Univerzita Palackého v Olomouci Fakulta tělesné kultury Analýza potenciálu cykloturistiky v okrese Havlíčkův Brod Diplomová práce (bakalářská) Autor: Aleš Vencovský, Rekreologie Vedoucí práce: Ing. Eva Schwartzhoffová, PhD. Olomouc 2012 Jméno a příjmení autora: Aleš Vencovský Název diplomové práce: Analýza potenciálu cykloturistiky v okrese Havlíčkův Brod Pracoviště: katedra Rekreologie Vedoucí diplomové práce: Ing. Eva Schwartzhoffová, PhD. Rok obhajoby diplomové práce: 2012 Abstrakt: Bakalářská práce se zabývá analýzou potenciálu cykloturistiky na Havlíčkobrodsku. V teoretické části se práce zaměřuje na pojmy, se kterými se můžeme v této problematice setkat. Dále je zde uvedena analýza současné situace Havlíčkobrodska v oblasti cykloturistiky. V praktické části je graficky znázorněna spokojenost respondentů s jednotlivými aspekty, které by zvedaly potenciál tohoto okresu v oblasti cykloturistiky a na základě tohoto empirického šetření a SWOT analýzy jsou připsány návrhy na zlepšení současné situace. Klíčová slova: Cykloturistika, cyklistika, potenciál, analýza, Havlíčkobrodsko. Author´s first name and surname: Aleš Vencovksý Title of the diploma thesis: Cyclotourism potential analysis in Havlíčkův Brod region Department: department of Recreology Supervisor: Ing. Eva Schwartzhoffová, PhD. The year of presentation: 2012 Abstract: This bachelor work deals with cycloturism potential analysis in Havlíčkův Brod region. In theoretical part focuses on terms we might come across in this problematics. Then there is analysis of present situation in the field of cyclotourism in Havlíčkův Brod region. The practical part includes graphical assessment of respondents satisfactory with particular aspects loading to increase in the regionaly potentional in the field of cyclotourism based on this emipiric survey and SWOT analysis there are stated proposals leading to improvement of the contemporary situation. Keywords: Cyclotourism, cycling,potential, analyzis, Havlíčkobrodsko. Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracoval samostatně pod vedením Ing. Evy Schwartzhoffové, PhD. a uvedl všechny použité a literární zdroje a dodržel zásady vědecké etiky. V Květinově dne…………………… …………………………… Děkuji vedoucí práce paní Ing. Evě Schwartzhoffové, PhD. za pomoc při psaní mé závěrečné diplomové práce. 0 ÚVOD…………………………………………………………………………………………..8 1 PŘEHLED POZNATKŮ……………………………………………………………………...9 1.1 OKRES……………………………………………………………………………………...…….9 1.2 SILNIČNÍ CYKLISTIKA…………………………………………………………………………..….9 1.3 HORSKÁ CYKLISTIKA……………………………………………………………...………………9 1.4 CYKLOTURISTIKA………………………………………………………………………………..10 1.5 CYKLOZNAČENÍ………………………………………………………………………………….10 1.6 CESTOVNÍ RUCH……………………………………………………..…………………………..11 1.7 SPORTOVNÍ CESTOVNÍ RUCH……………………………………………………..……………….12 1.8 POTENCIÁL CESTOVNÍHO RUCHU….………………………………………………………………12 2 CÍLE…………………………………………………………………………………………..15 2.2 DÍLČÍ CÍLE…………………………………………………………………………………….…15 3 METODIKA………………………………………………………………………………….16 4 SITUAČNÍ ANALÝZA……………………………………………………………………...17 4.1 CHARAKTERISTIKA OKRESU HAVLÍČKŮV BROD Z HLEDISKA ZAJÍMAVOSTÍ PRO CYKLOTURISTY…….….17 4.2 ČINNOST INFORMAČNÍHO CENTRA V HAVLÍČKOVĚ BRODĚ……………………………………….….17 4.3 PŘEHLED ZNAČENÝCH CYKLOTRAS DESTINACE………………………………………..………...…18 4.4 PŘEHLED ZNAČENÝCH CYKLOTURISTICKÝCH TRAS DESTINACE……………………..…………….…24 4.5 SWOT ANALÝZA DESTINACE…………………………………………………………………....…24 4.6 SROVNÁNÍ VÝSLEDKŮ ANALÝZY SEKUNDÁRNÍCH DAT……………………………………………...25 5 VÝSLEDKY EMPIRICKÉHO ŠETŘENÍ…………………………………………………27 5.1 VĚK DOTAZOVANÝCH…………………………………………………………………………....27 5.2 BYDLIŠTĚ RESPONDENTŮ…………………………………………………...…………………….28 5.3 PREFEROVANÉ TERÉNY……………………………………………………………...……………28 5.4 NABÍDKA TERÉNŮ PRO HORSKÉ KOLO…………………………………………………………..…29 5.5 NABÍDKA TERÉNŮ PRO SILNIČNÍ CYKLISTIKU………………………………………………………29 5.6 NABÍDKA ZNAČENÝCH CYKLOTRAS……………………………………………………………….30 5.7 SPOKOJENOST S UBYTOVÁNÍM………………………………………………………………….…30 5.8 SPOKOJENOST SE STRAVOVÁNÍM………………………………………………………………….31 5.9 INFRASTRUKTURA PRO CYKLISTY………………………………………………………………....31 5.10 INFORMAČNÍ SERVIS……………………………………………………………………………..32 5.11 OPRAVY KOL………………………………………………………………………………….…32 5.12 TURISTICKÉ ZAJÍMAVOSTI……………………………………………………………………..….33 5.13 PROPAGACE HAVLÍČKOBRODSKA………………………………………………………………....33 5.14 DRUHY VYJÍŽDĚK CYKLISTŮ……………………………………………………….......................34 5.15 ZÁJEM O PŮJČENÍ KOLA…………………………………………………………………………..34 6 DISKUSE…………………………………………………………………………………..…36 7 ZÁVĚR………………………………………………………………………………………..39 8 SOUHRN………………………………………………………………………………….….40 9 SUMMARY……………………………………………………………………………….….41 10 REFERENČNÍ SEZNAM………………………………………………………………..….42 11 BIBLIOGRAFICKÝ SEZNAM…………………………………………………………….44 12 SEZNAM OBRÁZKŮ……………………………………………………………………….45 13 PŘÍLOHY…………………………………………………………………………………….46 8 0 ÚVOD Cykloturistika jako součást cestovního ruchu je v posledních letech na velkém vzestupu a může přinášet do jednotlivých krajů nemalé finanční prostředky v podobě peněz cykloturistů, kteří je navštěvují. Je potřeba sledovat nároky těchto lidí za účelem uspokojení jejich potřeb a tím i zvýšení jejich počtu. K tomuto účelu by měla sloužit tato bakalářská práce, která se zabývá analýzou potenciálu cykloturistiky na Havlíčkobrodsku. Na Havlíčkobrodsku bydlím a tedy ho i velmi dobře znám. Stejně tak hodně jezdím na kole, ze kterého jsem ho právě tak dobře poznal. Je mi známo, že Vysočina celkově je pro cestovní ruch zatím poměrně neatraktivní a okres HB v poměru celé Vysočiny snad ještě víc. Když pominu, že tu je velice zachovalá příroda, tak bohužel nemá pro turistu moc co nabídnout. Naštěstí u cykloturistiky je tomu naopak. Cykloturista si většinou vybere místo, kde nejezdí tolik aut, kde je zachovalá právě příroda, ale kde je i dostatečná infrastruktura pro tento druh cestovního ruchu. (Značené cyklotrasy, servisy, mapy u cest a silnic, občerstvení i mimo velká města,…) V posledních několika letech se změnilo hodně těchto podmínek k lepšímu, zejména množství cyklostezek, míst k odpočinku a cedulí s mapami. Ale vzhledem k tomu, že Havlíčkův Brod nemá zase tolik co nabídnout běžnému turistovi, který by přijel třeba za památkami, je potřeba těžit z toho, co se tu nachází. Tedy například příroda. V tomto ohledu má tato destinace a určitě i celá Vysočina velký potenciál, ale je potřeba ho rozvíjet. Právě k tomuto by měla sloužit i tato bakalářská práce s názvem Analýza potenciálu cykloturistiky v okrese Havlíčkův Brod, která bude po obhájení poskytnuta Městskému informačnímu centru v Havlíčkově Brodě, aby ji mohlo případně poskytnout dalším orgánům, které tyto cyklotrasy budují, udržují a zdokonalují. Bude-li správně využita, určitě splní svůj praktický přínos tím, že na jejím základě se bude moci pokračovat v budování cyklostezek a všem, co patří k úspěšně se rozvíjející cyklistice a cykloturistice. Další přínos vidím v tom, že empirické šetření ukáže současně vnímanou spokojenost/nespokojenost s jednotlivými službami pro cyklisty a cykloturisty. Jsem přesvědčen, že toto téma je dnes velice aktuální. Stačí podívat se v letních měsících na silnice, kde má snad polovina aut na střeše kola, se kterými míří rodiny s dětmi na dovolenou, kam vezou svoje peníze. Bylo by potřeba, aby část z těchto peněz končila i v pokladnách na Havlíčkobrodsku. 9 1 PŘEHLED POZNATKŮ Obsahem této kapitoly je seznámení čtenářů s teoretickými východisky souvisejícími s obsahem této práce. Budou zde vysvětleny pojmy jako cyklistika silniční a terénní, cykloturistika, okres, potenciál cestovního ruchu, cestovní ruch (CR), sportovní cestovní ruch a cykloznačení. 