Bezpečnostní situace a její vliv na cestovní ruch se zaměřením na jednání orgánů veřejné správy

Kateřina Martíšková

Diplomová práce

Tourism and security situation with a focus on public administration

Anotace:

Cestovní ruch přináší užitky v podobě příjmů národního hospodářství, uspokojuje potřeby jednotlivců a napomáhá k vzájemnému porozumění a míru mezi národy, čímž ovlivňuje blahobyt lidské populace a přímo či nepřímo tak vstupuje do životů většiny obyvatel. Jedná se však o jedno z nejzranitelnějších odvětví národního hospodářství, reagující na změny v bezpečnostní situaci úměrně se změnami v percepci rizikovosti destinace. Výzkum i odborná literatura naznačují, že z různorodé škály bezpečnostních hrozeb, mohou tuto percepci nejvíce ovlivnit hrozby antropogenního původu, jako jsou válečné konflikty, občanské nepokoje či terorismus. Nestabilita na Blízkém východě a v Africe mají za následek zvýšení těchto hrozeb i v Evropě a státech bezprostředně sousedících, což s sebou přináší zvýšený zájem orgánů veřejné správy, podnikajících kroky cílící na zvýšení bezpečnosti obyvatelstva. Práce se blíže zaměřuje na praktické příklady bezpečnostních krizí a na ně navázaného jednání orgánů veřejné správy ve vybraných zemích Tunisku, Francii, Egyptě, Německu, Řecku a Turecku, které jsou doplněné daty z provedeného dotazníkového šetření, s cílem pokusit se porozumět motivům chování potenciálních účastníků cestovního ruchu při výběru cílové destinace s ohledem na změny v bezpečnostní situaci. Ukazuje se však, že obdobné narušení bezpečnosti státu, s sebou nenese proporční změnu v příjezdovém cestovním ruchu ve všech státech srovnatelně. Více než objektivní míra rizika tedy může cestovní ruch ovlivnit míra rizikovosti vnímané. Orgány veřejné správy tak v případě zabudované negativní image destinace v povědomí veřejnosti, nemají v krátkodobém horizontu přílišnou moc ovlivnit tuto vnímanou rizikovost.

Abstract:

Tourism provides benefits in the form of income from the national economy, satisfies individual needs and promotes mutual understanding and peace, which affects the well-being of the human population. So tourism directly or indirectly affects the lives of the majority of the population. However, it is one of the most vulnerable sectors of the national economy which depends on the changes in the security situation in proportion to changes in the perceived risk of the destination. Research and specialized literature suggest that anthropogenic based security threats are a group which can cause one of the most negative perception affect. This group of threats includes for example war conflicts, civil unrest or terrorism. Instability in the Middle East and in Africa have led to an increase in these threats both in Europe and the immediate neighboring countries, which has led to an increased interest from public authorities taking measures aimed at increasing the safety of the population. The paper focuses on practical examples of security crises and related acts of public administration in selected countries Tunisia, France, Egypt, Germany, Greece and Turkey. Information is supplemented by data from the questionnaire survey, in order to try to understand the motives of behavior of potential tourists when selecting a destination with regard to changes in the security situation. However, it seems that a similar security breach does not entail a proportional change in inbound tourism in all countries by a comparable way. More than an objective degree of risk, can tourism influenced the level of perceived risk. In the case of embedded negative image of the destination, public authorities do not have too much influence on this perceived risk in the short term.

Klíčová slova

volný pohyb osob, krizové řízení, bezpečnostní opatření, cestovní ruch, veřejná správa

Keywords

free movement of persons, security measures, public administration, crisis management, tourism

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 18. 2. 2017

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 14. 9. 2017
• Vedoucí: Helena Mitwallyová
• Oponent: Jan Vláčil

Vysoká škola ekonomická v Praze

Magisterský studijní program / obor:
Ekonomie a hospodářská správa / Veřejná správa