Vědomé tělo

Veronika Riedlbauchová

Disertační práce

The Conscious Body

Anotace:

Riedlbauchová, Veronika: Vědomé tělo (Fyzický jazyk herce a jevištní kompozice), dizertační práce, Divadelní fakulta Akademie múzických umění v Praze, Praha 2015, str. 321. Autorka ve své dizertační práci nahlíží na divadelní tvorbu prizmatem ?těla?. Své poznatky opírá o dlouhodobý divadelní výzkum, ke kterému přistupuje empirickým způsobem; vychází z vlastní zkušenosti herecké, režijní a pedagogické. Výsledky a tvrzení podkládá nejen odbornou literaturou, ale především aplikací teorie na praxi (dílčí fyzická cvičení a vlastní scénická tvorba). Práce je rozčleněna na dva oddíly. První oddíl Fyzický jazyk herce (Metody ? principy ? cvičení ? výklady) je zaměřen na výchovu celistvého ?otevřeného? herce skrze tělesný výraz a fyzické jednání. Autorka čerpá z celé řady metod divadelních reformátorů 20. století, které mají jednotícího jmenovatele: je jím důsledná práce s lidskou fyzičností, důraz na jednání vzniklé na základě vnitřních a vnějších impulzů a systematický trénink v rámci dlouhého časového horizontu. Osvojování si různých pohybových technik a principů utváří fyzický slovník herce, díky němuž pak může svobodně tvořit. Výklady tohoto oddílu jsou podloženy velkým množstvím konkrétních cvičení, která slouží k tomu, aby herec pochopil, jak tělo funguje, a naučil se ho ?vědomě? používat pro sebevyjádření a při divadelním jednání. Cvičení jsou doplněna rozborem, jenž odráží autorčinu zkušenost, i reflexemi studentů a herců, kteří jimi prošli. Tato cvičení (z nichž některá jsou zaznamenána také na DVD) rozvíjejí jednotlivé aspekty herectví: práce s energií; s prostorem, partnerem a skupinou; s časem, temporytmem a dynamikou; s gestem; s hlasem, textem a hudbou; s maskou V druhém oddíle Fyzický jazyk jevištní kompozice (Hlubinná interpretace scénického myšlení) se autorka, reflektující vlastní tvůrčí praxi, zaměřuje na ?vědomé tělo? herce v rámci formování jevištní kompozice. V detailních explikacích představuje proces zkoušení vybraných šesti inscenací, v nichž často vedle režiséra plnila také roli autora, choreografa, a výjimečně i herce. Vybranými inscenacemi jsou: site-specific projekt Vodu po lžičkách (2007), pohybový projekt Camille (2009), hra Sarah Kane Očištění/Depurados (2010), komorní opera Jiřího Hájka Slavík a růže (2011), work in progress sociálně-dokumentárního projektu Plus Minus Praha (2012) a cirkusová humoreska Plovárna (2013). Autorka rozebírá způsob svého scénického myšlení, charakteristického ?přetavováním? tématu do pohybových a vizuálních metafor, i způsob vedení herce při procesu zkoušení. Na proces zkoušení nahlíží jako na divadelní výzkum. Dělí ho do tří fází: rešerše (tedy dramaturgicko-scénografická příprava), hledání divadelní řeči (objevování výrazového materiálu skrze tělo) a celková organizace výsledného tvaru. Proces zkoušení přitom vnímá jako celosouborovou intenci, zdůrazňuje potřebu dostatku času na zkoušení a roli improvizace jako hybatele skrytých sil umožňujících tvorbu. prvním oddíle tedy autorka sleduje výchovu herce, která se musí opírat o celoživotní trénink, a dochází k poznání, že ?vědomé tělo? herce proměňuje hereckou akci v ?celostný? divadelní akt. V druhém oddíle pak zkoumá fyzický jazyk celé jevištní kompozice i odlišnosti mezi průběžným tréninkem a procesem zkoušení. Na vlastních inscenacích dokládá, že proces zkoušení podléhá ?vědomě? stavěné struktuře na základě tématu. Oba oddíly pak přinášejí závěr, že ?vědomé tělo? umožňuje napojit se na vyšší zdroje přesahující jevovou sféru a transformovat je do přítomného bytí na jevišti i do konkrétního tvůrčího počinu.

Abstract:

Riedlbauchová, Veronika: The Conscious Body (Actor Body Language and Stage Composition), doctoral thesis, Theatre Faculty of the Academy of Performing Arts in Prague, Prague 2015, 321 pages. In this thesis, the author explores theatre through the concept of the ?body?. She bases her findings on long-term research into theatre, which she approaches empirically; she draws on her own experience as an actor, director and educator. She supports her conclusions and assertions not only with academic literature, but chiefly by applying theory in practice (to particular physical exercises as well as creative stage work). The thesis is divided into two sections. The first, The Physical Language of the Actor (Methods, Principles, Exercises, Interpretations), focuses on the training of a well-rounded, ?open? actor through bodily expression and physical conduct. The author draws on a wide range of methods employed by theatre reformers of the 20th century, which are connected by rigorous work with human physicality, an emphasis on behaviour incurred by internal and external impulses and systematic training over an extended period time. Adopting various movement techniques and principles shapes the ?physical vocabulary? of the actor, which helps him achieve creative freedom. The explanations within this section are supported by a large number of specific exercises, which serve to help the actor understand how the body functions and learn to ?consciously? use it for self-expression and for theatrical performance. The exercises are supplemented by an analysis reflecting on the author?s experience, as well as the feedback of students and actors who have submitted to them. These exercises (some of which are also recorded on DVD) develop particular aspects of acting: working with energy; with space, a partner and a group; with time, rhythm and dynamics; with gesture; with voice, text and music; and with a mask. In the second section, The Physical Language of Stage Composition (In-Depth Interpretation of Stage Thinking), the author, reflecting on her own creative experience, focuses on the ?conscious body? of the actor in the context of the formation of stage composition. She details the process of rehearsing for six selected productions for which she was the director, and sometimes also the author, the choreographer or an actor. These productions are: the site-specific project Vodu po lžičkách (Water by spoons ? 2007), the movement project Camille (2009), Sarah Kane?s play Očištění/Depurados (Cleansed ? 2010), Jiří Hájek?s chamber opera Slavík a růže (The Nightingale and the Rose ? 2011), work in progress of the social documentary project Plus Minus Praha (Plus Minus Prague ? 2012) and the circus comedy Plovárna (Riverside ? 2013). The author analyses her stage thinking, characterised by ?recasting? themes into movement and visual metaphors, and her way of managing actors in the process of rehearsing. She approaches this process as theatre research and divides it into three stages: study (dramaturgy/stage design preparation), finding theatrical language (discovering expressive material through the body) and the overall organisation of the resulting form. She perceives rehearsal as the design of the whole ensemble and stresses the need for enough rehearsing time, as well as the capacity of improvisation to unlock hidden creative potential

Klíčová slova

fyzický jazyk herce

Klíčová slova

metodika práce s hercem

Klíčová slova

jevištní kompozice

Klíčová slova

tělo v masce

Klíčová slova

tělo v prostoru

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 30. 11. 2015

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 24. 2. 2016
• Vedoucí: Miloslav KLÍMA
• Oponent: Jana PILÁTOVÁ

Akademie múzických umění v Praze

Divadelní fakulta

Doktorský studijní program / obor:
Dramatická umění / Alternativní a loutková tvorba a její teorie