1.1 Okres I když okresy jako takové již byly zrušeny, stále převládají v podvědomí lidí, a proto bude vymezen i tento pojem. Okres se používá už jen v rámci statistických údajů. Jinde v této práci je používán výraz „Havlíčkobrodsko“, který lidé vnímají často jako synonymum zrušených okresů. Teď jsou okresy už jen jednotky statistické a právě Český statistický úřad prezentuje okres jako: „územně správní jednotku středního stupně a je vymezen výčtem obcí a vojenských újezdů“ (http://www.czso.cz/csu/rso.nsf/i/okres_rso). Administrativní mapa Havlíčkova Brodu se nachází v přílohách jako Příloha 2. 1.2 Silniční cyklistika Silniční cyklistika je: „Klasická disciplína, která stojí na samém počátku zájmu o jízdu na kole. Ve vrcholové podobě je ozdobou letních Olympijských her. Velkou pozornost na sebe přitahují také nejznámější vícedenní soutěže, jako je Tour de France nebo Giro Italia“ (Král, Makeš, 2002, 7). Z terénů, na kterých je provozována silniční cyklistika, vychází i druh kola. „Používá se k jízdě na kvalitních silnicích a také jeho stavba je již k tomuto účelu přizpůsobena. Kolo je lehké, má úzké pláště (například 20-622 nebo 23-622) s malým valivým odporem. Posez jezdce je nízký a v předklonu“ (Martinek, Soulek, 2000, 20). 1.3 Horská cyklistika Má mnoho poddruhů, ale ve své podstatě se jedná o jízdu po nezpevněném terénu. Tomu musí být přizpůsobeno hlavně kolo, jakožto nástroj cyklisty. Sekera a Vojtěchovský ho definují takto: „horská kola jsou velmi univerzální, jsou vhodná jak do terénu, tak i na ježdění po upravených silnicích“ (Sekera &Vojtěchovský, 2008, 17). 10 1.4 Cykloturistika Martinek a Soulek píší o cykloturistice toto: „cykloturistika prováděná na všech typech silničních, horských i trekingových kol dosahuje v současné době nebývalého rozmachu a lze se domnívat, že počet lidí, kteří si oblíbili tento druh aktivity na kole, bude neustále stoupat“ (Martinek &Soulek, 2000, 51). Tito autoři popisují i sociální hledisko cykloturistiky. „Důležitým motivujícím prvkem jako ostatně i v dalších lidských činnostech je sociální nebo lépe řečeno společenský kontakt. Při společném provozování tohoto sportu máme vlastně dvojí užitek. Získáme nové známé a ještě něco prospěšného uděláme pro své zdraví“ (Martinek, Soulek, 2000, 51). Nejvhodnějším typem kola pro ježdění po cyklostezkách je kolo trekingové nebo crossové. Nejsou to kola do terénu jako horská a ani plně na silnici. Nechá se s nimi ale po obou površích snadno jezdit. Sekera a Vojtěchovský o nich píší, že: „kompromisem jsou kola trekingová či crossová, která jsou univerzálnější, avšak jak už tomu u kompromisů bývá, ani v jedné disciplíně nejsou dokonalá“ (Sekera, Vojtěchovský, 2008, 17). 1.5 Cykloznačení Je potřeba rozeznávat jednotlivé terény pro cyklisty i z hlediska značení, tak jak to uvádí Klub českých turistů (KČT): „Cyklistické trasy dělíme na cyklotrasy a cykloturistické trasy. Všechny prvky cyklistického značení mají žlutou podkladovou barvu“ (http://www.kct.cz/cms/turisticke-znaceni-kct#cyklo). Následně jsou to konkrétně už cyklotrasy, které na sobě mají vždy číslo cyklotrasy nebo označují vzdálenosti k určitému cíli a symbol kola. „Cyklotrasy jsou ty, které vedou po silnicích, drobných místních a účelových komunikacích“ (http://www.kct.cz/cms/turisticke-znacenikct# cyklo). Cykloturistické trasy jsou KČT popsány takto: ty, které vedou většinou po horších polních či lesních cestách nebo terénem. Jsou vyznačeny pásovými značkami o rozměru 14x14 cm, které mají krajní pásy žluté a prostřední je červený, modrý, zelený nebo bílý. Mohou být také doplněny na šipku. Jedná se tedy o podobné značení, jako u tras pěších nebo lyžařských, jen základní barva je žlutá a značky jsou přibližně jednou tak velké, aby byly pro cyklisty lépe viditelné. Pásové značení je doplněno směrovkami, které oproti těm pěším mají opět 11 žlutý podklad, jen dvě řádky textu a v záhlaví napsáno „Cyklotrasa KČT č. …“ (http://www.kct.cz/cms/turisticke-znaceni-kct#cyklo. Obrázek 1. Značení cyklotras Obrázek 2. Značení cykloturistických tras Značení cykloturistických tras je podobné lyžařskému značení. Jen okraje značek, šipek a cykloturistických směrovek jsou vždy žluté. U lyžařského značení jsou oranžové. 1.6 Cestovní ruch Definic cestovního ruchu je obrovské množství. Indrová (2006) napsala, že CR musí plnit jisté rysy. Těmi jsou: . „Dočasná změna místa trvalého bydliště . Nevýdělečný charakter cesty a pobytu (jsou obvykle realizovány ve volném čase) 12 . Vztah mezi lidmi, jež cestovní ruch vyvolává“ (Indrová, 2006, 11). 1.7 Sportovní cestovní ruch Z hlediska popularity cyklistiky se jedná o velice atraktivní oblast cestovního ruchu. „Oblast cestovního ruchu motivovaná sportem je odborníky považována za jednu z nejperspektivněji se rozvíjejících a pro ekonomiky evropských států důležitou oblast,“ (Dohnal, Hobza, 2008, 28). Hesková uvádí, že sportovní cestovní ruch je: „charakteristický pobytem ve volném přírodním prostředí, avšak s aktivním vykonáváním různých sportovních činností, které obyčejně předpokládají určitou fyzickou kondici. Jde například o turistiku, která může být pěší, horská, vodní, cykloturistika nebo mototuristika, ke které patří kempování a karavaning“ (Hesková, 2006, 23). 1.8 Potenciál cestovního ruchu Jedna z definic potenciálu CR je: „potenciál cestovního ruchu je chápán jako formalizovaný výsledek zhodnocení co možná nejkomplexnějšího okruhu těchto podmínek a předpokladů pro další možný rozvoj cestovního ruchu“ (Schwartzhoffová, 2008, 42). Bína v publikaci Hodnocení potenciálu cestovního ruchu v obcích České republiky vysvětluje potenciál CR jako: soubor územních podmínek a předpokladů pro rozvoj cestovního ruchu vytváří složitý multidisciplinární systém. Do systému vstupují aspekty přírodního prostředí, hodnoty kulturně-historického dědictví i projevy aktuální činnosti lidské společnosti. Celkové postihnutí a kvantifikace tohoto systému jsou sotva možné, protože některé prvky působí nehmotně a neměřitelně (např. genius loci některých míst), u jiných prvků je jejich postižení a významová diferenciace velmi obtížnou záležitostí (Bína, 2002, 2). Bína ve svém dokumentu Hodnocení potenciálu cestovního ruchu v obcích České republiky v základu rozděluje potenciál CR na dvě hlavní skupiny. Na lokalizační a realizační podmínky. Dále specifikuje lokalizační podmínky „jako atraktivitu místní přírody a krajiny“ a „místní kulturní hodnoty a pozoruhodnosti“. Realizační podmínky dále rozděluje na předpoklady 13 dopravní a materiálně technické (Bína, 2002). Používá rozdělení na tři kladné stupně lokalizačních podmínek složek cestovního ruchu. Tyto stupně přímo vztažené na vhodnost krajiny pro cyklistiku popisuje takto: „Ve stupni 1 je rovinatá až pahorkatinná krajina v zemědělských územích bez výraznějšího ekologického poškození s malým podílem lesů a kompaktními sídly, s vhodnými vedlejšími silnicemi a polními cestami.