Souvislost motorické a senzorické laterality a směru chlupového víru u psa domácího (Canis familiaris)

Bc. Martina Korejtková

Master's thesis

Relationship between motor, senzoric and structural laterality in the domestic dog (Canis familaris)

Anotácia:

Diplomová práce „Souvislost motorické a senzorické laterality a směru chlupového víru u psa domácího (Canis familiaris)“ byla rozdělena na dvě části. V první části diplomové práce byla zpracována literární rešerše na téma lateralita u všech živočichů. Pojem lateralita značí, že tělo není funkční na obou stranách stejně, ale jedna ze stran je ve svém používání upřednostňována. Toto platí, ať už se jedná o preference v používání hrudních či pánevních končetin, ale i pro zrakový či sluchový orgán (Kumar et al. 2012). Lateralita byla po dlouhou dobu považována za jedinečnou vlastnost, kterou disponovali pouze lidé (Rogers & Andrew 2002). V průběhu času se však dospělo k názoru, že tato domněnka byla mylná. Lateralita byla pozorována u velké části živočichů napříč celou živočišnou říší. Určitým způsobem byli lateralizované ryby (Cantalupo et al. 1995a), obojživelníci (Robins et al. 1998), plazi (Hews et al. 2004), ale i ptáci (Alonso 1998) a savci (Versace et al. 2007). A to jak zástupci žijící ve volné přírodě (Karenina et al. 2010), tak i druhy zvířat chované na farmách, například osli (Zucca et al. 2011). V souvislosti s lateralitou jsme hovořili o druzích pro nás exotických, jakými byli například sloni (Giljov et al. 2017), ale i o zástupcích živočišné říše, se kterými se mnozí z nás setkáváme denně v podobě našeho nejlepšího přítele. Ano, řeč byla o psovi domácím (Canis familiaris Linnaeus, 1758). V nedávné době australští vědci Tomkins et al. (2012b) zjistili, že motorickou lateralizaci u psa lze určit pomocí směru, jakým se stáčí chlupový vír umístěný na psí hrudi. Pokud byl tento vír rostoucí směrem, jakým ukazují ručičky na hodinách, byl tento jedinec pravák ve first stepping testu. Tyto poznatky by mohly najít uplatnění při určování vhodných adeptů k výcviku na vodicího psa. Praktická část této práce byla zaměřená na ověření těchto poznatků: vlivu motorické laterality na směr růstu chlupového víru na psí hrudi. Motorická lateralita byla ověřována pomocí tří různých testů „first stepping“ testu, „kong“ testu a „tape“ testu. Testování se zúčastnilo celkem 61 jedinců psa domácího patřících ke 4 odlišným plemenům. Konkrétně se jednalo o tato plemena: německý boxer, dalmatin, kříženci jack russell teriéra a bígl. Z výzkumu vyplynuly tyto skutečnosti: preference končetin se odlišovala v závislosti na použité metodě. Jako signifikantně závislý na lateralitě psa vyšel pouze vír rostoucí proti směru hodinových ručiček pro lateralitu vypočítanou z hodnot získaných z kong testu. Na tuto lateralitu mělo ale vliv jak pohlaví, tak plemeno, a do hry vstoupila i interakce pohlaví x plemeno. Všechny tyto proměnné byly signifikantní. Nebyla potvrzena stanovená hypotéza. Výsledky získané v diplomové práci se se studií Tomkins et al. (2012b) neshodovaly.

Abstract:

The diploma thesis „Relationship between motor, senzoric and structural laterality in the domestic dog (Canis familiaris)“ was divided into two parts. The literature research on the topic of laterality in all animals was compiled in the first part of this thesis. The term laterality means that body functions are not the same on both sides, but one side is preffered in its use. This is true, be it for the preference in the use of anterior limbs or pelvic limbs, but also for the visual and auditory organ (Kumar et al. 2012). For a long time, laterality had been considered a unique feature possessed by human beings only (Rogers & Andrew 2002). However, in the course of time, it was concluded that this assuption was wrong. Laterality was observed in a large number of animals across the whole animal kingdom. Not only fish (Cantalupo et al. 1995a), amphibians (Robins et al. 1998), reptiles (Hews et al. 2004), but also birds (Alonso 1998) and mammals (Versace et al. 2007) were lateralized in a certain way. This was true not only for wild animals (Karenina et al. 2010) but also for species kept on farms, for example donkeys (Zucca et al. 2011). In connection with laterality, we told about species which were exotic for us, for example elephants (Giljov et al. 2017), but also about members of the animal kingdom which many of us meet every day as our best friend. Yes, we spoke about the domestic dog (Canis familiaris Linnaeus, 1758).Recently, Australian scientists Tomkins et al. (2012b) reported that motor laterality in the dog can be determined by the direction in which the whorl on the dog´s chest rotates. If this whorl grew in the clockwise direction, such a dog was right-handed in first stepping test. These findings could be used in the selection of suitable candidates for the training of assistance dogs. The practical part of this thesis focused on the verification of these findings: the influence of motor laterality on the direction of the hair whorl growth on the dog´s chest. Motor laterality was tested by three different methods (first stepping test, kong test, tape test). 61 representatives of a species domestic dog belonging to four different breeds took part in this testing. This individuals belonged to 4 different breed. Specifically, they belonged to the following breeds: German boxer, Dalmatian, crossbreeds of Jack Russell terrier, and Beagle. The research brought the following findings: the preference of limbs differed according to the method used. Only the whorl which grew counter-clockwise was significant in terms of laterality calculated from the data from the kong test. However and breed had an influence on laterality and what was more, the interaction sex x breed played a significant role. All of these variables were significant. The entered hypothesis was not confirmed. All of these findings did not conform to those discovered in the study Tomkins et al. (2012b).

Kľúčové slová

pes, lateralita, chlupový vír

Keywords

laterality, dog, hair whorl

Jazyk práce: Czech

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 13. 4. 2019

Obhajoba závěrečné práce

• Vedúci: prof. Ing. Luděk Bartoš, DrSc.

Czech University of Life Sciences Prague

Faculty of Agrobiology, Food and Natural Resources

Master programme / odbor:
Animal Science / Companion Animal Management