equilibrium where familialistic policies shape everyday practice of balancing work and caring for young children. When timid st

Abstract:

eps are taken by policy makers towards providing institutional childcare for the youngest (childcare groups, nurseries, mini-nurseries), such childcare capacities do not stay unnoticed for long and parents use them to ensure care for their children. However, yet despite some signals of changed political thinking in the recent years, the real change towards optional familialism supporting both formal an informal childcare, thus fostering the freedom of choice in balancing paid work and childcare, is not yet at the fingertip.

Keywords

Rovnováha mezi prací a rodinou, politika péče o děti, diskurz, diskurzivní institucionalismus Work-life balance, childcare policy, discourse, discursive institutionalism

Jazyk práce: angličtina

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 24. 5. 2021

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 12. 7. 2021
• Vedoucí: prof. PhDr. Tomáš Sirovátka, CSc.
• Oponent: doc. Mgr. et Mgr. Adéla Souralová, Ph.D., Ass. Professor Ivana Dobrotić

Masarykova univerzita

Fakulta sociálních studií

Doktorský studijní program / obor:
Sociální politika a sociální práce / Sociální politika a sociální práce