“ (Bína, 2002, 6) Stupeň 2 popisuje jako: „rovinatá až pahorkatinná krajina v oblastech, kde je více lesů a vodotečí, popř. i vodních ploch. Začleňovány jsou rovněž výše položené krajiny odpovídající vrchovinám, které mají charakter rozevřených údolí a širokých hřbetů“(Bína, 2002, 6). Právě tato charakteristika se nejvíce hodí na oblast Havlíčkobrodska, které je součástí Českomoravské vrchoviny a právě vrchoviny v tomto kladném stupni lokalizačních podmínek zmiňuje Bína. Na Havlíčkobrodsku je rovněž hodně lesů (28%), které tu zmiňuje také. Dá se tedy předpokládat, že podle Bíny je možné zařadit oblast okolo Havlíčkova Brodu na stupně 2, tedy na střední úrovně, kde „podmínky jsou ve zvýšené úrovni, tj. potenciálně relativní jev vykazuje v konkrétním prostoru již zřetelný a výrazný stav“ (Bína, 2002, 6). Dále uvádí sice složky potenciálu cestovního ruchu, ale už nepopisuje, jak se tyto složky hodnotí, takže podle teoretické části bakalářské práce by Havlíčkobrodsko spadalo právě do již zmiňovaného stupně 2 potenciálu cestovního ruchu, konkrétně vhodnosti krajiny pro cykloturistiku. „Do stupně 3 řadíme území s větším podílem lesů, nízkou hustotou osídlení a vysokou krajinnou estetikou, často i náhorní plošiny hor. Tyto atributy mohou převážit v některých krajích poměrně značnou členitost reliéfu“ (Bína, 2002, 6). Složky potenciálu cestovního ruchu dle Bíny (2002) jsou: - Přírodní pozoruhodnosti - Vhodnosti krajiny pro pěší a horskou turistiku - Vhodnost krajiny pro cykloturistiku - Vhodnost krajiny pro sjezdové zimní sporty - Vhodnost krajiny pro lyžařskou turistiku - Vhodnost krajiny pro rekreaci u vody - Vhodnost krajiny pro rekreaci typu lesy/hory - Vhodnost krajiny pro venkovskou turistiku - Vhodnost krajiny pro vodní turistiku - Vhodnost krajiny pro horolezectví - Vhodnost krajiny pro závěsné létání 14 - Vhodnost krajiny pro sportovní myslivost - Vhodnost krajiny pro sportovní rybolov - Vhodnost krajiny pro pozorování vodních ptáků - Kulturně historické památky a soubory - Skanzeny a muzea - Lázeňská funkce - Kongresy a konference - Kulturní akce - Sportovní akce - Církevní akce - Veletrhy a tematické trhy - Místní produkty - Možnost zahraničních nákupních a zábavních činností (http://www.uur.cz/images/publikace/uur/2002/2002-01/01.pdf) Dál v celkové typologizaci potenciálu CR rozlišuje ještě typologizaci přírodního subsystému potenciálu cestovního ruchu, kam spadá právě typ cykloturistiky, o které Bína píše, že je: „z přírodně orientovaných aktivit cestovního ruchu nejlépe přizpůsobivá jinak méně atraktivním nížinným a pahorkatinným krajinám, proto je tento typ na ně naprosto vázán.“(http://www.uur.cz/images/publikace/uur/2002/2002-01/01.pdf) Jak již bylo řečeno, Havlíčkobrodsko je součástí vrchoviny, takže do této definice spadá a to samé platí i u atraktivity, která není v ostatních směrech moc vysoká (koncentrace památek, kulturní akce, atd.). 15 2 CÍLE Hlavním cílem mé bakalářské práce je analýza potenciálu pro cykloturistiku na Havlíčkobrodsku z dotazníkového šetření mezi cyklisty, kteří se na Havlíčkobrodsku pohybují. Analýza potenciálu bude provedena na základě výsledků dat primárního šetření realizovaného na tomto území. Nelze ji provézt na základě Bínova Hodnocení potenciálu cestovního ruchu v obcích České republiky (2002), protože Bína neuvádí přesný způsob hodnocení vhodnosti krajiny pro jednotlivé sporty. 2.2 Dílčí cíle - Provézt rešerži odborné literatury - Provézt empirické šetření - Provézt komparace výsledků výzkumu analýzy primárních dat a analýzy sekundárních dat - Vytvořit SWOT analýzu potenciálu cykloturistiky na Havlíčkobrodsku 16 3 METODIKA Pro psaní bakalářské práce a následné vyhodnocení, bylo použito několik metod. Analýza primárních dat, která byla sebrána přímo v terénu formou dotazníků. Každý dotazník obsahoval údaje o respondentovi, jako věkovou kategorii, pohlaví a kraj, ze kterého pochází. Následovalo dvanáct otázek s pěti možnostmi odpovědí a třináctá otázka pouze s možnosti „ano“ a „ne.“ Data byla následně vyhodnocována metodou matematicko-statistickou, tedy zpracováním dat z dotazníků v programu Microsoft Excel. Výsledky z matematicko-statistické analýzy byly následně převedeny do grafické podoby, které jsou v kapitole Výsledky empirického šetření. Dále byla použita analýza sekundárních dat, která byla získána (data) z dotazníku STEM/MARK, jehož zadavatelem byla agentura Czechtourism. Dotazník se jmenuje První národní cyklo a in-line průzkum a byl proveden v roce 2011. Data pro toto šetření byla získána po celé České republice v jednotlivých regionech. Vztahují se k okresu Havlíčkův Brod tedy pouze částečně, a proto z něj byla vybrána jen data, která jsou porovnatelná s analýzou primárních dat. Metodou komparace neboli porovnání, byla srovnána data primární a sekundární analýzy. Pomocí situační analýzy byly vybrány a sepsány všechny cyklotrasy, které alespoň částečně protínají Havlíčkobrodsko. Následně byly některé z nich subjektivním hodnocením popsány z hlediska vhodnosti pro jednotlivé druhy kol, atraktivity cyklotrasy a obtížnosti pro jízdu. Dále byla použita metoda rozhovoru s pracovnicemi Městského informačního centra v Havlíčkově Brodě. Poslední metodou bylo použití SWOT analýzy, která se používá jako první k určení pozice nějaké destinace na trhu cestovního ruchu. 17 4 SITUAČNÍ ANALÝZ 4.1 Charakteristika okresu Havlíčkův Brod z hlediska zajímavostí pro cykloturisty Havlíčkobrodsko leží v severní části kraje Vysočina. Rozkládá se na ploše 1263 km2 v centrální části Českomoravské vrchoviny, což se projevuje na jeho reliéfu, který je tak atraktivní pro cyklisty. Terén není příliš kopcovitý, jako třeba v podhůřích a není tak prudký. Kopce mají charakter spíše pozvolného stoupání. Zhruba jedna třetina je zalesněna. Největší město Havlíčkův Brod je z hlediska potenciálu pro turistiku, ať již cyklistickou nebo jakoukoliv jinou velmi zajímavé. Nachází se tu např. kostel Nanebevzetí Panny Marie s nejstarším zvonem v Čechách Vilémem odlitým okolo roku 1300, kostel svaté Kateřiny a Havlíčkův dům. V Havlíčkově Brodě se protínají cyklotrasy 4157, 4153 a 19. Dalšími okolními dominantami jsou například hrad Lipnice nad Sázavou, kde vede cyklotrasa 19 a 1211, Přibyslav, kde byla vybudována nová cyklostezka a in-line stezka na základech bývalé železniční trati mezi Havlíčkovým Brodem a Brnem, prochází tu cyklotrasa 16, 19 a 4335. Zbytek zajímavostí na Havlíčkobrodsku se vyznačuje svou roztroušeností. Je tu mnoho malých obcí, ve kterých se velmi hojně vyskytují malé kostelíky, boží muka, kříže u cest a rovněž velké množství nejrůznějších památníků obětem válek. V některých vesnicích je jich i několik. Pakliže chce cykloturista vidět tyto památky drobnějšího charakteru, je ideální spíše než do informačních center zamířit do knihovny, kde je k dostání několik knih, které se zabývají právě těmito památkami roztroušenými po venkově a které jsou pro cykloturistiku velice zajímavé. Jednou z těchto knih je kniha Vrchovina neznámá (Pleva, 2008). 4.2 Činnost informačního centra v Havlíčkově Brodě Informační centrum na náměstí v Havlíčkově Brodě má provozní dobu od pondělí do pátku v čase 9:00 až 17:00 hodin. V sobotu a v neděli je také otevřeno, takže případní zájemci o informace mohou přijít takřka kdykoliv. Ze strany personálu bylo řečeno, že centrum je zařízeno víceúčelově, takže poskytuje informace o jednotlivých kulturních akcích, informace o památkách, provozu kina, sportovních zařízení atd. Ohledně cyklistiky a cykloturistiky bohužel již nabízejí méně informací a to z toho důvodu, že to přesahuje hranice města. Jinými slovy, co je za hranicemi města, o to se už centrum nezajímá. V informačním centru mají přesnější údaje pouze k cyklostezce, která vede podél řeky 18 Sázavy, která zde protéká. Ta je ale využívána spíše na in-line bruslení a je pouze v mezích města, tedy pro cyklistiku poměrně krátká a tím nezajímavá. Je ale součástí cyklotrasy 19. Pro cyklisty jsou zde buď mapy volné, nebo k zakoupení. Je možná zde získat dvě malé brožury. Jedna je vypracovaná právě informačním centrem a nabízí devět různých cyklistických stezek, které jsou vyznačeny na základě značených cyklotras. Ke každé cyklistické stezce je přiřazena malá orientační mapa a trasa popsaná z hlediska zajímavostí. Z hlediska cizího cykloturisty je to velice praktická brožura provádějící místními zajímavostmi. Délky okruhů jsou od 28 do 69 km. Trasy jsou vedeny z valné většiny po silnicích II. třídy, tedy neatraktivní pro horská kola. Druhou volně dostupnou publikací je malá brožura o 76 stranách a názvem „Průvodce po cestách Havlíčkova kraje.