Vybrané faktory ovlivňující riziko vzniku ischmeické cévní mozkové příhody a její recidivy

MUDr. David FRANC

Disertační práce

Selected Factors Affecting the Ischaemic Stroke and Its Recurrence

Anotace:

Socioekonomický status (SES) a životní styl mají vliv na zotavení po iCMP a na riziko její recidivy u starších pacientů. S ohledem na aktuálně dostupnou velmi omezenou evidenci u mladších pacientů jsme se zaměřili na posouzení SES a faktorů životního stylu a zhodnocení jejich vztahu k zotavení po iCMP a riziku recidivy iCMP u mladších pacientů. Analyzovali jsme data celkem 297 (163 mužů, průměrný věk 39,6 let ? 7.8 let) přijatých pacientů s iCMP mladších 50 let. Analyzovaná data byla získána ze strukturovaného, sebehodnotícího dotazníku s možností vícečetného výběru odpovědí. Klinický výsledek po 3 měsících byl hodnocen pomocí modifikované Rankinovy škály, pro analýzu v této studii byl excelentní klinický výsledek definován jako mRS skóre 0-1. Pacienti s mRS 0-1 (237, 79,8%) se v SES kromě vysokoškolského vzdělání nelišili (21,1 vs. 3,3%, p=0,0001), méně kouřili (16,5 vs. 58,3%, p < 0,001), více jich provozovalo pravidelnou sportovní aktivitu (76,4 vs. 48,3%, p = 0,002) a více absolvovali pravidelné lékařské prohlídky (44,3 vs. 18,3%, p=0,01). 12 pacientů (4%) prodělalo recidivu iCMP během klinického sledování s mediánem 25 měsíců. Pacienti s recidivou iCMP se nelišili ve faktorech SES, ale měli vyšší BMI (31,6 vs. 26,7%, p = 0.007), měli méně často pravidelné sportovní aktivity (16,7 vs. 73,0%, p < 0.001) a méně absolvovali pravidelné lékařské prohlídky (8,3 vs. 40,0%, p = 0.001). U mladých pacientů tedy neměl SES žádný vztah ke klinickému výsledku po iCMP a k riziku recidivy vyjma úrovně vzdělání. Některé parametry zdravého životního stylu byly v průběhu sledování přítomny spíše u pacientů s vynikajícím klinickým výsledkem po iCMP a u pacientů bez recidivy CMP. Po posouzení výše uvedených socioekonomických faktorů a faktorů životního stylu na tíži CMP jsme se zaměřili na další ovlivnitelné příčiny iCMP. Další významnou ovlivnitelnou příčinu iCMP představuje FS, často pro její nedetekované paroxysmální formy, nebo z důvodu špatné preventivní antikoagulační terapie. Cílem naší druhé studie bylo posoudit trendy ve výskytu FS a užívání antikoagulační léčby u pacientů s iCMP mezi lety 2012 a 2021. Do deskriptivní retrospektivní studie byli zařazeni všichni konsekutivní pacienti s iCMP přijati do našeho centra v roce 2012 a 2021. Porovnali jsme výskyt FS a typ léčby mezi lety 2012 a 2021 celkem u 1059 pacientů (55,9 % mužů, průměrný věk 71,7 let) s iCMP. Nebyl nalezen rozdíl ve výskytu známé fibrilace síní (18,3% vs. 16,5%, p=0.442), rovněž nebyl nalezen rozdíl v četnosti nově zjištěné FS u pacientů s iCMP mezi srovnávanými roky (17,0 vs. 16,0 %; p=0.665), nicméně podstatně více pacientů bylo v roce 2021 léčeno perorální antikoagulační léčbou (70,7 vs. 32.1 %; p<0.0001), zvláště pak direktními antikoagulancii (35,4 vs. 3,6 %; p<0.0001). Počet pacientů užívajících warfarin se nezměnil. Pacienti s FS, kteří užívali antikoagulační terapii měli významně menší neurologický deficit při iCMP ve srovnání s pacienty bez antikoagulace (6 vs. 16; p0,004) v roce 2021. Rozdíl v roce 2012 nebyl významný (6 vs. 12; p0,066).

Abstract:

Socioeconomic status (SES) and lifestyle have impact on recovery after ischaemic stroke (IS) and on risk of recurrent ischaemic stroke (RIS) in elderly patients. With regard to currently available limited data on young people, we aimed to assess SES and parameters of lifestyle and evaluate their relationship to stroke recovery and risk of RIS in young IS patients. We analysed data from 297 (163 males, mean age 39.6 ? 7.8 years) young IS patients < 50 years. Data were acquired from a structured self-evaluating multiple-choice questionnaire. Clinical outcome was assessed using the Modified Rankin Scale (mRS) after 3 months with score 0-1 for excellent outcome. Patients with mRS 0-1 (237, 79.8%) did not differ in SES except university education (21.1 vs. 3.3%; p = 0.001), less smoked (16.5 vs. 58.3%; p<0.001), more of them did regular sport activities (76.4 vs. 48.3%; p=0.02) and passed regular preventive medical checks (44.3 vs. 18.3%; p = 0.01). Twelve (4%) patients suffered from RIS during a follow-up with median of 25 months. They did not differ in SES but they had higher body mass index (31.6 vs. 26.7; p=0.007), reported less regular sport activities (16.7 vs. 73.0%; p<0.001) and less regular medical checks (8.3 vs. 40.0%; p=0.001). In young patients, SES had no relationship to clinical outcome after IS and to risk of RIS except education level. Some parameters of health lifestyle were presented more in patients with excellent outcome and without RIS during the follow-up. Atrial fibrillation (AF) represents other significant modifiable cause of IS, especially for its frequently undetected paroxysmal form or for inadequate preventive anticoagulation treatment. Aim of our second study was to assess the trends in occurrence of AF and use of OAC in IS patients comparing two cohorts of IS patients (2012 and 2021). All consecutive IS patients admitted at our center in the year 2012 and 2021 were enrolled in this descriptive retrospective study. The comparison analysis was performed between the groups of patients and included occurrence of AF and treatment options. 1059 patients (55.9% males) with IS were analyzed. No difference was found between compared year-defined groups in the rate of known (18.3 vs. 16.5%, p=0.442) and newly detected AF (17.0 vs. 16.0%, p=0.665), but substantially more patients with known AF were treated with OAC before IS in year 2021 (70.7 vs. 32.1%, p<0.0001), and with DOAC (3.6 vs. 35.4%, p<0.0001). In patients with known AF, no difference was found in the number of those using warfarin before IS. In 2021, there were higher admission NIHSS in the group of untreated patients with known AF when compared to patients with known AF and patients with known and treated AF.

Klíčová slova

cévní mozková příhoda, fibrilace síní, socioekonomický status, tíže cévní mozkové příhody, životní styl, antikoagulace

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 3. 9. 2024

Obhajoba závěrečné práce

• Vedoucí: prof. MUDr. Daniel Šaňák, Ph.D.

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI

Lékařská fakulta

Doktorský studijní program / obor:
Neurologie / Neurologie