Tracing The Origins Of Eucharistic Magic: On the Role of Cognitive Attraction in the Cultural Transmission of Collective Rituals

Mgr. Vojtěch Kaše, Ph.D.

Disertační práce

Anotace:

V této dizertační práci analyzuji proces postupné ritualizace raně křesťanského stolování v prvních čtyřech stoletích n.l., který nahlížím v provázanosti s narůstající popularitou věr v nadpřirozenou kvalitu konzumovaného jídla. Obhajuji zde obecnou hypotézu, podle níž je dlouhodobá dynamika kolektivních rituálů do značné míry ovlivňována tím, jak jsou konkrétní rituální formy atraktivní pro lidskou kognici, a že tento aspekt může mít ještě důležitější dopad na úspěšnost konkrétních rituálních forem než to, jak je daný rituál vhodný k plnění různých sociálních funkcí. Poté co stručně představím relevantní kognitivní teorie rituálu (kapitola 1) a předestřu zvolenou perspektivu kognitivní historiografie (kapitola 2) se obrátím k historickým pramenům. Stopováním věr v nadpřirozenou kvalitu konzumovaného jídla v pramenech ze čtvrtého a třetího století se ukáže jasným, že tyto víry nemohou být vysvětleny s odvoláním na změny spojené s takzvaným „Konstantinovským obratem“ (kapitola 3). Proto se v kapitole 4 obrátím k procesu postupné ritualizace raně křesťanského stolování v prvních dvou stoletích. Abych zdůraznil specifika svého přístupu v kontrastu k praxi běžné v soudobém novozákonním bádáním, rozvinu jej v 5. kapitole detailně s využitím tradice tzv. „Večeře Páně“ u Pavla z Tarzu. V 6. kapitole se vracím zpět na teoretickou rovinu, a to když představuji výpočetní model kulturního přenosu rituálu, který je postaven právě s odkazem na předložené historické analýzy.

Abstract:

In this thesis, I analyze the process of the gradual ritualization of early Christian meals in the first four centuries CE as accompanied by the increasing popularity of beliefs in the supernatural quality of the meal elements. I advocate a general hypothesis that the long-term cultural dynamics of repetitive collective rituals is to a substantial extent driven by how they attract human cognition, an aspect which is at least as important for cultural success of concrete ritual forms as how these ritual forms are designed in respect to fulfill particular social functions. After offering a short sketch of relevant cognitive theories of ritual (Chapter 1) and introducing the perspective of cognitive historiography (Chapter 2), I turn to the historical evidence. Tracing back in time the emergence of beliefs in the supernatural quality of the meal elements in the sources from the fourth and third century, it becomes evident that these beliefs cannot be explained by a reference to changes associated with the “Turn of Constantine” (Chapter 3). Therefore, in Chapter 4, I turn to the process of gradual ritualization of early Christian meal practices over the first two centuries. To emphasize the specificity of my approach in comparison to other trends in contemporary New Testament scholarship, in Chapter 5 I elaborate my approach in detail in respect to the Lord’s Supper tradition in Paul. In Chapter 6, I move back on a more theoretical level, while introducing a computational model of the cultural transmission of rituals, which is partly based on the historical process under scrutiny.

Keywords

Early Christianity, Early Christian Meal Practices, Eucharist, Eucharistic Magic, Cognitive Historiography, Cognitive Ritual Theory, Cultural Transmission of Rituals, Ritual Efficacy, Theory of Magic, Social Simulations, rané křesťanství, raně křesťanské stolování, eucharistie, eucharistická magie, kognitivní historiografie, kognitivní teorie rituálů, kulturní přenos rituálů, rituální účinnost, teorie magie, sociální simulace

Jazyk práce: angličtina

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 25. 2. 2019

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 15. 3. 2019
• Vedoucí: PhDr. Dalibor Papoušek, Ph.D.
• Oponent: prof. Thomas Kazen, prof. Luther H. Martin

Masarykova univerzita

Filozofická fakulta

Doktorský studijní program / obor:
Filozofie (čtyřleté) / Religionistika