“ Vypracoval ji Klub českých turistů a je zaměřena jak na pěší turistiku, tak na cyklistiku. Nachází se v ní celkem 12 tras, z nichž je 10 určeno cyklistům. Trasa je vždy detailně popsána, je zde vyznačen výškový profil i celkový součet nastoupených metrů a ještě tabulka, ve které je trasa rozdělena vždy na úseky a je zde popsáno, zda se jede po silnici, po značené cyklotrase nebo dokonce po turistické značené stezce, čímž jsou tyto trasy atraktivní i pro cyklisty na horském kole. Samozřejmostí je popis obcí, památek a pamětihodností, se kterými je možné se na těchto trasách setkat. Brožura není situovaná pouze na okres Havlíčkův Brod, ale zasahuje částečně i například do okresu Žďár nad Sázavou. Uvnitř se nachází ještě malá skládací mapka, kde jsou vyznačeny jak cyklotrasy, tak turistické trasy. Celkově tato brožura předčí předešlou z několika důvodů. Je v ní více možných výletů, jsou mnohem detailněji popsány a hlavně jsou velice univerzální, tedy pro různé skupiny cyklistů. Její nevýhodou je to, že se drží pouze na západ od Havlíčkova Brodu a východ je úplně vynechán. Obě tyto brožury jsou k dostání zdarma. Jako poslední možnost pro cyklistu získat nějaké informace o cyklostezkách je z internetových stránek Městského informačního centra. Jedná se ale pouze o internetovou verzi prvně popisované brožurky. 4.3 Přehled značených cyklotras destinace Okres Havlíčkův Brod se nachází v masivu Českomoravské vrchoviny, která je velmi členitá a tedy poměrně atraktivní pro cyklistiku a cykloturistiku. Nachází se tu 15 značených cyklotras. V situační analýze jsou uvedeny všechny, které alespoň protínají okres Havlíčkův Brod. Všechny tyto cyklotrasy jsou oficiální a jsou vyznačeny na příslušných mapách. 19 Tento soupis tras nebylo možné získat z knihy nebo z jednoho serveru. Soupis všech tras se podařilo vytvořit až na základě použití serveru www.vyletnik.cz, který udává počet cyklotras 28. Některé trasy jsou zde brány jako jednotlivé části skutečných tras, takže jejich počet je tímto uměle navýšen. Proto byla každá trasa ještě kontrolována na serveru www.mapy.idnes.cz, kde jsou uvedena jejich číselná označení, u každé bylo zjištěno odkud a kam vede, následně porovnáno ještě se předešle jmenovaným serverem a byly tak vyloučeny ty, které byly uváděny mylně nebo dvakrát. K vymezení okresu Havlíčkův Brod byla použita mapa Českého statistického úřadu. Tím byly vyloučeny trasy, které jiné servery mylně považovaly za trasy nacházející se v okrese Havlíčkův Brod. Administrativní mapa je uvedena v přílohách. K některým jmenovaným trasám, které jsem osobně projel, je přidáno subjektivní hodnocení. Cyklotrasa 1 Praha – Brno Obtížnost: Lehká Značení: Silniční Komunikace: Silnice II. a III. třídy Povrch: Asfalt Vhodné pro všechny typy bicyklů Cyklotrasa 16 Hlinsko – Slavonice Obtížnost: Lehká Značení: Silniční Komunikace: Silnice II. a III. třídy Povrch: Asfalt Vhodné pro všechny typy bicyklů Cyklotrasa 19 Lísek - Davle Obtížnost: Lehká, místy střední až těžká Značení: Silniční Komunikace: Silnice II. a III. třídy, místní a účelové komunikace Povrch: Asfalt, panelový zpevněný povrch, nezpevněné cesty Vhodné pro všechny typy bicyklů, místy pro horské kolo Jedná se o velice populární trasu. Je to beze sporu tím, že neustále doprovází v blízkosti řeku Sázavu, ale přitom se snaží po své cestě protnout co nejvíce turistických zajímavostí. Na 20 Havlíčkobrodsku jsou to zejména města Havlíčkův Brod a Přibyslav a vesnice Lipnice nad Sázavou s historickou zříceninou hradu. Trasa je nenáročná (na území Havlíčkova Brodu) a co do podívané velmi atraktivní. Je bez problémů sjízdná i pro rodiny s dětmi. Více kopcovitá je pouze kolem Žďáru nad Sázavou a Nového města na Moravě, ale tato část už nespadá do okresu Havlíčkův Brod. Tato cyklotrasa, jak jsem se dozvěděl na městském úřadě, vznikla spojením iniciativy několika větších měst podle toku řeky Sázavy. Žádná dokumentace se ale v Havlíčkově Brodě na městském úřadě bohužel nenachází. Z cyklotrasy se snaží pochopitelně těžit město Havlíčkův Brod a píše se o ní, že: „okouzlující přírodní scenérie podél řeky Sázavy lze sledovat prostřednictvím populární cykloturistiky. Od Davle, až po Žďár nad Sázavou byla vybudovaná cyklostezka, protínající i Havlíčkův Brod.“ (Proxima Bohemia, 2008) Cyklotrasa 1211 Senožaty – Lipnice nad Sázavou Obtížnost: Střední Značení: Silniční Komunikace: Silnice II. a III. třídy Povrch: Asfalt Vhodné pro všechny typy bicyklů Tato cyklotrasa protíná danou lokalitu pouze částečně. Celá vede po silnici a je poměrně neatraktivní. Jediné, co stojí za zmínku je to, že končí na Lipnici nad Sázavou, což je dominanta viditelná z velké dáli v západní části Havlíčkobrodska. Je tu nutné dodat, že sem vede i hodně turistických stezek, které zase lákají cyklisty na horských kolech a těch je tu v letních měsících vidět více, než cykloturistů, kteří jezdí s batožinou. Cyklotrasa 4122 Přibyslav – Dašice Obtížnost: Střední Značení: Silniční Komunikace: Silnice II. a III. třídy Povrch: Asfalt Vhodné pro všechny typy bicyklů Cyklotrasa dálkového charakteru, která vede z Přibyslavi, což je poměrně zajímavé městečko. Pokračuje severně k Pardubicím. Po cestě protíná Havlíčkovu Borovou, které je dominantou východně až severo-východně od Havlíčkova Brodu. Vede silnicemi převážně II. 21 třídy, na kterých není veliký provoz. Z Přibyslavi se nechá také napojit na atraktivní cyklostezku, která byla vybudována na základech staré železniční trati na Brno z Havlíčkova Brodu. Cyklotrasa 4187 Dřevíkov – Křemenice Obtížnost: Střední Značení: Silniční Komunikace: Silnice II. a III. třídy Povrch: Asfalt Vhodné pro všechny typy bicyklů Cyklotrasa 4335 Přibyslav – Dobronín Obtížnost: Střední Značení: Silniční Komunikace: Silnice II. a III. třídy Povrch: Asfalt Vhodné pro všechny typy bicyklů Poměrně krátká cyklotrasa, která je použitelná spíše jako spoj mezi trasami 19, což je Posázavská cyklotrasa a cyklotrasa 5215, která z východu objíždí Jihlavu. I přes její krátkost je zajímavá a to hlavně terénem, ve kterém se pohybuje. To jsou převážně malé silnice II. třídy mezi lesy a poli. Cyklotrasa 4336 Dobronín – Nížkov Obtížnost: Střední Značení: Silniční Komunikace: Silnice II. a III. třídy Povrch: Asfalt Vhodné pro všechny typy bicyklů Cyklotrasy 5127 Radostín – Golčův Jeníkov Obtížnost: Střední Značení: Silniční Komunikace: Silnice II. a III. třídy Povrch: Asfalt Vhodné pro všechny typy bicyklů 22 Cyklotrasa 5215 Velký jihlavský okruh Obtížnost: Střední Značení: Silniční Komunikace: Silnice II. a III. třídy Povrch: Asfalt Vhodné pro všechny typy bicyklů Část zasahující do Havlíčkobrodska je nezajímavá a na Jihlavské části (i když to není součástí této práce) je zase poměrně hustý provoz. Cyklotrasa 4153 Třemošnice – Štoky Obtížnost: Střední Značení: Silniční Komunikace: Silnice II. a III. třídy Povrch: Asfalt Vhodné pro všechny typy bicyklů Jedná se o velice klidnou cyklotrasu, která se soustředí vyloženě na to, aby zavedla cyklistu co nejdále od provozu a měst. Jedinou výjimkou, snad kvůli atraktivnosti, je průjezd Havlíčkovým Brodem. To jí dává ale na druhou stranu značné vytížení, protože pro obyvatele Havlíčkova Brodu je to snadná úniková cesta za projížďkou. Že je velice vytížena vím ze dvou vlastních zkušeností. Jednak bezprostředně vedle této trasy bydlím a za druhé jsem si ji vybral jako místo pro sběr dotazníků, což se ukázalo jako velmi výhodné, protože při její frekventovanosti to byla snadná práce. Setkal jsem se tu především s rekreačními cyklisty zastoupenými snad všemi věkovými skupinami a také hodně s rodinami s dětmi. Cyklotrasa 4154 Křemenice- Světlá nad Sázavou Obtížnost: Střední Značení: Silniční Komunikace: Silnice II. a III. třídy Povrch: Asfalt Vhodné pro všechny typy bicyklů 23 Cyklotrasa 4155 Vilémov – Humpolec Obtížnost: Střední Značení: Silniční Komunikace: Silnice II. a III. třídy Povrch: Asfalt, účelové komunikace Vhodné pro všechny druhy bicyklů Tato cyklotrasa přichází na Havlíčkobrodsko od Humpolce. Její hlavní charakteristikou je to, že se drží více v lesech a na polích. Hodně využívá lesních svážnic a polních cest. To je na jednu stranu dobře, protože je zajímavá i pro MTB jezdce, ale zase není tak praktická pro rodiny s dětmi na dovolené, či pro lidi se silničním kolem. Cyklotrasa 4156 Ledeč nad Sázavou – Sázava Obtížnost: Střední Značení: Silniční Komunikace: Silnice II. a III. třídy Povrch: Asfalt Vhodné pro všechny druhy bicyklů Cyklotrasa jde z města Ledeč nad Sázavou a obkružuje Havlíčkův Brod ze severu přes obec Habry a následně se stáčí jihovýchodně k významnému bodu stezky Havlíčkově Borové, což z ní dělá atraktivní trasu. Následně se dostává od okresu Žďár nad Sázavou. Drží se především silnic II. třídy, ale těch frekventovanějších. Cyklotrasa 4157 Rušinov – Polná Obtížnost: Obtížná Značení: Silniční Komunikace: Silnice II. a III. třídy Povrch: Asfalt Vhodné pro všechny druhy bicyklů Trasa po silnicích II. třídy. Protíná Havlíčkův Brod od města Chotěboř, kde je velkým a i jediným lákadlem přírodní rezervace Údolí řeky Doubravy. Od Havlíčkova Brodu pokračuje jihovýchodně k dominantnímu kopci Vysoká. Velmi klidná a poměrně atraktivní cyklotrasa. Tomu odpovídá i vytíženost. 