Porovnání systémů selektivního zaprahování dojnic s ohledem na zdraví vemene a kvalitu mléka

Bc. Tereza Bláhová

Diplomová práce

Comparison of selective dry cow treatment systems with regard to udder health and milk quality

Anotace:

Selektivní zaprahování je jednou ze sledovaných oblastí v souvislosti s Nařízením EP a Rady EU 2 19/6 o veterinárních léčivých přípravcích. Cílem je snížit užívání antibiotických preparátů v chovech zvířat kvůli zvyšující se antibiotické rezistenci a neomezit přitom welfare zvířat. Tomu by měl pomoci popis správného provedení zaprahování a určení kritérií, které se na základě shromážděných informací vyhodnocují. Cílem práce bylo provést a vyhodnotit pokus porovnávání různých systému selektivního zaprahování na různých farmách za různých podmínek. Dílčím cílem bylo vypracovat literární rešerši zaměřenou na jeho popis, výběr kritérií a optimalizaci těchto systémů. Do pokusu byly zařazeny 4 farmy holštýnských krav (n=255 dojnic) s různými systémy selektivního zaprahování. U zvířat v testu byly sledovány způsoby zaprahnutí, užitkovost, zdraví vemene a kvalita mléka po otelení. Statistické vyhodnocení bylo provedeno v programu SAS 9.4. Testované dojnice se svou průměrnou užitkovostí 43,49 kg/den řadily mezi průměr až nadprůměr ČR, PSB před otelením činil 189 000 buněk/ml, což je v rámci ČR dobrý výsledek. S obsahem tuku a bílkovin všechny farmy spadaly do republikového průměru (T=4,02 %, B=3,43 %). V rámci korelační analýzy jsme zjistili, že výskyt mastitid v předchozí laktaci a PSB před zaprahnutím byly silně korelované na vícero farmách, stejně jako průměrný nádoj s nádojem z 1. KU. Výskyt mastitid v předchozí laktaci nebo PSB s obsahy složek v mléce po otelení naopak žádné průkazné vztahy neukázaly. Statistická průkaznost byla vyhodnocena ve vlivu použitých preparátů při zaprahování na PSB po otelení. Stejně tak systém a způsob zaprahování měly vliv na nádoj průměrný i z 1. KU a jejich rozdíly byly statisticky významné. Předpoklad průkazných rozdílů mezi porovnávanými systémy selektivního zaprahování na výskyt mastitid a zdraví vemene po otelení nebyl potvrzený, protože se rozdíly neprojevily u celých skupin, nýbrž u jednotlivých sledovaných parametrů. Druhá hypotéza spočívala v absenci významných rozdílů mezi popisovanými systémy a kvalitou a kvantitou mléka po otelení. Zde došlo k naplnění předpokladu, protože rozdíly mezi hodnocenými stády nebyly statisticky průkazné. Poslední hypotéza předpokládala výskyt nepřímé korelace mezi spotřebou antibiotických látek a výskytem mastitid po otelení. Ani tato hypotéza nemohla být potvrzena, protože spotřeba antibiotických látek nebyla úměrná ani výskytu mastitid ani zdraví vemene. To je z druhého pohledu dobře, protože vysoká spotřeba antibiotik nemusí nutně znamenat krok správným směrem. Při nastavení správných kritérií lze minimálního výskytu mastitid dosáhnout i s minimem antibiotik. Čeští farmáři, stejně jako mnozí další v Evropě, čelí stále velkému tlaku na snížení spotřeby antibiotik. Úspěšným nástrojem v redukci se jím může stát selektivní zaprahování za předpokladu, že budou dodrženy všechny zásady, nebude narušena pohoda a zdraví zvířat a vše bude konzultováno s veterinárním lékařem. Úspěch tohoto systému tkví ve správně nastaveném systému a dobře vyhodnocených kritériích.

Abstract:

Selective dry cow therapy is one of the key strategies discussed in relation to EU Regulation 2019/6 on veterinary medicinal products. The main objective is to reduce the use of antibiotics in livestock production due to increasing antimicrobial resistance, without compromising animal welfare. This requires proper implementation of drying-off protocols and the evaluation of clearly defined selection criteria. The aim of this thesis was to conduct and evaluate a trial comparing different selective dry cow therapy systems on various farms under different conditions. A partial objective was to create a literature review focused on describing selective dry cow therapy, identifying selection criteria, and optimizing these systems. The study involved four Holstein dairy farms (n=255 cows), each using different selective dry-off protocols. The cows were monitored for the method of drying-off, milk yield, udder health, and milk quality after calving. Statistical analysis was conducted using SAS 9.4. The average daily milk yield of the cows was 43,49 kg/day, placing them at or above the national average in the Czech Republic. The somatic cell count (SCC) before calving averaged 189 000 cells/ml, which is considered a good result. The fat and protein contents of the milk were in line with the national average (fat=4,02 %, protein=3,43 %). Correlation analysis revealed a strong relationship between the occurrence of mastitis during the previous lactation and the SCC before drying-off on several farms. A significant correlation was also found between average lactation yield and yield in the first test-day. However, no significant relationship was observed between previous mastitis or SCC and milk components after calving. Statistical significance was found in the effect of specific dry-off treatments on SCC after calving, as well as in the influence of the dry-off system on both average milk yield and first test-day yield. The hypothesis that significant differences in mastitis incidence and udder health would be observed between the compared selective dry cow therapy systems was not confirmed, as differences were only found in certain individual parameters. The second hypothesis, predicting no significant difference in milk yield and quality after calving between the evaluated systems, was confirmed. The third hypothesis, assuming an inverse correlation between antibiotic usage and mastitis incidence after calving, was also not confirmed, as no clear relationship was observed. Czech farmers, like many others across Europe, face increasing pressure to reduce antibiotic usage. Selective dry cow therapy may be a successful tool in achieving this goal, provided that all procedures are followed correctly, animal welfare is maintained, and veterinary consultation is ensured. The success of this system depends on well-established protocols and properly evaluated selection criteria.

Klíčová slova

antibiotika, holštýnský skot, mastitida, počet somatických buněk

Keywords

holstein cattle, mastitis, somatic count cell, antibiotics

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 26. 4. 2025

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 20. 5. 2025
• Vedoucí: Ing. Matúš Gašparík, Ph.D.
• Oponent: Iveta Szencziová, externi

Česká zemědělská univerzita v Praze

Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů

Magisterský studijní program:
Chov hospodářských zvířat