Využití meziplodin ve chmelnicích

Jan Matějka

Bachelor's thesis

Use of catch crops in hop gardens

Abstract:

Cílem této práce bylo sledovat produkci nadzemní biomasy u vybraných druhů podplodin vysetých do meziřadí chmelnice na pokusném stanovišti v Kozojedech. Celkem bylo vyseto 10 variant pokusu, každá varianta pokusu byla vyseta do jednoho meziřadí chmelnice v šířce 160 cm tak, aby nedocházelo ke konkurenci podplodin a chmelových rostlin o vláhu a živiny. Byly vysety tyto plodiny: hořčice bílá (Sinapis alba), hrách setý (Pisum sativum L. convar. sativum), hrách setý rolní (Pisum sativum L. convar speciosum), bér italský (Setaria italica (L.) P.B.), oves nahý (Avena nuda). Tyto plodiny byly vysévány jednotlivě, ale i ve směsích. K setí došlo ihned po prvním zavádění chmele. Pro setí podplodin byl Centrem precizního zemědělství vyvinutý speciální radličkový kypřič s výsevním zařízením pro velkosemenné i malosemenné plodiny. K vysévání docházelo do řádků i plošně. Při prvních kontrolách prokázaly dobrou vzcházivost rostliny vyseté do řádku, rostliny vyseté plošně na povrch půdy měly pomalejší vývoj. Z důvodu nízkých teplot na začátku vegetace podplodin nevzešel bér italský. Napadení podplodin ani zaplevelení nebylo ve významné míře, proto mu nebyla věnována pozornost. Během vegetace došlo ke dvěma odběrům biomasy. Biomasa podplodin byla usušena, a byl tak získán přesný přehled o produkci biomasy. Největší produkci biomasy prokázal oves nahý, ten byl vysetý do směsi s bérem italským. Bér italský z důvodu nízkých teplot nevzešel, a oves nahý tak neměl konkurenci a mohl vytvořit nejvíce biomasy ze všech variant pokusů. Při výsevu ovsa nahého a hořčice bílé se projevila konkurence plodin a produkce biomasy nebyla tak markantní. Dále se jako velice dobrá jeví směs hořčice bílé a hrachu setého. Hrách setý na rozdíl od hrachu setého rolního prokázal lepší dynamiku růstu a vytvořil ve směsi s hořčicí bílou dostatečné množství biomasy. Směs hrachu setého a hořčice bílé se prokázala jako vhodná i při mechanickém umrtvení porostů podplodin válením. Díky dobrému zalamování a tíze rostlin hořčice došlo k přimáčknutí rostlin hrachu k půdě, a byl tak vytvořen dobrý pokryv meziřadí, aby nedocházelo k erozi a vypařování vody z povrchu půdy. U čistosevů hrachu setého nebylo přimáčknutí rostlin na takové úrovni. K mechanickému umrtvení porostu došlo dva měsíce po vysetí podplodin. Umrtvení bylo provedeno poválením a mulčováním porostů. Dále byla sledována regenerace porostů, ta byla u poválených porostů hořčice dobrá, u zmulčovaných nikoliv. Dobrou regeneraci po zmulčování prokázal oves nahý a porosty luskovin, které dokonce vytvořily lusky. Lepší degradaci organické hmoty prokázaly zmulčované porosty.

Abstract:

The aim of this thesis was to study the production of aboveground biomass of selected catch crops sown in the intercrop of hop gardens at the experimental site in Kozojedy. In total 10 variants of the experiment were sown in one intercrop of the hop garden in a width of 160 cm, so that there would not be a competition of catch crops and hop plants for moisture and nutrients. The following crops were sown: Sinapis alba, Pisum sativum, Pisum sativum L. convar speciosum, Setaria italica (L.) P.B., Avena nuda. These crops were sawn individually but also in mixtures. Sowing took place immediately after the first winding of the hop. For the sowing of the catch crops the Center for Precision Agriculture developed a special coulter cultivator with a sowing mechanism for largeseeded and small-seeded crops. The sowing was done in separate lines and allover the field. In the first inspection the plants that were sown in lines showed good seed emergence and the ones sown all over the soil surface had slower development. Due to the low temperatures at the beginning of the vegetation of catch crops Setaria italica (L.) P.B. did not emerge. There was no significant infestation of the crops, so no attention was paid to it. There were two samples of biomass taken during the vegetation. The biomass of the catch crops was dried so that an accurate overview of the biomass production was obtained. The largest production of biomass was established by Avena nuda which was sown in a mixture with Setaria italica (L.) P.B. Setaria italica (L.) P.B did not emerge due to low temperatures so Avena sativa did not have competition and could produce the biggest amount of biomass from all the experimental variants. When sowing Avena nuda and Sinapis alba the competition of the crops occurred, and the biomass production wasn’t that high. Also, the mixture of Sinapis alba and Pisum sativum seems to be very good. Pisum sativum showed better growth dynamics than Pisum sativum L. convar speciosum. It also created a sufficient amount of biomass in a mixture with Sinapis alba. The mixture of Pisum sativum and Sinapis alba also proven to be suitable for mechanical regulation of the catch crops by rolling. Thanks to the good folding and weight of Sinapis alba the Pisum sativum plants were pressed against the soil and by that a good cover of the intercrop was created so that erosion and evaporating of water did not occur. In the case of monocultural sowing of Pisum sativum the pressing of the plants was not at such level. The mechanical regulation occurred two months after sowing of the catch crops. The regulation was performed by rolling and mulching the stands. The regeneration of the stands was also monitored which was good at the rolled plants of Sinapis alba and bad at the mulched ones. Good regeneration after mulching proved Avena nuda and legume plants which even formed pods. Mulched plants showed better degradation of organic matter.

Keywords

produkce biomasy, kvalita biomasy, chmel, meziplodina

Keywords

biomass production, biomass quality, hop, catch crops

Language used: Czech

Date on which the thesis was submitted / produced: 29. 4. 2021

Thesis defence

• Supervisor: doc. Ing. Václav Brant, Ph.D.

Czech University of Life Sciences Prague

Faculty of Agrobiology, Food and Natural Resources

Bachelor programme / field:
Crop Science / Crop Science