24 4.4 Přehled značených cykloturistických tras destinace Nepodařilo se mi zjistit, že by se v tomto okrese vyskytovaly nějaké cykloturistické trasy. Nenašel jsem je na žádném serveru a ani jsem na ně nikdy nenarazil. Zjištěno bylo ale to, že mnoho serverů nesprávně považuje cykloturistické trasy za cyklistické. Podrobný popis viz Přehled poznatků. To může být matoucí pro mnoho cyklistů, kteří pod tímto pojmem hledají pak neexistující značky. Na základě empirického šetření bylo ale zjištěno z poznámek cyklistů, že v tomto okrese hodně pro ježdění v terénu využívají standardního turistického značení. To mohu potvrdit i z vlastní zkušenosti. V celém kraji Vysočina lze tohoto značení dobře využít, protože stoupání a klesání terénu je zde v únosné míře zvládnutelné i pro cykloturistu oproti horským oblastem, kde jsou turistické značky (pěší) pro cyklisty místy už velmi obtížně sjízdné. Je zde ale nebezpečí, hrozící srážky cyklisty s turistou, avšak turisté si na Havlíčkobrodsku na to, že turistické pěší stezky používají i cyklisté, zvykli a vzájemně se tolerují. Toto není ale nic překvapivého v porovnání s dotazníkem STEM/MARK, kde horští cyklisté také uvádějí, že jich jezdí takřka 70 % po těchto turistických stezkách. Jedinými značenými terénními trasami jsou ty, které zůstanou po odjetí některých závodů. Značeny jsou typickou trojúhelníkovou šipkou o délce cca 10 cm. Toto značení se ale nedá počítat regulérně mezi značení pro cyklisty využívající cykloturistické trasy. Je to z několika důvodů. Tyto trasy jsou většinou krátkého charakteru, a to do 10 nebo 15 km. Nejsou na nich žádné bližší informace o tom, odkud a kam vedou. Vždy mají charakter kruhu a co je asi nejpodstatnější, nejsou značeny na žádných mapách. Z vlastních zkušeností mohu říci, že tyto trasy vyhledávají pouze úzké kruhy cyklistů, kteří si je projíždí pod záminkou zjištění obtížnosti trasy závodu (většinou se sami účastní). Jsou to ale lidé, kteří je musí znát, jinak je prakticky nemožné je najít. Jednou z mála možností jak je najít je to, že organizátoři při vymýšlení těchto závodních tras občas využívají krátké úseky turistických pěších tras, kde na ně cykloturista projíždějící po turistických pěších trasách, může narazit. 4.5 SWOT analýza destinace SWOT analýza byla napsána na základě dotazníkového šetření k této práci, na základě empirického šetření „Národní cyklo a in-line průzkum“ společnosti STEM/MARK a na základě vlastních zkušeností sebraných při psaní této práce. 25 SILNÉ STRÁNKY - Čistá a neznečištěná příroda - Hustá síť cyklotras a spokojenost dotazovaných s nimi - Podle STEM/MARK cykloturisty i horskými cyklisty oblíbená oblast - Spokojenost s kvalitou stravovacích služeb - Množství turistických zajímavostí drobného charakteru (boží muka, památníky, malé kostely,…) SLABÉ STRÁNKY - Nedostatečně rozvinutá infrastruktura pro cyklisty viz Výsledky dotazníkového šetření - Nedostatečné ubytovací kapacity (jak kvantitativně, tak kvalitativně) - Nedostatečný informační servis pro cykloturisty - Nedostatečná pokrytí stravovacími zařízeními - Velmi složité shánění možnosti opravy kola PŘÍLEŽITOSTI -Vybudování tras i pro horské cyklisty (cykloturistické trasy) - Navýšení ubytovacích kapacit HROZBY - Nenavázání spolupráce jednotlivých obcí - Velmi nízká návštěvnost cyklisty z ostatních krajů ČR SWOT analýza ukazuje, že Havlíčkobrodský okres má určitě cyklistovi a cykloturistovi co nabídnout, ale oproti závěru vyplývajícího z Bínových stupňů lokalizačních podmínek složek cestovního ruchu, kde se destinace umístila na stupni 2, jsou zde vidět i její nedostatky a slabiny. 4.6 Srovnání výsledků analýzy sekundárních dat V kapitole Metodika bylo uvedeno, že pro interpretaci analýzy sekundárních dat byl použit dotazník, který byl získán ze serveru CzechTourism. Není to dotazník směřovaný pouze na cyklistiku, ale i na in-line bruslení a je pro celou Českou republiku. Sběr dat pro tento dotazník měl dvě fáze. Přímo mezi lidmi v populaci ČR, kde bylo vyhodnoceno 993 dotazníků sebraných v září 2011 a v internetovém průzkumu, kde bylo vyhodnoceno 3966 správně vyplněných dotazníků z celkového objemu 4868. Sběr dat proběhl v srpnu a září roku 2011. Jedna z nejdůležitějších otázek je, jaké cykloregiony mají cyklisté a cykloturisté (v dotazníku bikeři) nejraději v ČR. 26 Oblíbené trasy pro cykloturistiku dle STEM/MARK . TOP (více, než 20%) Jižní Čechy, Šumava . Oblíbené (13-15%) Vysočina, Pálava a Lednicko-Valtický areál, Beskydy a Valašsko, Český ráj. Oblíbené trasy pro horskou cyklistiku dle STEM/MARK . TOP (okolo 25%) Šumava . Oblíbené (15-20%) Vysočina, Beskydy a Valašsko, Jeseníky, Jizerské hory, Jižní Čechy. . 13-15%: Krkonoše a Podkrkonoší, Český ráj Podle této části výzkumu je region Vysočina a tudíž předpokládejme i Havlíčkobrodsko u cyklistů a cykloturistů oblíbeno. Další komparace analýzy primárních a sekundárních dat bude součástí kapitoly Diskuse. Tam jsou porovnána data, která se shodují u obou šetření. 27 5 VÝSLEDKY EMPIRICKÉHO ŠETŘENÍ Při empirickém šetření byla analyzována data od 154 respondentů. 50 dotazníků nebylo vyplněno tak, aby mohly být zařazeny do šetření. Dotazníky byly k dispozici ve dvou největších obchodech v Havlíčkově Brodě zabývajícími se prodejem kol a to v obchodě Spektrum Holas a obchodě a servisu Velo Servis. Dotazníkové formuláře z terénu byly získávány na cyklistické trase č. 4153 zhruba 3 km od Havlíčkova Brodu směrem k obci Petrkov a v restauraci Pelestrovská hospůdka, která je cílem velkého množství cyklistů všech kategorií. Formuláře jsem na těchto místech rozdával osobně, v období od dubna 2011 do dubna 2012. Rozložení formulářů na tato místa (terén, kde jsou aktivní cyklisté a obchody, kam musí zamířit všechny kategorie cyklistů) mělo zaručit ideální pokrytí všech skupin cyklistů. Formuláře z obou míst byly následně vyhodnocovány dohromady. 5.1 Věk dotazovaných Obrázek 3. Věk respondentů Nejvíce respondentů dotazníkového šetření bylo získáno ve věku 35 až 49 let. Až druhou nejčastější věkovou skupinou byla nejmladší skupina, tedy lidé do 25 let. Následuje skupina 26 až 34 let. 25% 33% 22% 19% 1% Do 25 26-34 35-49 50-59 60 a více 28 5.2 Bydliště respondentů Obrázek 4. Bydliště respondentů Na dotaz odkud respondenti pocházejí, odpověděla naprostá většina, že z kraje Vysočina a to sice 85 %, což není příliš povzbudivé. Shodná 3 % měl kraj Jihočeský, což se nechalo očekávat, protože přímo sousedí s krajem Vysočina a překvapivě kraj Liberecký. I když v dotazníku nebylo počítáno s jinými národnostmi, byly tyto zastoupeny Slovenskem a to 1 % (2 cyklisté) 5.3 Preferované druhy terénů Obrázek 5. Preferované druhy terénů Na otázku, jaké terény dotazovaní cyklisté preferují, odpovědělo nejvíce 33 %, že terény střídají. Následovaly malé silničky s 28 % a lesní terény se 17 %. 