Hva tror balladene på? Folketroen versus kristendommen i de norske middelalderballadene

Bc. Jiří Vyorálek

Diplomová práce

What Do Ballads Believe In? Folk Superstitiousness Versus Christianity in Norwegian Mediaeval Ballads

Abstract:

Master's diploma thesis V co věří balady? Lidová pověrečnost versus křesťanství v norských středověkých baladách (What Do Ballads Believe In? Folk Superstitiousness Versus Christianity in Norwegian Mediaeval Ballads) enters the world of ballads through the book Norske folkeviser (Norwegian Ballads), which is the flower of Norwegian balladry of high Middle Ages. Norwegian mediaeval ballads originated during a long period of gradual transition from paganism to Christianity which began gaining deeper roots in the Norwegian lands around the year 1000. As this thesis shows in its analytical chapters, these two opposing religious attitudes not only encountered but also mingled and formed each other. As a result, ballads create a specific spiritual view of the world, that may be defined as Christianity with elements of folk superstitiousness or as the folk form of Christianity. Thus, characters in such ballads find themselves in inner conflicts full of tension produced by the long established pagan conception of the world (with various customs and ideas) facing the absoluteness of the Christian God (so chimerical and intangible). The two different religious attitudes seem not to exclude each other in the minds of the characters. On the contrary, the people appear to find in both of them a source of self-knowledge of sorts. Consequently, one may find in the ballads such oddities, among other, as using Christian prayers as a kind of magic formula, and also a Christianity-based belief in ghosts. Church obviously fought such folk worship; however, its traces are also to be recognised as having found a way into Christian genres themselves, as the three final analyses of the legendary ballads prove.

Abstract:

Magisterská diplomová práce V co věří balady? Lidová pověrečnost versus křesťanství v norských středověkých baladách vstupuje do světa balad prostřednictvím publikace Norske folkeviser, která představuje výkvět norské baladiky vrcholného středověku. Norské středověké balady vznikaly v období dlouhého a pozvolného přechodu od pohanství ke křesťanství, které se v Norsku začalo postupně etablovat zhruba okolo roku 1000 n. l. Jak ukazuje tato práce ve svých analýzách, tyto dva odlišné náboženské pohledy se v baladách nejen střetávají, ale i mísí a vzájemně formují. Balady tak v duchovní oblasti vytvářejí svůj vlastní specifický pohled na svět, který se dá definovat jako křesťanství s prvky lidové pověrečnosti či lidová forma křesťanství. Postavy v baladách, u nichž se takovéto vlastní pojetí víry projevuje, se tak ocitají ve vnitřních konfliktech plných napětí, které vytváří hluboko vžitá minulost pohanského vidění světa (se všemožnými zvyky a představami) čelící absolutní hodnotě křesťanského Boha (pro baladického člověka často vzdáleného a neuchopitelného). Dva odlišné náboženské přístupy se podle všeho v nitru postav nevylučují, ale lidé naopak nacházejí určitou míru sebepoznání v obou dvou. V baladách se tak kromě mnoha jiných ukazatelů setkáme kupříkladu s tím, že postavy používají křesťanské modlitby jako magická zaříkávadla či s křesťanským pojetím lidové víry v duchy. Církev takovéto projevy lidové zbožnosti pochopitelně potírala, nicméně jak ukazují i tři závěrečné analýzy legendárních balad, pronikaly tyto prvky i do tohoto křesťanského žánru.

Klíčová slova

balady, středověk, křesťanství, lidová pověrečnost, norské středověké balady, Norwegian mediaeval ballads, Christianity, Folk Superstitiousness

Jazyk práce: norština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 5. 5. 2010

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 28. 5. 2010
• Vedoucí: prof. Olav Solberg

Masarykova univerzita

Filozofická fakulta

Magisterský studijní program / obor:
Filologie / Norský jazyk a literatura