Politicko-geografické aspekty arménsko-ázerbájdžánského konfliktu

Bc. Monika RÝGLOVÁ

Bachelor's thesis

Political-geographical aspects of Armenian-Azerbaijany conflict

Abstract:

Arménie a Ázerbájdžán vznikly jako dva suverénní státy po rozpadu Sovětského svazu k 1. 1. 1992. Stejně jako v mnoha dalších nově vzniklých republikách bývalého Sovětského svazu i zde se rozhořela řada vnitřních i vnějších konfliktů, které výrazně ovlivnily situaci v celém jihokavkazském regionu. Hlavní příčinou těchto konfliktů byly zejména aspekty geopolitické, politické a etnické. Jedním z nejhorších konfliktů v oblasti jižního Kavkazu je arménsko-ázerbájdžánský konflikt o Náhorní Karabach. Náhorní Karabach představuje malé území, které leží uvnitř suverénní Ázerbájdžánské republiky. Obyvatelstvo Náhorního Karabachu však tvoří z 95 % etničtí Arméni. Tato skutečnost byla příčinou vzniku sporu mezi Arménií a Ázerbájdžánem, který byl poprvé artikulován už v roce 1905, ale pod vlivem sovětské nadvlády byl tento spor na téměř sedmdesát let potlačen a zakonzervován. Rozpad Sovětského svazu a ukončení centrální sovětské nadvlády se pak staly jednou z hlavních příčin znovuvypuknutí konfliktu o Náhorní Karabach. Tento spor přerost na konci roku 1991 v plnohodnotnou válku. Ani jedna ze stran konfliktu není ochotná vzdát se nároku na Náhorní Karabach. Arménie i Ázerbájdžán spatřují v Náhorním Karabachu národní zájem, který je spojen s národní historií a kulturou. Tento postoj se stal také jednou z příčin, proč nebyla dodnes podepsána mírová smlouva mezi oběma státy. Stále tak platí pouze příměří z roku 1994. Arménie a Ázerbájdžán se díky tomu ocitají ve stavu ani válka, ani mír, což výrazně komplikuje jejich postavení především na mezinárodní scéně. Jedním z klíčových geopolitických aspektů, jež mají silný vliv na konflikt v Náhorním Karabachu, jsou ropa a zemní plyn v Kaspickém moři. Po rozpadu Sovětského svazu začala oblast jižního Kavkazu lákat pozornost západních států, hlavně pak Spojených států amerických a Evropské unie. Jejich hlavním zájmem byla těžba a transport kaspické ropy do západní Evropy. Aby byl zajištěn bezpečný transport strategických surovin, musí být vyřešeny všechny konflikty v jihokavkazském regionu. Západní mocnosti, ale také Irán, Turecko a Rusko se výrazně zapojily do řešení arménsko-ázerbájdžánského konfliktu a zásadně ovlivnily vztahy v regionu. Nevyřešený konflikt o Náhorní Karabach má nepříznivé důsledky pro všechny strany sporu. Jsou to převážně ekonomické, sociální, teritoriální a politické dopady, které ovlivňují situaci v celém jihokavkazském regionu. Neústupnost a neochota Arménie a Ázerbájdžánu nalézt společný kompromis vede zatím k tomu, že se doposud nepodařilo vyřešit konflikt o Náhorní Karabach. I přes to, že se v nejbližší době neočekává znovuvypuknutí arménsko-ázerbájdžánského konfliktu, zůstává spor o Náhorní Karabach dalším zakonzervovaným konfliktem na současné mapě světa. Zůstává zde tak reálná možnost, že kdykoliv může opět přerůst v plnohodnotnou válku.

Abstract:

Armenia and Azerbaijan were established as two sovereign states after the dissolution of the Soviet Union on 1 January 1992. As well as in many other newly-established republics of the former Soviet Union, many internal and interstate conflicts that strongly influenced the situation in the South Caucasus region flared up. These conflicts were mainly caused by geopolitical, political and ethnic aspects. Armenia- Azerbaijan war over Nagorno Karabakh is one of the most serious conflicts in the area of the South Caucasus. Nagorno Karabakh is a small territory which is located in the sovereign Republic of Azerbaijan. However, the population of Nagorno Karabakh is 95 per cent ethnic Armenians. This was the cause of the dispute between Armenia and Azerbaijan. The dispute was first articulated in 1905 but it was suppressed and preserved for nearly seventy years under the influence of Soviet domination. The collapse of the Soviet Union and the end of central Soviet domination became one of the main causes of the repeated escalation of the conflict over Nagorno Karabakh. This dispute became a full-fledged war in 1991. Neither of the conflict parties was willing to give up their claim to Nagorno Karabakh. Armenia and Azerbaijan consider Nagorno Karabakh as a national interest which is linked with national history and culture. This attitude was also one of the reasons why a treaty of peace between these two states has not been signed until now. Therefore, only 1994 truce lasts. Because of this fact Armenia and Azerbaijan find themselves in a neither war nor peace state which significantly complicates their position on the international scene. One of the key geopolitical issues that have a strong impact on the conflict in Nagorno-Karabakh is crude oil and natural gas in the Caspian Sea. The South Caucasus region began to attract the attention of western countries, especially the United States and the European Union after the collapse of the Soviet Union. Their main concern was the extraction and transport of Caspian oil to Western Europe. All conflicts in the South Caucasus region must be resolved to ensure safe transportation of strategic raw materials. Western powers, but also Iran, Turkey and Russia have strongly involved in resolving the Armenian-Azerbaijan conflict and they fundamentally affect relationships in the region. The unresolved conflict over Nagorno-Karabakh has negative consequences for all the parties. These are mostly economic, social, territorial and political implications that affect the situation in the whole South Caucasus region. Armenia and Azerbaijan?s inflexibility and unwillingness to find an acceptable compromise have led to the fact that they have not managed to resolve the Nagorno-Karabakh conflict yet. Despite the fact that the danger of a repeated escalation of the Armenian-Azerbaijan conflict is not up-to-date, a dispute over Nagorno-Karabakh remains one of another preserved conflicts on the current world map. Thus, there is a real possibility that this conflict can at any time grow into a full-fledged war.

Keywords

Arménie, Ázerbájdžán, konflikt, válka, řešení konfliktů, rozpad Sovětského svazu, etnika, geopolitika, Náhorní Karabach, ropa, zemní plyn, světové mocnosti, Kavkaz

Language used: Czech

Date on which the thesis was submitted / produced: 28. 4. 2011

Accessible from:: 1. 1. 2099

Thesis defence

• Date of defence: 6. 6. 2011
• Supervisor: PhDr. David Šanc, Ph.D.

University of West Bohemia

Faculty of Philosophy and Arts

Bachelor programme / field:
International Regional Studies / International Relations and East European Studies