85% 3% 1% 2% 2% 1% 2% 3% 1% Vysočina Praha Středočeský Jihomoravský Pardubický Olomoucký Zlínský Liberecký Ústecký Moravskoslezský Karlovarský 17% 16% 33% 6% 28% Lesní Silniční Terény střídám Polní cesty Malé silničky 29 5.4 Nabídka terénů pro horskou cyklistiku Obrázek 6. Nabídka terénů pro horskou cyklistiku Takřka polovina dotazovaných označila, že se horské cyklistice nevěnuje. Více než čtvrtina (26 %) byla s nabídkou terénů pro horskou cyklistiku velmi spokojena a 23 % spíše spokojena. Pouze 1 % velmi nespokojeno. Zde je ale důležité poznamenat, že takřka všichni cyklisté, kteří odpovídali, že se věnují terénní cyklistice, využívají na Havlíčkobrodsku turistické značení pro své plánované vyjížďky. To je dané ale tím, že na Havlíčkobrodsku neexistují nebo o tom alespoň nevím, žádné značené cyklotrasy pro horská kola, jako je tomu například na Broumovsku, jak vím z vlastní zkušenosti. Více viz kapitola Situační analýza. 5.5 Nabídka terénů pro silniční cyklistiku Obrázek 7. Nabídka terénů pro silniční cyklistiku 32 % cyklistů se silniční cyklistice nevěnuje vůbec a 42 % jich bylo s terény spíše spokojeno a 10 % velni spokojeno. 1% 3% 47% 23% 26% Velmi nespokojen Spíše nespokojen XC nejezdím Spíše spokojen Velmi spokojen 3% 13% 42% 32% 10% Velmi nespokojen Spíše nespokojen silnici "nejezdím" Spíše spokojen Velmi spokojen 30 5.6 Nabídka značených cyklotras Obrázek 8. Nabídka značených cyklotras Na otázku spokojenosti se značenými cyklotrasami dopovědělo 46 % dotazovaných, že jsou spíše spokojeni. Odpověď odpovídá realitě, protože tato sít je na Havlíčkobrodsku poměrně hustá. Nachází se jich tu celkem 15. Velmi spokojených je 16 %, neumí posoudit 13 %. 5.7 Spokojenost s ubytováním Obrázek 9. Spokojenost s ubytováním Na otázku spokojenosti s ubytováním nebyla schopna odpovědět takřka polovina dotazovaných. To je do značné míry ovlivněné tím, že 85 % dotazovaných je z Vysočiny a ubytování tu nikdy nepotřebovali. Z lidí, kteří byli schopni odpovědět, bylo 25 % spíše spokojeno a 9 % velmi spokojeno. Spíše nespokojeno 13 %. To bylo pro mě překvapující, protože se tu nachází poměrně málo zařízení typu chat a bytů k pronájmu, jako například v Jižních Čechách nebo v horských oblastech, přesto byla většina lidí spokojena. 5% 20% 13% 46% 16% Velmi nespokojen Spíše nespokojen Nejezdím Spíše spokojen Velmi spokojen 5% 13% 48% 25% 9% Velmi nespokojen Spíše nespokojen Nevím Spíše spokojen Velmi spokojen 31 5.8 Spokojenost se stravováním Obrázek 10. Spokojenost se stravováním S možnostmi stravování je spíše spokojeno 44 % dotazovaných, velmi spokojeno dokonce 32 %. To je pro mě překvapení stejně jako u ubytování, protože z vlastní zkušenosti vím, jak je složité sehnat otevřenou restauraci v době mimo sezonu (od května do června a od cca poloviny září do té doby, dokud se nechá jezdit na kole), když se cyklista nedrží u větších obcí. 5.9 Infrastruktura pro cyklisty Obrázek 11. Spokojenost s infrastrukturou pro cyklisty Na tuto otázku (nabídka odpočívadel, laviček, cykloturistických map, …) dopovědělo jen 1 %, že jsou velmi spokojeni, ale naproti tomu 32 % odpovědělo, že jsou spíše spokojeni. 17 % nebylo schopno odpovědět, 36 % bylo spíše nespokojených a 14 % velmi nespokojených. 3% 15% 6% 44% 32% Velmi nespokojen Spíše nespokojen Nevím Spíše spokojen Velmi spokojen 14% 36% 17% 32% 1% Velmi nespokojen Spíše nespokojen Nevím Spíše spokojen Velmi spokojen 32 5.10 Informační servis Obrázek 12. Spokojenost s informačním servisem Zodpovězení otázky spokojenosti s informačním servisem bylo následovné. Nejvíce dotazovaných odpovědělo, že neví (36 %) a 29 % spíše spokojeno a spíše nespokojeno bylo 19 % dotazovaných. 5.11 Možnost opravy kola Obrázek 13. Možnost opravy kola Více, než polovina dotazovaných lidí nebyla schopna na tuto otázku odpovědět a mimo dotazník dodávali důvod, že zatím při jízdě cyklistický servis nepotřebovali. Že je jednoduché servis sehnat si myslí pouhé 1 % lidí a 20 % si myslí, že je to velmi složité. Velká část dodávala mimo dotazník, že spoléhají na vlastní nářadí a schopnosti. 9% 19% 36% 29% 7% Velmi nespokojen Spíše nespokojen Nevím Spíše spokojen Velmi spokojen 20% 19% 53% 7% 1% Velmi složité Složité, ale nakonec seženu Nevím Poměrně jednoduché Jednoduché 33 5.12 Turistické zajímavosti Obrázek 14. Turistické zajímavosti Takřka polovina dotazovaných si myslí, že Havlíčkobrodsko má co nabídnout cykloturistovi, a to jako kdekoliv v České Republice. Že to ho může nabídnout hodně samo o sobě, si myslí více, než čtvrtina a to 17 %. 5.13 Propagace Havlíčkobrodska Obrázek 15. Propagace Havlíčkobrodska Téměř jedna třetina (30 %) odpověděla, že podle nich Havlíčkův Brod nedostatečně propaguje své zajímavosti a více, než čtvrtina (19 %) je toho názoru, určitě tyto zajímavosti dostatečně nepropaguje. 2% 17% 8% 48% 25% Není tu noc Moc zajímavostí tu není Nevím Má, jako v celé ČR Má a to hodně 19% 30% 26% 20% 5% Určitě ne Spíše ne Nevím Spíše ano Určitě ano 34 5.14 Druhy vyjížděk cyklistů Obrázek 16. Druhy vyjížděk cyklistů Nejvíce dotazovaných, 59 % odpovědělo, že mají vždy před vyjížďkou cíl. Že mají občas cíl, odpovědělo 31 % respondentů, 7 % z nich vyjíždí bez cíle a 2 % jezdí stejnou trasu. Pouze jedno procento není schopno odpovědět. 5.15 Zájem o zapůjčení kola Obrázek 17. Zájem o zapůjčování kol Z dotazovaných cyklistů by možnost zapůjčení kola využilo 55 % a nevyužilo by jí 45 %. Ti, co by jí nevyužili, byli většinou cyklisté výkonnostního typu. Tato otázka byla zařazena proto, 59% 2% 1% 31% 7% Mám vždy cíl Jezdím stejnou trasu Nevím Občas mám cíl Vyjíždím bez cíle 55% 45% Ano Ne 35 že České dráhy, a.s. nabízejí cyklistům na Vysočině půjčování kol. Konkrétně v okrese Havlíčkův Brod je to ve stanici Světlá nad Sázavou. (Další dvě půjčovny jsou v Telči a v Novém Městě na Moravě.) Otázka měla za úkol zjistit, zda je o to vůbec zájem. 36 6 DISKUSE Téma bakalářské práce je Analýza potenciálu cykloturistiky v okrese Havlíčkův Brod. Pro získání primárních dat byl vypracován dotazník sloužící k empirickému šetření mezi cyklisty. Jednalo se o cyklisty převážně domácí, mezi kterými bylo 15% cyklistů nepocházejících z kraje Vysočina. Rozdělení na místní cyklisty a cyklisty z jiných krajů (států), by přineslo příliš mnoho dat, která by byla těžko vyhodnotitelná, a proto proběhlo vyhodnocení všech dotazníků dohromady. Porovnání údajů vzešlých z analýzy primárních a sekundárních dat je pouze omezené, protože sekundární data byla získána z výsledků výzkumu agentury STEM/MARK který se týkal celé České republiky. Přesto se data poměrně shodují. Z analýzy primárních dat zde nebudou jmenována některá méně důležitá data. Otázka věku cyklistů může být překvapivě poměrně důležitá z hlediska zaměření se na určitou cílovou skupinu cyklistů. Je zde zařazena proto, že z empirického šetření vyšel poměrně vyrovnaný graf, podle nějž se cyklistice věnují velmi vyrovnaně všechny věkové kategorie cyklistů. Je to i případnou pobídkou pro informační centra všude na Havlíčkobrodsku, že není správné se zaměřit pouze na jednu věkovou skupinu cyklistů. Otázka bydliště dotazovaných je nejvíce alarmujícím zjištěním celého mého empirického šetření, protože 85% dotazovaných bylo místních a pouze15% cyklistů přijelo z jiného kraje nebo dokonce z jiného státu. V datech STEM/MARK není rozlišeno, z kterého kraje odpovídalo nejvíce cyklistů, srovnání je tedy nemožné. U preferovaných terénů cyklisté uvedli, že terény převážně střídají nebo že nejraději jezdí po malých silničkách, kterých je tu opravdu hodně a se kterými jsou zde cyklisté spokojeni, což je z hlediska jejich potřeb dobře. Dále jsou v oblibě lesní cesty, kterých je tu opět hodně a které jsou nejatraktivnější pro horskou cyklistiku. Cyklisté na horských kolech jsou také s nabídkou těchto terénu z více než 50% spokojeni. Z výsledků analýzy primárních dat vyplynulo, že cyklisté považují tuto část Čech za atraktivní. Ve výsledcích vzešlých z výzkumu STEM/MARK se umístila Vysočina na pomyslném druhém místě. Stejného hodnocení dosáhla v kategorii značených cyklotras. Ten samý dojem převládá u značených cyklotras, jejichž pokrytí považují cyklisté také za dostatečné a jsou s nimi taktéž spokojeni. Hodnocení ubytování bylo pro již zmíněných 85 % dotazovaných irelevantní, protože byli místní a tudíž ubytování nepotřebovali. Ale ostatní respondenti považovali zhruba ze dvou třetin stav ubytování za nevyhovující, což je varováním do budoucna. Se stravovacími službami byli respondenti převážně spokojeni. U STEM/MARK se podobná otázka nevyskytuje, srovnání je tedy nemožné. 