Domácí ošetřovatelská péče u poúrazových stavů se zaměřením na psychiku a komunikaci

Bc. Ludmila Jansová

Bakalářská práce

Post- traumatic home care, focused on psychology and communication

Anotace:

Úvod. Ústavní péče o poúrazové klienty není jedinou variantou jejich následného ošetřování. Zejména starší klienti, kteří takto bývají dlouhodobě hospitalizováni ocení možnosti domácí péče i v péči o poúrazový stav. Nedílnou součástí této péče je empatická komunikace s klientem, zaměřující se na pochopení jeho pocitů z nich vyplývajících potřeb. Pokud nedojde k tomuto pochopení, vyvstávají mezi sestrami domácí péče a jejich klienty náročné situace, na jejichž řešení musejí být sestry dostatečně komunikačně vybavené. Metody. Pro zjištění míry využití domácí péče pro následnou péči o poúrazové stavy byla využita analýza veřejně přístupných dokumentů Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR o domácí péči a ošetřených zraněných pacientech. Při zjišťování konkrétních podrobností jsme se obrátili celkem na 10 poskytovatelů domácí péče, z nichž 3 souhlasili s účastí. Respondenty kvalitativního rozhovoru bylo celkem 10 sester domácí péče. Výsledky. Poúrazová domácí péče dlouhodobě zaujímá asi 10 % z veškeré poskytované domácí péče v ČR. Nejčastěji se setkáváme s klienty staršími 65 let, po zlomenině trochanteru femuru, případně jiné zlomenině, případně u stejné skupiny s dramatickým rozvinutím banálního zranění (odřenina, puchýř) v důsledku působení přidruženého onemocnění (rozvinutí povrchového zranění do nekrózy z důvodu kardiovaskulárního onemocnění apod.). Dalšími poúrazovými klienty domácí péče jsou mladší dospělí lidé po dopravní havárii, kde se lze setkat i s případy coma vigile. Specifickou částí domácí péče o klienty v poúrazovém stavu je úprava prostředí (např. zapůjčení kompenzačních pomůcek), ošetřovatelská rehabilitace a komunikace s rozrušenými klienty, či s jejich rodinami. Závěr. Předpoklady o výjimečnosti využití domácí poúrazové péče pro systémovou péči o tyto klienty byl potvrzen. Předpoklad o specifičnosti průběhu, intervencí a překážek v poskytování této péče byl potvrzen jen částečně, průběh poskytování poúrazové péče byl shledán obdobným průběhu ostatních návštěv domácí péče. Existence specifických nároků na komunikační dovednosti sester u poúrazové péče byla potvrzena. Je jimi vysoká míra projevené empatie a porozumění krizové životní situaci, společně se schopností řešit náročné komunikační situace. Předpoklad o potřebě absolvování speciální výuky komunikace v domácí péči, který by přímo cílil na tyto komunikační dovednosti se nepotvrdil.

Abstract:

Background. Institutional care in not the only option for nursing the post-traumatic patients. Especially elderly patients, who mostly are, after an injury, hospitalised in longer terms, appreciate the possibilities of post-traumatic home-care. Great part of this care compounds of empathic communication with the client, focusing on understanding client’s opinions, feelings and needs, as when the understanding for client lacks, communication problems occur. Home-care nurses have to be skilled enough to solve these communication problems. Methods. For getting the valid results on post-traumatic home-care use, analysis of public statistic data about home-care and surgical traumatic patients from ÚZIS was used. When searching for more specific information, we asked 10 home-care providers to participate, out of which 3 agreed. In total there were 10 respondents in our qualitative interviews. Results. Post-traumatic home- care makes about 10 % of all home-care provided in CZ. The most frequented clients are elderly people (over 65 years) with broken femoral neck, or another bone, in the same age group we also often meet the dramatic progression of banal injury (blister or abrasion) due to associated illness (like progression form abrasion to necrosis due to cardiovascular disease). Other clients are younger people after a traffic accident, in which case nurses may face coma vigile cases. It was found, that specific part of post-traumatic care is arranging the closest living environment (like furniture, carpets, bathroom etc.), nursing rehabilitation and communication with psychically altered patients and their families. Conclusions. Assumption about post-traumatic home care being used exceptionally was confirmed. Assumption about the uniqueness of the nursing process, interventions and difficulties faced during nursing these patients was not confirmed entirely, as the process was found almost alike any other home-care nursing process. Existence of specific requirements on communication skills of nurses caring post-traumatic patients in home-care was confirmed. The identified skills were: high rate of empathy and understanding for crisis in life-situation, as well as ability to deal with and solve difficult communication situations.

Klíčová slova

Domácí péče, poúrazová péče, komunikace, pacientovo pojetí nemoci Home care, post-traumatic care, communication, patient's perception of disease

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 9. 5. 2018

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 11. 6. 2018
• Vedoucí: PhDr. Jana Severová, CSc.
• Oponent: Mgr. Dana Dolanová, Ph.D.

Masarykova univerzita

Lékařská fakulta

Bakalářský studijní program / obor:
Ošetřovatelství / Všeobecná sestra