American-Yugoslav Culture Exchange: How American and Traditional Albanian Music Impacted the Rise of Albanian Hip-Hop in Kosovo

Bc. Fatijon Mujku

Bakalářská práce

Anotace:

Tato práce studuje vzestup albánského hip-hopu v Kosovu, jak rappeři sloučili hodnoty, které zavedly hip-hopové základy, jako je Tupac Shakur s modernizovanou interpretací hodnot nese v tradiční albánské hudbě, a proč a jak Afroamerický žánr jako hip-hop rezonoval s a byla vybrána kosovskými albánskými hip-hopovými průkopníky, jako je skupina NR a jejich předskokani BimBimma a ErgeN, duo Kaos a sólové vystupování jako Lyrical Son a Lluni. Toho bylo dosaženo prostřednictvím hodnocení americké veřejnosti taktiky diplomacie v Jugoslávii během studené války, která se snažil povzbudit občany komunistů a socialistů země, aby rozvinuly více západně orientované názory ty, které nařídil stát. Využití jazzu předvedeno největší úspěch, jak přinesli afroameričtí jazzoví umělci mnoho emocí souvisejících s jejich bojem a touhou po sebeurčení v Americe, které bylo historicky zrušeno takové uznání. Záměr americké veřejnosti diplomacie pak ukazuje výsledky u kosovských Albánců během jejich institucionální špatné zacházení v Jugoslávii v osmdesátých letech a devadesátá léta, jako Amerika jako národ a jako kulturní síla během boje zmocnil mnoho Albánců. Poté následuje uvedení kontextu albánských problémů populace v Kosovu čelila v historickém smyslu oběma pod jugoslávskou vládou, jako je nucená asimilace, emigrace, a potlačování kultury a médií a po válce v Kosovu prostředí, protože mladí lidé jsou chyceni v úlovku 22 ekonomické situaci s nezaměstnaností, pracovními zkušenostmi a kvalitou vzdělávání. Dále nedostatek motivace k aktivismu resp občanské iniciativy, vysoká touha po emigraci a korupce jsou kryty. Tyto problémy jsou pro čtenáře, aby v nich měli jasno myšlenku témat pokrytých albánskými hip-hopovými umělci v Kosovo. Závěrečná hlavní kapitola je pak zakončena představením briefu přehled vzestupu hip-hopu, cílení policií stoupenci hip-hopu a hodnoty, které se nesly dílo Tupaca Shakura. To je paralelní se vzestupem tradiční albánská hudba na počátku dvacátého století a jaké hodnoty umělci té doby nosili, které zastávali albánskou identitu vůči jejich sousedním zemím, uznání boje albánského lidu a volání za odstupné v těžkých časech. Tyto hodnoty společně pak vyvrcholily vzestupem albánského hip-hopu v Kosovo, kde se používal albánský dialekt Gheg, sociální komentář k problémům, kterým lidé čelí, vyzývá aktivismus a popisy negativních návyků jednotlivců v Kosovu, které lze použít jako argument brání lidem dostat se z tohoto boje ocitnou se v.

Abstract:

This work studies the rise of Albanian hip-hop in Kosovo, how rappers merged values set in place by hip-hop staples like Tupac Shakur with a modernized interpretation of values carried in traditional Albanian music, and why and how an African American sourced genre like hip-hop resonated with and was chosen by Kosovar Albanian hip-hop pioneers like the group NR and their frontrunners BimBimma and ErgeN, the duo Kaos, and solo acts like Lyrical Son, and Lluni. This was accomplished through a review of America’s public diplomacy tac-tics in Yugoslavia during the Cold War, which sought to encourage citizens of com-munist and socialist countries to develop more Western oriented views away from those mandated by the state. The employment of jazz showcased the most success, as African American jazz performers carried many emotions related to their strug-gle and desire for self-determination in America that has historically revoked them of such recognition. The intent of America’s public diplomacy then shows results in Kosovar Albanians during their institutional mistreatment in Yugoslavia in the eighties and the nineties, as America as a nation and as a cultural force empowered many Albanians during the struggle. This is then followed by giving context to issues the Albanian population in Kosovo has faced in both a historical sense under Yugoslav rule, such as forced assimilation, emigration, and suppression of culture and media, and in a post-Kosovo War the setting, as the youth are caught in a Catch 22 economic the situation with unemployment, work experience, and quality of education. Furthermore, lack of motivation for activism or civic initiatives, the high desire for emigration, and corruption are covered. These issues are for readers to have a clearer the idea of the topics covered by Albanian hip-hop artists in Kosovo. The final body chapter then concludes by presenting a brief overview of the rise of hip-hop, the targeting by police of hip-hop followers, and the values that were carried through the work of Tupac Shakur. This is paralleled with the rise of traditional Albanian music in the early twentieth century and what values artists of the time carried, those being upholding the Albanian identity to their neighboring countries, acknowledgment of the struggle of the Albanian people and calls for per-severance against in trying times. These values together then culminated into the rise of Albanian hip-hop in Kosovo, which carried the usage of the Albanian Gheg dialect, social commentary on issues facing the people, calls for activism, and callouts of negative habits carried by individuals in Kosovo that can be used as an argument of holding back the people from getting out of this struggle they find themselves in.

Keywords

Albanian, Kosovo, Traditional Albanian Music, Hip-Hop, Cold War, America, Public Diplomacy

Jazyk práce: angličtina

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 25. 5. 2022

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 9. 6. 2022
• Vedoucí: B.A. Jeffrey Alan Vanderziel
• Oponent: Mgr. Olga Zörnerová

Masarykova univerzita

Filozofická fakulta

Bakalářský studijní program / obor:
English Language and Literature / English Language and Literature