37 U informačního servisu byly odpovědi poměrně vyrovnané, tedy ani negativní, ani pozitivní. Dle mého mínění je to zapříčiněno tím, že lidé se o tyto informace příliš nezajímají, takže jim nescházejí a nemají ani tendenci po nich pátrat, protože jich je většina místních a tyto informace, např. jaká památka se kde nachází, jsou pro ně samozřejmostí, protože je znají od mala. U infrastruktury (mapy a zastřešená odpočívadla pro cykloturisty na cyklostezkách,…) dotazovaní vyjádřili nespokojenost. STEM/MARK podobnou otázku nezařadil. Co se týče servisu, polovina dotázaných nevyjádřila žádný názor, protože ho během jízdy nepotřebovala, ale zbytek ho považuje za složité nebo dokonce velmi složité a bylo by potřeba více pokrýt odlehlejší části Havlíčkobrodska, tedy dále od měst a větších obcí. Při porovnání analýzy sekundárních dat vyplývají stejné závěry. Jak cyklisté jezdící po značných cyklostezkách tak terénní cyklisté by ocenili lepší servis. Terénní cyklisté mají tuto variantu dokonce na prvním místě svých požadavků a to, celých 40% z nich a cyklisté ostatní na druhém místě s 39,9%. U otázek turistických zajímavostí a propagace Havlíčkobrodska je lépe, že odpovídalo v rámci šetření více domácích cyklistů, protože mají o této problematice jistě větší přehled. Valná většina shledává, že okres Havlíčkův Brod má skutečně co nabídnout v oblasti zajímavostí, ale na druhou stranu celá polovina si myslí, že tyto zajímavosti (v dotazníku nebylo rozlišeno, jakého charakteru) nejsou dostatečně propagovány, což určitě opět obírá tuto destinaci o množství potenciálních turistů na kolech (i všech ostatních). STEM/MARK podobnou otázku vzhledem k celonárodnímu zaměření neuvádí. Jak již bylo řečeno, zařazení otázky možnosti zapůjčení kola bylo motivováno nabídkou Českých drah, a.s. si kolo půjčit ve stanici Světlá nad Sázavou. Více než polovina respondentů uvedla, že by tuto možnost využila, což je pobídkou k této možnosti i třeba v Havlíčkově Brodě, popřípadě pro samotné zdejší informační centrum. Když jsou shrnuty výsledky z provedeného šetření, jsou zde celkem patrné problémy a nedostatky Havlíčkobrodska. Jedná se především o služby, tedy o nedostatečnou informovanost, servis a ubytování. Dalším problémem je takřka naprosto nevyvinutá síť cykloturistických tras, která je tu ale kompenzována turistickými pěšími trasami. Je ale pochopitelné, že je více prostředků a úsilí věnováno využívanějším odvětvím cyklistiky, tedy budování značených cyklotras a již méně cykloturistickým trasám. Mé závěry týkající se jak služeb, tak budování tras, mohou být ale mylné nebo neúplné a bylo by určitě zapotřebí podrobit tuto problematiku delšímu pozorování nebo se detailněji soustředit na cyklisty z jiných regionů a zemí a pokud možno úplně vynechat domácí cyklisty. Na druhou stranu si myslím, že je možné na základě těchto informací už teď zaujmout jistá opatření, která zvýší potenciál Havlíčkobrodska pro cyklistiku a cykloturistiku. Po shrnutí všech těchto poznatků je možné, dle mého názoru, zařadit 38 Havlíčkobrodský okres do stupně 2 podle Bíny, ale postupem času by bylo možné jeho potenciál zvýšit i na stupeň 3. Domnívám se, že jak primární cíl, tak i sekundární cíle byly touto prací splněny, ale jak již bylo řečeno, bylo by zapotřebí tuto problematiku sledovat a řešit dlouhodobě. 39 7 ZÁVĚRY Cyklistika, jako součást sportovního cestovního ruchu, patří k velmi oblíbeným aktivitám. Úkolem této práce bylo zjistit, zda Havlíčkův Brod a jeho okolí mají pro ni příznivé podmínky (potenciál). Podle charakteristiky reliéfu a podle literatury zabývající se touto tématikou by bylo na místě říci, že potenciál je tu veliký. Je ho ale bez diskuzí třeba rozvíjet. Může to být ale hodnocení částečně subjektivní, protože na základě empirického šetření, kde je bohužel většina dotazovaných právě z tohoto okresu, je těžké udělat přesný závěr. Tito lidé mají názor, že je tu množství zajímavých věcí a stejného mínění jsem i já osobně, ale kdyby bylo stejné vyhodnocení potenciálu udělané pouze z dotazníků, na které odpověděli pouze cyklisté a cykloturisté z jiných krajů, bylo by toto hodnocení jistě věrohodnější. Do té doby, dokud sem tito cyklisté nebudou přilákání, to ale bude velice složité nebo přímo nemožné. Do té doby, dokud nebude okres Havlíčkův Brod vnímán jako atraktivní i cyklisty ze zbytku České republiky, budou z jeho památek a velmi krásné a čisté přírody čerpat pouze místní cyklisté, což je z hlediska cestovního ruchu a financí, které mohou přinášet, škoda. Samotná pozice je v rámci celé České republiky velice atraktivní. Nachází se přímo v jejím středu, navíc na dálnici D1 přímo mezi Prahou a Brnem, což mu opět dává velké naděje oproti příhraničním oblastem z hlediska dostupnosti. Co se týče samotných problémů, může být pominuta již několikrát jmenovaná sít cyklotras pro horskou cyklistiku a například i sjezdových tras, ale měla by být zlepšena určitě komunikace s potenciálními cyklisty a cykloturisty, kteří by o návštěvu této části Vysočiny měli zájem. 40 8 SOUHRN Tato bakalářská práce s názvem Analýza potenciálu cykloturistiky v okrese Havlíčkův Brod je rozborem informací současně vnímaného stavu cykloturistiky tak, jak ho vnímají cyklisté, v okrese Havlíčkův Brod. Cykloturisté přinášejí do rozpočtů obcí vždy peníze, kterých může být, vzhledem k oblibě cyklistiky, hodně. Proto je třeba sledovat a zkoumat zájmy cykloturistů a snažit se jim vycházet v rámci možností vstříc. V teoretické části jsou vymezeny pojmy, se kterými se cykloturista může setkat a v praktické části je rozbor empirického šetření mezi cykloturisty a cyklisty o tom, jak vnímají současnou situaci (služby, rozvinutí infrastruktury pro cyklisty, atraktivita, množství a kvalita informací pro ně,…) okresu Havlíčkův Brod. Výsledky jejich odpovědí jsou statisticky zpracovány a graficky znázorněny. Praktická část pokračuje ještě SWOT analýzou. Na základě empirického šetření a SWOT analýzy byly vytvořeny návrhy na zlepšení podmínek pro cyklistiku, které by dle mého názoru měly zatraktivnit Havlíčkobrodsko pro toto odvětví sportovního cestovního ruchu. 41 9 SUMMARY This bachelor work titled Cyclotourism potential analysis in Havlíčkův Brod region is an information study concerning present cyclotourism situation as it is anderstood by bikers in Havlíčkův Brod region. Considering the popularity of cycling, cyclotourists can bring relatively much money into municipal budgets. For this reason it is advisable to survey their needs and interests and try to meet their demands, if possible. In theoretical part there are listed terms which cyclotourists can come across and the practical part offers analysis of empiric survey among cyclotourists and cyclists dealing with their opinions on the contemporary situation (service, infrastructure development, attractivity, information quantity and quality, etc. ) in Havlíčkův Brod region. The results of their responses are statistically processed and graphically designed. Practical part is followed by SWOT analysis. Based on empiric survey and SWOT analysis there have been proposed measurements leading to improvement of cyclotourist conditions, that should, in my opinion, make this branch of sports tourism in Havlíčkův Brod region more attractive. 