Intervence se zapojením psa při výuce dětí s výchovnými a psychickými problémy

Bc. Barbora Dudařová

Diplomová práce

Dog intervention in teaching children with educational and psychological problems

Anotace:

V posledních letech se objevuje čím dál tím více vědeckých studií zdůrazňujících pozitivní vliv canisterapie, neboli využití psa jakožto doplňkovou intervenci, u dětí s neurovývojovými poruchami jako je například porucha autistického spektra (PAS), porucha hyperkinetického syndromu, porucha pozornosti (ADHD) nebo specifická porucha učení (SPU).Většina autorů těchto studií uvádí zlepšení v oblasti soustředění na výuku, potlačení některých projevů sledovaných poruch (tělesný neklid – houpání, klepání; sociální a emoční dovednosti – pošťuchování, vykřikování; aj.), zlepšení komunikace s pedagogem a obecně zvýšenou motivaci ke studiu, jako výsledek canisterapie. V experimentální části práce bylo ověřováno, zda přítomnost psa a cílená práce s ním může pozitivně ovlivnit koncentraci a chování dětí ve věku 7–9 let s neurovývojovými poruchami, které se potýkají s výchovnými a psychickými problémy. Této studie se zúčastnilo 7 dětí ze speciální základní školy s kombinovanými poruchami (PAS, ADHD, SPU), mnohdy, s přidruženým mentálním postižením. Sběr dat byl prováděn dvakrát týdně po dobu 8 týdnů a zahrnoval sledování pozornosti při plnění úkolů a zaznamenávání nežádoucího chování jako vykřikování, houpání, vrtění, pošťuchování aj. Záznam byl prováděn pomocí etogramu. Data byla sbírána během běžné výuky, přičemž jedné hodině týdně předcházela canisterapie a druhé hodině, která sloužila jako kontrolní, nikoli. V hodinách, ve kterých probíhala canisterapie, děti vykazovaly signifikantně méně projevů nežádoucího chování než během kontrolních hodin bez aplikace canisterapie. Výsledky této studie byly statisticky analyzovány pomocí smíšeného lineárního modelu (pro MIXED) a rozdíly v rámci signifikantního vlivu kategoriální proměnné (přítomnost psa ANO/NE), byly stanoveny metodou nejmenších čtverců (LS means), kde p <0,05. To bylo v souladu s výsledky většiny dosud publikovaných studií, které také dokumentovaly pozitivní vliv interakce se psem na chování dětí. Tyto výsledky naznačují, že zapojení psa do výuky může pozitivně ovlivnit sociální a emoční dovednosti žáků. Žáci po canisterapii projevovali menší množství nežádoucího chování a zvýšenou soustředěnost a motivaci k práci v porovnání s hodinami bez canisterapie. Na základě poznatků zjištěných v této diplomové práci lze canisterapii doporučit jako efektivní terapeutickou metodu pro děti s neurovývojovými poruchami. I když je ve většině vědeckých studiích uváděn pozitivní vliv terapie se psem na tuto skupinu klientů, v budoucnu by stálo za to prozkoumat i roli přesného věku dítěte a konkrétní diagnózy, neboť z diskuze s literaturou vyplývá, že tyto faktory zřejmě mohou účinnost canisterapie ovlivňovat. Zapojení canisterapie jako intervence pro děti s neurovývojovými poruchami je prozatím stále ve fázi zkoumání a dostupná vědecká literatura je omezená. Pro další výzkum by bylo vhodné zahrnout větší vzorek účastníků s širším věkovým rozptylem a sjednotit metodické přístupy, aby bylo možné lépe porovnávat výsledky mezi jednotlivými studiemi.

Abstract:

In recent years, an increasing number of scientific studies have emerged highlighting the positive impact of canine therapy, or the use of a dog as an adjunctive intervention, for children with neurodevelopmental disorders such as autism spectrum disorder (ASD), hyperkinetic disorder, attention deficit hyperactivity disorder (ADHD), or specific learning disorder (SLD). Most authors of these studies report improvements in concentration on learning, suppression of some manifestations of the disorders studied (physical restlessness – rocking, knocking; social and emotional skills – nudging, shouting; etc.), improved communication with the teacher, and generally increased motivation to learn as a result of canine therapy. In the experimental part of the study, it was verified whether the presence of a dog and targeted interaction with it can positively influence the concentration and behavior of children aged 7-9 years with neurodevelopmental disorders, who are struggling with educational and psychological problems. This study involved 7 children from a special primary school with combined disorders (ASD, ADHD, SLD), many of whom had associated intellectual disabilities. Data collection was carried out twice a week for 8 weeks and involved monitoring attention to task and recording undesirable behaviors such as shouting, rocking, fidgeting, etc. Recording was done using an ethogram. Data were collected during regular class time, with one class per week where canine therapy was administered, and another class per week serving as a control. During the lessons in which canine therapy was administered, children showed significantly fewer manifestations of undesirable behavior than during the control lessons without it. The results of this study were statistically analyzed using a mixed linear model (MIXED). Differences within significant effects of the categorical variable (presence of a dog YES/NO) were determined using the least squares method (LS means), with p <0.05 considered significant. This was consistent with the results of most previously published studies that also documented a positive effect of dog interaction on children's behavior. These results suggest that involving dogs in the classroom can positively influence students' social and emotional skills. Pupils exhibited less unwanted behavior and increased concentration and motivation after canine-assisted therapy compared to lessons without it. Based on the findings of this thesis, canine-assisted therapy can be recommended as an effective therapeutic method for children with neurodevelopmental disorders. While most research studies report a positive effect of dog therapy on this client group, it would be worthwhile in the future to investigate the role of the exact age of the child and the specific diagnosis, as the literature suggests that these factors may influence the effectiveness of canine-assisted therapy. The use of canine-assisted therapy as an intervention for children with neurodevelopmental disorders is still under investigation, and the available scientific literature is limited. Future research would benefit from including a larger sample of participants with a wider age range and standardizing methodological approaches to better compare results between studies.

Klíčová slova

canisterapie, pes, děti, speciální pedagogika, chování

Keywords

dog, canine therapy, children, special education, behaviour

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 24. 4. 2024

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 22. 5. 2024
• Vedoucí: doc. Ing. Helena Chaloupková, Ph.D.
• Oponent: Ilona Stěhulová, externi

Česká zemědělská univerzita v Praze

Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů

Magisterský studijní program:
Zájmové chovy zvířat