Zalesněné zemědělské půdy na Prachaticku z hlediska lesnické typologie

Bc. Jakub Kadlec

Diplomová práce

Afforested farmland in the Prachatice Region from the point of view of forest typology

Anotace:

Po odsunu německého obyvatelstva po 2. světové válce došlo v pohraničních oblastech k velkým změnám ve využívání půdy. Mnoho zemědělských pozemků bylo zalesněno a výměra lesů od té doby neustále roste. Zalesňování zemědělské půdy je aktuálním tématem i v současnosti, kdy je navíc tato činnost dotována. Jde o širokou problematiku, která se týká ekologických funkcí krajiny, ochrany přírody i ekonomických otázek a z lesnického hlediska zejména pěstování lesů a lesnické typologie. Proto má význam se jí zabývat, studovat porosty na bývalých zemědělských půdách a získané poznatky uplatňovat v praxi. Cílem této práce je ve třech zájmových územích na Prachaticku vyhledat 15 zalesněných polí a 15 dlouhodobých lesů na SLT 5K a 6K s co nejvyšším zastoupením smrku, porovnat je a případné rozdíly vyhodnotit i s ohledem na lesnickou typologii. Na každé lokalitě byla vytyčena kruhová zkusná plocha a na ní zaznamenány údaje o terénu a formou fytocenologického snímku popsána vegetace. Dále byly změřeny některé parametry půdního prostředí, tloušťky všech stromů, potřebný počet výšek a odebrány směsné půdní vzorky. Na zpracovaných půdních vzorcích bylo změřeno pH a obsah prvků. Nakonec byla spočítána zásoba dříví a další porostní veličiny stromového patra. Na zalesněných polích byla zjištěna menší mocnost humusového horizontu, absence horizontu A, malé prokořenění půdy, mírně vyšší pH a obsah některých prvků (P, K, S, Mn). Hloubka půdy byla srovnatelná. Bylinné patro bylo bohatší na druhy náročnější na půdní reakci a obsah živin a mělo větší pokryvnost. Byla zde větší zásoba i počet stromů. Větší bylo i zakmenění a absolutní výšková bonita. Porosty byly v některých případech poškozeny hnilobou, zbytněním oddenku a kůrovci, lze tedy předpokládat zhoršenou stabilitu. V dlouhodobých lesích bylo výrazněji zastoupeno přízemní patro – počtem druhů i pokryvností. V bylinném patře se nacházely spíše druhy chudších a kyselejších půd, např. brusnice borůvka. Porosty na obou kategoriích dřívějšího land-use byly často poškozené zvěří. Významné rozdíly nebyly ani ve štíhlostním kvocientu, ale ve většině případů byla překročena kritická hodnota. Některá bývalá pole půdními charakteristikami a přítomnými bylinnými druhy připomínala spíše živnější stanoviště na edafické kategorii S. Není však potřeba zavádět edafickou kategorii pro člověkem ovlivněná stanoviště, ale spíše se zaměřit na správné provádění zalesňování za stávajících podmínek a při hospodaření a tvorbě LHP zohledňovat dřívější land-use.

Abstract:

Significant land-use changes in the borderland took place after the postwar transfer of the Germans from Czechoslovakia. A lot of agricultural land was afforested and the forest area is still increasing up to the present day. Afforestation of agricultural land continues in the present and it is supported by subsidies. It is a complex issue related to ecological landscape functions, nature conservation, economics, silviculture and forest typology. It is worthy to study forests established on former agricultural land and to apply all the findings in practice. The aim of this thesis is to search out and compare 15 afforested fields and 15 continuous forests with the share of the Norway spruce as high as possible and on forest site type complex 5K and 6K within three predefined territories in the Prachatice region. Eventual differences should be analyzed by the point of view of forest typology. At each site circular sample plot was laid out and terrain, vegetation (phytocenological relevés) and soil characteristics were recorded there. Then tree measurement and soil sampling followed. Additionally, soil pH and element content were measured and volume and other forest parameters were calculated. The afforested fields were characterised by thinner organic humus horizon, absence of the organomineral A horizon, poor soil rooting, slightly higher pH values and P, K, S and Mn content. Soil depth was comparable to forest soils. The herbaceous layer was richer in higher pH and nutrient demanding species and its ground cover was vaster. The volume, stocking and absolute height site index were higher too. In some cases the stands were damaged by rot, stem hypertrophy and bark beetle attack, which might indicate worsened stability. In continuous forests the moss layer was vaster. In herbaceous layer, there were rather species prefering nutrient-poor and more acid soils, e. g. European blueberry. Regardless of the former land-use, the stands were often damaged by game. Slenderness ratio also did not differ according to the land-use, but its critical values were exceeded in most cases. Some of the former fields resembled rather edaphic category S thanks to soil characteristics and nutrient demanding species. In conclusion, it isn’t necessary to establish a new edaphic category for altered site conditions, but it is important to focus on proper way of afforestation under the contemporary circumstances and to keep the former land-use in mind.

Klíčová slova

zalesňování zemědělských půd, stanovištní podmínky, lesnická typologie, smrk ztepilý, Sudety

Keywords

afforestation of agricultural land, site conditions, forest typology, Norway spruce, Sudetenland

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 20. 4. 2018

Obhajoba závěrečné práce

• Vedoucí: Mgr. Petr Karlík

Česká zemědělská univerzita v Praze

Fakulta lesnická a dřevařská

Magisterský studijní program / obor:
Lesní inženýrství / Lesní inženýrství