42 10 REFERENČNÍ SEZNAM Bína, J. (2002). Hodnocení potenciálu cestovního ruchu v obcích České republiky. Brno: Ústav územního rozvoje. Czechtourism. (2011). Cyklo a in-line průzkum. Retrieved15.4.2012 from the World Wide Web: http://vyzkumy.czechtourism.cz/download.php?type=analyzy&file=621.pdf Czechtourism. (2001). Grafická příloha:Vysočina. Retrieved 15. 4. 2012 from the World Wide Web: http://vyzkumy.czechtourism.cz/download.php?type=prilohy&file=0529_m.doc Čermáková, L. & Lhoťanová, E. & Tonhauserová, M. (2008). Kraj Vysočina: města a obce kraje Vysočina: tradice, historie, památky, turistika, současnost. Rožnov pod Radhoštěm: Proxima Bohemia. Český statistický úřad (2012). Okres. Retrieved 4.2.2012 from the World Wide Web: http://www.czso.cz/csu/rso.nsf/i/okres_rso Český statistický úřad (2012). Administrativní mapa okresu Havlíčkův Brod. Retrieved14.2. 2012 from the World Wide Web: http://www.czso.cz/xj/redakce.nsf/i/administrativni_mapa_okresu_havlickuv_brod/$File/Havl%C 3%AD%C4%8Dk%C5%AFv%20Brod.jpg Hesková, M. (2006). Cestovní ruch pro vyšší odborné školy a vysoké školy. Praha: Fortuna. Hobza, V., & Dohnal, T., (2008). Sport jako perspektivní potenciál rozvoje zaměstnanosti v EU. Tělesná kultura, (Vol 31, No 2), 28 Indrová, J., (2007). Cestovní ruch (základy). Praha: Oeconomica. Klub českých turistů. Turistické značení KČT.Retrieved14.5.2012 from the World Wide Web: http://www.kct.cz/cms/turisticke-znaceni-kct#cyklo Kotíková, H., & Schwartzhoffová, E. (2008). Nové trendy v pořádání akcí a událostí (events) v cestovním ruchu. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj. 43 Král, L., & Makeš, P. (2008). Velká kniha cyklistiky. Praha: ComputerPress. Martinek, K., & Soulek, I. (2000). Cyklistika. Praha: GradaPublishing. Sekera, J., & Vojtěchovský, O. (2008). Cyklistika, průvodce tréninkem. Praha: GradaPublishing. 44 11 BIBLIOGRAFICKÝ SEZNAM Fröml, K., (2002). Kompendium psaní a publikování v kinantropologii. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. Havlíčkův kraj o.p.s., (2007). Průvodce po cestách Havlíčkova kraje. Havlíčkův Brod: Author. Kiraľová, A. (2003). Marketing destinace cestovního ruchu. Praha: Ekopress, s.r.o. Král, L., & Makeš, P. (2008). Velká kniha cyklistiky. Praha: ComputerPress. Městské informační centrum Havlíčkův Brod (2008). Výlety do okolí. Retrieved 4.5.2012 from the World Wide Web: http://mic.muhb.cz/profil.asp?p1=955 Městské informační centrum (2009). Havlíčkobrodsko- cyklistické stazky. Havlíčkův Brod: Author. Němčanský, M. (2001). Analýza a kalkulace v cestovním ruchu. Karviná: Slezská univerzita v Opavě. Pleva, F., (2008). Vrchovina neznámá. Pelhřimov: Nová tiskárna Pelhřimov. Sdružení obcí Vysočiny (2010). Vysočina na dlani. Jihlava: Athor. 45 12 SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1. Značení cyklotras……………………………………………………………………..11 Obrázek 2. Značení cykloturistických tras………………………………………………………..11 Obrázek 3. Věk respondentů……………………………………………………………………...27 Obrázek 4. Bydliště respondentů………………………………………………………………….28 Obrázek 5. Preferované druhy terénů……………………………………………………………..28 Obrázek 6. Nabídka terénů pro horskou cyklistiku…………….…………………………………29 Obrázek 7. Nabídka terénů pro silniční cyklistiku……….……………………………………….29 Obrázek 8. Nabídka značených cyklotras………………………………………………………....30 Obrázek 9. Spokojenost s ubytováním……………………………………………………………30 Obrázek 10. Spokojenost se stravováním…………………………………………………………31 Obrázek 11. Infrastruktura pro cyklisty…………………………………………………………...31 Obrázek 12. Informační servis…………………………………………………………………….32 Obrázek 13. Možnosti opravy kola..………………………………………………………………32 Obrázek 14. Turistické zajímavosti…………………………….…………………………………33 Obrázek 15. Propagace Havlíčkobrodska…………………………………….…………………...33 Obrázek 16. Druhy vyjížděk cyklistů……………………………………………………………..34 Obrázek 17. Zájem o půjčování kol……………………………………………………………….34 46 13 PŘÍLOHY Příloha 1. Vzor dotazníku pro empirické šetření Vážení cyklisté, toto šetření slouží pro bakalářskou práci, která má název Analýza potenciálu cykloturistiky na Havlíčkobrodsku a je psána na Katedře rekreologie na Univerzitě Palackého v Olomouci. Zakroužkujte prosím vždy pouze jednu odpověď. Tam kde je, kroužkujte číslo. Kde není, tak celou odpověď. Dotazník je anonymní. Děkuji za vaši pomoc, Aleš Vencovský Údaje o respondentovi: Muž Žena Věk: Do 25 let 26 až 34 let 35 až 49 let 50 až 59 let 60 let a víc Bydliště(kraj): Vysočina Praha Středočeský Jihomoravský Pardubický Olomoucký Zlínský Liberecký Ústecký Moravskoslezský Karlovarský Plzeňský Královéhradecký Jihočeský 1. Jaké terény pro jízdu preferujete? Lesní terén Silniční terén Terény střídám Polní cesty Malé silničky 2. Jezdíte-li na horském kole, jste spokojeni s množstvím terénů na Havlíčkobrodsku pro toto kolo? Velmi nespokojen Spíše nespokojen XC „nejezdím“ Spíše spokojen Velmi spokojen 5 4 3 2 1 3. Jezdíte-li na silničním kole, jste spokojeni s množstvím těchto terénů na Havlíčkobrodsku pro sil. kolo? Velmi nespokojen Spíše nespokojen Silnici „nejezdím“ Spíše spokojen Velmi spokojen 5 4 3 2 1 4. Jezdíte-li po značených cyklotrasách, jste spokojeni s množstvím těchto terénů na Havlíčkobrodsku? Velmi nespokojen Spíše nespokojen Silnici „nejezdím“ Spíše spokojen Velmi spokojen 5 4 3 2 1 47 5. Jak jste spokojeni s nabídkou ubytování na Havlíčkobrodsku? Velmi nespokojen Spíšenespokojen Nevím Spíše spokojen Velmi spokojen 5 4 3 2 1 6. Jak jste spokojeni s nabídkou stravovacích služeb na Havlíčkobrodsku? Velmi nespokojen Spíše nespokojen Nevím Spíše spokojen Velmi spokojen 5 4 3 2 1 7. Může být cykloturista spokojen s informačním servisem v okrese Havlíčkův Brod? Velmi nespokojen Spíše nespokojen Nevím Spíše spokojen Velmi spokojen 5 4 3 2 1 8. Jste spokojeni s infrastrukturou pro cyklisty (odpočívadla, přístřešky, WC, koše, mapy,…)na Havlíčkobrodsku? Velmi nespokojen Spíše nespokojen Nevím Spíše spokojen Velmi spokojen 5 4 3 2 1 9. Myslíte si, že v případě jakéhokoliv defektu je snadné sehnat cykloservis a problém odstranit? Velmi složité Složité, ale nakonec seženu Nevím Poměrně jednoduché Jednoduché 5 4 3 2 1 10. Má podle vás co nabídnout Havlíčkobrodsko v oblasti památek a zajímavých míst, které je možno procestovat na kole? Není tu nic Moc zajímavostí tu není Nevím Má, jako v celé ČR Má a to hodně 5 4 3 2 1 11. Myslíte si, že Havlíčkobrodsko dostatečně propaguje své zajímavosti pro cykloturisty? Určitě ne Spíše ne Nevím Spíše ano Určitě ano 5 4 3 2 1 12. Když se chystáte na vyjížďku, máte předem vybraný nějaký cíl nebo jedete jen tak bez cíle? Mám vždy cíl Jezdím stejnou trasu Nevím Občas mám cíl Vyjíždím bez cíle 13. Kdyby byla možnost kolo si půjčit, využijete jí? ANO NE 48 Příloha 2. Administrativní rozdělení okrasu Havlíčkův Brod Příloha 3. Znak a vlajka města Havlíčkův Brod 49 Příloha 4. Kartogram typů celkového potenciálu cestovního ruchu dle Bíny 50 Příloha 5. Kartogram celkového potenciálu cestovního ruchu dle Bíny 51 Příloha 6. Rozhovor s pracovnicemi Městského informačního centra Místo rozhovoru: Městské informační centrum v Havlíčkově Brodě Datum rozhovoru: 10.2.2012 Komunikant: Aleš Vencovský Komunikátoři: Pracovnice Městského informačního centra v Havlíčkově Brodě Přibližný obsah rozhovoru: Možnosti poskytnutí informací cyklistům a cykloturistům jak přímo o území Havlíčkova Brodu, tak i o celém okrese. Rozhovor o tom, co konkrétního dělá Městské informační centrum v Havlíčkově Brodě ve spolupráci s Odborem rozvoje města v Havlíčkově Brodě pro cyklistiku a cykloturistiku. Jaké materiály poskytují zájemcům na místě a jaké materiály jsou dostupné na internetu. Poznámka: Komunikátoři souhlasili s uvedením obsahu rozhovoru, ale nepřáli si být jmenováni.